Článek
V článku o sexu a vztazích ve Skandinávii jsem přislíbil osvětlit, jak je to s odebíráním dětí v Norském království jejich rodičům. Protože do článku o sexu by se praktiky šílenců z Barnevernetu nevešly, v následujících řádcích tedy něco o tom, jak se kradou děti.
Mladému páru z Indie Anurupovi a Sagarice Bhattacharyovým, byla odebrána 8mi měsíční holčička, protože ji matka kojila, aniž by jí držela hlavičku těsně u těla. Poté směli rodiče se svými dětmi (odebrány byly všechny) mluvit jen 2× ročně 1 hodinu.
Tatianě Bitkina byl syn odebrán proto, že se připletl do postrkování malých dětí ve školce mezi sebou. Prý matka nevede své děti k pořádku a znervózňuje svého syna.
Hluchoněmé Norce a jejímu manželovi Slovákovi byla odebrána 2,5 měsíční holčička na základě tvrzení, že mimino nemá s rodiči dostatečný oční kontakt a neslyšící matka je pro dítě nebezpečná.
Ruth a Mariuse Bodnariových, norsko-rumunskému páru, odebral v listopadu roku 2015 Barnevernet pět dětí včetně 3měsíčního kojence, a to z důvodu nadměrné křesťanské horlivosti.
Silje a Eiry Garmovým byla odebrána dcera Froya pro „chaotický životní styl matky a chronickou únavu a užívání léků proti bolesti“, přesto, že lékaři nic takového nepotvrdili a před soudem se lékařské záznamy „ztratily“.
Prakticky automaticky jsou odebírány děti rodinám Svědků Jehovových. Hrozí prý špatná výchova a poškození dítěte odmítnutím transfuze krve.
Případů jsou tisíce a tisíce. Samotná kampaň Barnevernetu k náboru pracovníků vypadá tak, že je v ní zobrazen honák s lasem, lovící koně.
Norská psycholožka Kari Killém nejen že tvrdě prosazuje drsné praktiky Barnevernetu, norské organizace, která je v Norsku pověřena výkonem sociálních služeb pro péči o děti a nezletilé a která vymýšlí důvody, proč a jak násilně a ze zcela zcestných důvodu odebírat děti jejich mnohdy velmi starostlivým rodičům, ale je i jejich autorkou. Šílená guru norské sociálky vydala práce, ve kterých vazby dětí na rodiče považuje za přeceňované a kontakt dětí s biologickými rodiči za neůležitý. Zda má tahle čarodějnice, ze které by měl patrně i Hitler radost, vlastní děti, mi není známo. V USA proběhla rozsáhlá studie, podle které je v náhradní péči 6× vyšší míra týrání dětí než u biologických rodičů, abusus alkoholu, drog a páchání trestné činnosti je pak u dětí v náhradní péči vyšší o 29,8% podle finské studie o 29,2%. To ale Kari Killém nezajímá. Barnevernet byl dokonce tureckými soudy obviněn z pašování dětí z Turecka do Norska. Barnevernet nepokrytě falšuje své zprávy, které soudu předkládá.
Šílené praktiky státní organizace Barnevernet prosazuje tahle šíleně hledící žena.
Kdo se nepřizpůsobí „norskému“, z pohledu Středoevropana zvrhlému pohledu na výchovu, má smůlu a o děti přijde. Denně jsou odebrány děti desítkám rodin. Norové považují za porušení práv dítěte třeba jen plácnutí po zadku nebo pouhé zvýšení hlasu či povolení pohledu na alkohol. Nepřípustné je nechat dítě sedět na židli a nedovolit mu odejít. Prostá zmínka o sexu je tabu. Jako útok na dítě je vnímáno, když pije více vody, než se úřad domnívá, že je akorát, nebo jí tehdy, kdy ono chce.
Jen za rok 2012 bylo v pěti a půl milionovém Norsku řešeno na 45.000 tisíce případů a odebráno bylo 8995 dětí, převážně z rodin cizinců. V 17% řešených případů jsou děti umístěny k pěstounům. Norský právník Marius Reikeras uvádí, že v roce 2018 je pečovatelské opatření určeno až u 12.000 dětí. Protože ani tempo, jakým organizace postupuje, ani chuť, s jakou Barnevernet ničí lidské osudy, nepolevuje, některé státy (Indie, Sri Lanka, Polsko, Rumunsko) dokonce Norsku pohrozily ochlazením diplomatických vztahů. Tahle velmi pochybná státní organizace by měla chránit dětská práva podobně, jako český OSPOD. Jenže tady se bohulibý záměr tak trochu vymknul svému původnímu účelu. Barnevernet evidentně do svých řad nabral lidi, jako je psycholožka Kari Killén, kteří to s dětmi ve skutečnosti zas až tak dobře nemyslí nebo zacházejí do absurdních extrémů.
