Článek
Komárů z čeledi komárovitých (Culicidae) je na 3000 různých druhů.
Všichni komáři jsou primárně býložraví. Sají nektar květů. To jim k přežití naprosto stačí. Jako zdroj bílkovin pro svá vajíčka ale potřebují krev. Jejich samičky jsou tak schopny hematofágie, tedy sání krve.
Jejich samičky se živí krví teplokrevných živočichů. Jsou k tomu dokonale přizpůsobeny. Mnoho komárů je nakaženo patogeny, které nechtěně přenášejí do krve svých vysávaných objetí. Daří se jim tak zprostředkovaně zabít miliony lidí ročně po celém světě.
Zpravidla měří kolem 4-10 mm a váží kolem 2-2,5 g. Nejsou to žádní rychlí letci, rychlostí něco přes 1 km/h uletí denně vzdálenost kolem 10 km. Zato mají výdrž. Létají v kuse i více než 4 hodiny.
Komár vypadá jednoduše a přesto je postaven jako dokonalý stroj. Písklavý zvuk, který vydává, je tvořen jednak rychlým máváním křídel (až 600 x za sekundu), ale také hlasivkami, které jsou napnuty v hrudních průduchách.
Na jeho malé hlavičce je přesně 100 očí. Ani o jedno víc, ani o jedno méně. V ústech, která jsou sotva vidět i pod mikroskopem, je 48 zubů.
V hrudi (jedno do středu a dvě na křídlech) bijí komárovi 3 srdíčka a v každém srdci 2 předsíně a 2 komory. Jedno je ve středu hrudníku, další dvě na kraji křídel.
Komáři nesají krev živočichům podle pachu, jak se obecně soudí. Jsou termocitliví. Jsa vybaveni velmi citlivým termálním receptorem s rozlišovací schopností na jednu tisícinu °C, kterým vyhledávají teplokrevné živočichy. To je také důvod, proč se sesypou na vaše auto, když přijedete do lesa na houby. Motor vozidla vydává teplo.
Krom toho disponuje komár detektorem oxidu uhličitého (CO2) ve vydechovaném vzduchu živočichy. Máta nebo hřebíček dokáží jejich detektor zmást.
Mají také velmi dokonalý analyzátor krve, proto si vybírají to, co jim „chutná“. Na někoho prostě komáři jdou, na někoho ne.
Proč nás bolí štípnutí komára až poté, co odletí? Disponuje totiž obdobou anestetického přístroje. Svůj sosák, který má šest čepelí, z toho čtyři čepele prorazí čtvercový řez pro vstup sosáku, další dvě řežou trubkový otvor do vlásečnice, zabodnou mezi kožní buňky až ke krevní vlásečnici, prorazí její stěnu a začnou sát. Sosák snadno absorbuje krev, ale aby jeho oběť nereagovala na bodnutí, vpustí do ranky kolem sosáku sliny s anestetickou látkou, která zamezí citlivosti. Zároveň brání koagulaci, tedy srážení krve. Trombus (sraženina) by jinak ucpal sosák.
V tomto momentu mohou na člověka přenést různé patogeny, třeba prvoky rodu Plasmodium, způsobující malárii, případně arbovirus žluté zimnice, viru zika, horečky dengue, virus Ťahyňa (valtická horečka), boreliózu.
U nás je nejčastější komár záplavový, komár pisklavý a obtížný, který se vyvinul z pisklavého v prostorách londýnského metra. Nově se na našem území objevuje i komár tygří asijský. Na rozdíl od našich druhů, které útočí především za šera, kdy se ochladí vzduch, útočí komár tygří po celý den. Ze slunce si nic nedělá.
Aby se na kůži udržel, má na nohou nesmírně ostré drápky a háčky.
Už Aristoteles si všimnul, že komár prochází čtyřmi stádii vývoje. Z vajíčka se vyvine larva, ta se zakuklí a z kukly se vylíhne dospělec.
Ochranou proti nim mohou být moskytiéry, ale i repelenty a insekticidy. Zvlášť velkou hlavu si s tím ale, kterou má komár celou chlupatou, moc nedělá.
Kdyby byl komár velký jako člověk, vypadal by jako nebezpečná obrněná prehistorická obluda a patrně by se tak i choval. Je na to skvěle vyzbrojen.