Marianne Haslev Skånland je také norská psycholožka. Na rozdíl od své kolegyně, jak někteří soudí - ďáblem posedlé Killén, se velmi ostře vymezuje proti často až zrůdným praktikám Barnevernetu. Dala si práci a prošla soudní spisy, aby sestavila tabulku 50 nejčastějších důvodů, pro které byly děti odebrány rodičům.
Seznam důvodů, které byli reálně uplatněny pro odebrání dítěte jejich často milujícím a starostlivým rodičům, prostě nejspíš jen nepochopíte. Nad některými ale zůstává rozum stát! Zrůdnost státu je ukazatelem politické moci, která likviduje lidské osudy a životy pro zcela marginální nebo jen těžko lidsky ospravedlnitelné pohnutky. Zejména důvod č. 24 a č. 46 je opravdu pro výchovu dítěte zásadní, zatímco důvody č. 28-30 jsou zase naprosto logické, soudí zaměstnanci Barnevernetu.
Inu, nakonec, posuďte sami:
1) Otec nemá práci a tudíž nemůže uživit rodinu.
2) Otec je nemocný a matka nemůže sehnat dobře placenou práci. Rodina proto nemá na hračky a mimoškolní aktivity dítěte.
3) Dítě nemá oblečení seřazené ve skříni v úhledných poskládaných komíncích.
4) Psycholog vypozoroval, že matka neumí uvařit dostatečně nutričně hodnotnou omeletu a krájí dítěti chleba na příliš tlusté krajíce.
5) Dítě se na ulici usmívá na cizí lidi a navazuje s nimi oční kontakt. Podle psychologa to svědčí o nedostatečném kontaktu s matkou.
6)Dítě během umývání otcem otáčí hlavou na nevhodnou stranu.
7) Matka při umývání dítěte používá moc mýdla.
8) Matka je moc pasivní a otec moc aktivní co se péče o dítě týče.
9) Otec má zraněnou nohu a nemůže vylézt na žebřík. Tudíž nemůže utřít prach z vrchní okenní římsy.
10) Dům měl záchod umístěný mimo obytné prostory.
11) Předchozí majitel bytu, který měla matka pronajatý, než se jí narodilo dítě, si stěžoval, že jí v bytě smrděla kočičí moč.
12) Dítě nebaví sociální aktivity ve školce.
13) Matka nechala dítě vyzvednout z rehabilitace po úrazu babičkou a nadřadila tak své zájmy zájmům dítěte.
14) Dítě je líné ve škole.
15) Rodiče se obrátili na výchovného poradce, aby pomohl dítěti, které se špatně učilo. To je vyhodnoceno jako nezvládnutí péče.
16) Matka je příliš malá vzrůstem a když dcera v pubertě bude vyšší, nebude jí matka schopná udržet.
17) U dvanáctiletého chlapce, kterému se zabili rodiče při autonehodě a chtěla se o něj starat babička s tetou, které s chlapcem žily v jedné domácnosti, bylo shledáno, že babička je pro péči o dítě moc stará (54) a teta moc mladá (28)
18) Dítě se nebránilo častým objetím babičky, přičemž objetí babičkou představují základ pro nežádoucí citovou vazbu.
19) Třináctileté děvče, když se ho soudce zeptal, zda se chce vrátit od pěstounů ke své rodině řeklo, že samozřejmě ano a přejí si to všechny odebrané děti. Soudce dívku ponechal v pěstounské péči, protože nebyla schopná říct správný důvod proč by měla být u rodičů.
20) Matce, které se narodila dvojčata, bylo jedno dítě ihned po porodu odebráno, protože v minulosti trpěla depresemi a tak by pro ni dvě děti nebyly vhodné.
21) Matka má nemocná záda a nemůže se k dětem ohýbat.
22) Matka je na vozíku a nemůže s dětmi běhat nebo je v zimě naučit lyžovat.
23) Matka nadužívá léky (které užívala v dávkách na lékařský předpis kvůli bolesti).
24) Otec se veřejně negativně vyjadřoval o Barnevernetu.
25) Rodiče nedovolili natáčení všech aktivit v jejich domácnosti, což mělo posloužit jako důkaz o jejich špatné péči o dítě.
26) Rodiče si ve škole stěžovali, že je dítě šikanováno a škola s tím nic nedělá.To bylo vyhodnoceno tak, že rodiče neschopností komunikovat se školou podporují šikanu dítěte.
27) Rodiče medializovali případ jednání Barnevernetu, který se jim snažil odebrat dítě.
28) Dítě odmítalo jíst rybí kuličky. Pracovník Barnevernetu to vyhodnotil jako důkaz o incestu v rodině.
29) Dítě jí příliš rychle. Podle pracovníka Barnevernetu opět jednoznačná známka incestu.
30) Dítě jí příliš pomalu. Stejně jako u rychlého jezení je toto považováno za důkaz incestu.
31) Rodiče dovolili dědovi pít pivo během sledování fotbalu v televizi v přítomnosti dítěte.
32) Dítě si ve školce příliš vybírá, s kým si bude hrát.
33) Dítě trpí vadou řeči.
34) Matka opouští dítě, když chodí kouřit mimo dům.
35) Rodiče odmítli sdělit detaily o svém životě, tudíž něco musí skrývat.
36) Dítě jí moc sladkého na návštěvě u kamarádů.
37) Matka příliš pozdě vstává, když dítě samo ráno ještě spí.
38) Rodiče dítěti po příchodu ze školy oznámili, že se stěhují do jiného města.
39) Dítě příliš často pije vodu. Mohou za to rodiče, protože ho nenaučili vhodným stravovacím návykům.
40) Matka sama byla odebrána Barnevernetem a vychovávána v pěstounské rodině, tudíž nechápe podstatu rodičovství.
41) Když dítě zakoplo a upadlo, matka mu pouze pomohla vstát a i když neplakalo, tak ho slovně neutěšovala.
42) Rodiče mají příliš málo přátel.
43) Lyže v garáži jsou volně položeny na zemi a nejsou seřazené a opřené o zeď. Rodina tudíž není schopna poskytnout dítěti smysl pro pořádek.
44) Rodiče matky dítěte zemřeli brzy, tudíž matka není schopna pochopit, co obnáší být dobrým rodičem.
45) Matka příliš neobratně otevírá konzervy a ty jí padají na zem.
46) Během dohledu pracovníka Barnevernetu v domácnosti se rodiče chovají vystresovaně.
47) Dítěti je dovoleno jíst když má hlad a není nuceno jíst v pevně stanovené časy.
48) Rodiče se o dítě příliš bojí a moc se o něj starají.
49) Matka slovně nepodporuje dítě během jídla.
50) Rodiče nedovolili čtrnáctileté dceři jít na oslavu starších kamarádek z obav, že tam bude alkohol.
Asi si umíte hned představit důvod č. 51, který by nepochybně zněl:
Rodiče dovolili čtrnáctileté dceři jít na oslavu starších kamarádek z obav, že tam bude alkohol.
Pro drtivou většinu shora popsaných důvodů by musel OSPOD u nás rozebrat skoro každou rodinu na atomy. Sám nevím, jestli umím dostatečně obratně otevírat konzervy (45) a rozhodně bych si nedovolil svého otce odehnat od televizoru, když kouká na fotbal a otevře si jedno pivo (31), navíc, moje děti povětšinou pijí především vodu (39), což považuji nejen já, ale i všichni pediatři za zásadně pozitivní a příliš se o děti bojí a starají snad všichni dobří rodiče (48), jakkoliv těžko umím z lékařského posoudit, co znamená v tomto případě „příliš“.
Eva Michaláková, která takto přišla o své dva syny, by asi mohla věc rozvést daleko podrobněji a její utrpení těžko vůbec popsat. Podobně se zkoušeli bránit rodiče ze Srí Lanky, rodiče z Indie, Rumunska, Polska a tisíce dalších, kteří se z nějakého důvodu rozhodli v Norsku prožít spokojený a produktivní život a vychovat tam své potomky.
Polským manželům Rybkowym Barnevert „zabavil“ dceru Nikolu proto, že jí sdělili skutečnost, že jí v Polsku umírá babička. Mluvit s dětmi o smrti je v Norsku tabu. Rybkowy se o přidělení dětí pěstounům dověděli, až když šli na policii, že se dcera nevrátila ze školy. Manželský pár, poučen praktikami Barnevernetu a norských soudů, které prohráli, si najal profesionála Krzysztofa Rutkowského. Dceru, která mu byla touto šílenou organizací ukradena, nechal norským pěstounům jednoduše unést. Jejich dcera je dnes již téměř dospělá, úspěšně studuje školu, má skvělé vychování a nikdy nechce jet do Norska. Dramatický příběh o slaňování holčičky z šestimetrové výšky a úprku před norskými šílenci byl zfilmován v dokumentu Ucieczka z raju (Útěk z ráje).
Eva Michaláková svůj boj o syny bohužel prohrála a čeští politici jí nikterak nepomohli. V médiích se sice bili v prsa a zdivočelý Barnevernet kritizovali, neudělali ale de facto vůbec nic. Ani prohlášení Miloše Zemana, že se Barnevernet chová jako nacistický program Lebensborn, nebylo nic platné a Barnevernet se Zemanovi vysmál. V roce 2015 rozhodly norské soudy, že Eva Michaláková pozbývá rodičovských práv ke svým synům a je jí znemožněn jakýkoliv kontakt s dětmi. Nadřazený soud v Oslu se jejím odvoláním odmítl vůbec zabývat.
Politici svorně tvrdí, že z toho není cesta. Já se domnívám, že ano. Stačilo na omezenou dobu paní Michalákové a jejím dvěma synům udělit diplomatický status. Diplomata v cizí zemi nelze zadržet a obě děti by se mohli i s paní Michalákovou vrátit domů.
Doufejme jen, že česká „sociálka“, jakkoliv její přešlapy jsou mnohdy také těžko pochopitelné, nenajede na stejnou vlnu, jako šílenci z Barnevernetu. Nebo byste brali zavedení jejich praktik i u nás?
