Článek
Rowan Sebastian Atkinson se narodil do rodiny malého vesnického sedláka 6.ledna 1955 v anglickém Consettu. Jeho matka, Ella May Bainbridge z něho měla od počátku velkou radost. Mluvil prý velmi záhy a už ve dvou letech opakoval celé statě textů, které slýchával v rozhlasu. Jenže to mělo chybičku. Od malička koktal. O jeho sourozenci, bratru Rodney Atkinsonovi, se toho moc neví. Vyhýbá se mediální pozornosti, jak jen může. Školy šly Rowanovi tak nějak samy a učitelé si ho pro skvělé studijní výsledky ani moc nevšímali. Nikdo si nestačil povšimnou ani toho, že už od střední školy oplývá neskutečnou inteligencí. Jeho údajné IQ je 178. Protože za průměrné IQ člověka je považována hodnota, oscilující číslo 100, řadí naměřená hodnota IQ 178 představitele poťouchlého pana Beana k nejchytřejším lidem na světě.
Tak nějak bez mrknutí oka vystudoval Rowan hned dvě univerzity. Newcastle Univerzity a světoznámou The Queen´s College v Oxfordu, kde získal titul inženýra elektroniky. Protože ho akademická dráha ale moc nelákala, rozhodl se nakonec bavit lidi a stal se komikem. Nemohl si totiž nevšimnout, že vymýšlí skopičiny, kterým se lidé smějí.
Nejdříve začal psát scény, repliky a celé komické hry pro divadlo Oxford Playhouse, jako scénárista totiž byl velmi úspěšný. Později v nich sám začal hrát. Jeho talentu pro komično si nemohli nevšimnout někteří producenti a tak jej v divadle zanedlouho objevil programový pracovník BBC a známá stanice ho jako scénáristu a herce angažovala do televizního vysílání série „Nezprávy v devět“. Hned napoprvé byl natolik úspěšným, že se rovnou stal osobností roku 1980 a obdržel prestižní cenu British Academy Award.
Ve svém úsilí nepolevil, a tak jeho komediální hvězda herce i scénáristy začala kontinuálně, den za dnem, rok za rokem, stabilně stoupat na stupnici oblíbenosti diváků i producentů.
Byl stále populárnější a v roce 1983 přišla zajímavá nabídka do filmu „Nikdy neříkej nikdy“, kde si zahrál po boku tehdy velmi slavného a oblíbeného herce Seana Connery. Film měl úspěch u kritiky i diváků, ale další nabídka nepřicházela. Na BBC tedy pokračoval v zajetém korýtku průměrné tvorby pro nenáročného veselého diváka. Nenechal si ujít pozvání svých kolegů z BBC do Top Gear v roce 2011.
V roce 1990 se po delším vztahu oženil se Sunetrou Sastry. Manželství bylo z počátku velmi vyrovnané. Rowan má celkem tři děti, Benjamina, Lily a Islu. Všechny děti po tatínkovi zdědily smysl pro humor a z lidské rasy „sapiens“ si ulouply vysoký podíl inteligence. Jenže nic netrvá věčně, ani štěstí v manželství. V roce 2014 se Rowan Atkinson zamiloval do mladší Louise Ford. A tak nezbylo, než aby se po 15 letech se svou manželkou Sunetrou rozvedli.
Rowan Atkinson s manželkou Sunetrou a půvabnou dcerou Lily
Záhy se na scéně objevila velmi půvabná a okouzlující, jen o pět let mladší herečka Leslie Ash, kterou si i naši diváci mohli pamatovat z filmu Kletba růžového pantera, vysílaného poprvé v roce 1983. S Rowanem jsou si prý velice blízcí a vzájemně se skvěle doplňují, nakonec, proto spolu asi setrvávají doposud.
Účinkování pro BBC a věčné psaní scénářů a námětů pro cizí Atkinsona postupně unavovalo. Nebylo pro něho dostatečně tvůrčím podle jeho představ. Navíc dlouho nosil v hlavě podivného človíčka, který ještě neměl jméno, ale rád by ho dostal na filmové plátno. Založil tedy dvě filmové společnosti. Tiger Television a Tiger Films.
Poprvé o sobě dal Rowan Atkinson slyšet v rozhlasovém pořadu The Atkinson Family v roce 1979. Sám si napsal scénář a vtipně komentoval, co se jeho rodině přihodilo. Navázal ještě vtipnější záležitostí a přidal vlastní skečový pořade Not the Nine O'Clock News, jenž vydržel bavit posluchače až do roku 1982. Pak přišel na řadu průlom v kariéře a hlavní role v seriálu ze středověku Černá zmije (1989). Protože i tady si napsal spoustu skečů sám, začali si ho všímat nezávislí producenti. V roce 1983 přišel film Přesný jako smrt a téhož roku ještě Nikdy neříkej nikdy.
Tahle role byla jako velký třesk jeho doposud relativně poklidné kariéry vtipálka a v roce 1990 konečně přišel na světlo světa s námětem, který se ujal a měl za následek vysílání sitcomu Mr. Bean.
Po složité úvodní znělce, která začíná rozsvícením kužele žlutobílého světla, jenž vyšlehne z nebe a dopadá přímo na chodník před katedrálou Svatého Pavla, po chvilce z nebe spadne sám pan Bean. Vstane, dělá jako by se neuhodil, otřese se a za zpěvu dětského církevního sboru, zpívajícího latinsky “ Ecce homo gui est faba (tedy pohleďte na člověka, který je fazolí) odchází. Námět na text prý přišel z Formanova filmu Ecce homo Homolka. Hudbu ke znělce napsal Howard Goodall).
Mr. Bean, přitroublý poťouchlý smolař, obyčejný městský člověk, dětinský kašpar, který žije sám ve svém malém bytě, nosí tvídové sako a rád by na všechno vyzrál, pak začne neprodleně konat. Jenže zpravidla mu nic nevyjde, tak že skončí zklamaný a otrávený. Je to takový malý, často zlomyslný nešika, který ale vždy přijde na nějakou kulišárnu, jak ošálit okolí. Při zkouškách, v kostele, bazénu, zdobení bytu nebo přípravách oslav Silvestra. Neřeší ale vesmírné lety ani atomová úložiště. Naopak. Do křížku se dostane třeba jen s obyčejným převlékáním plavek na pláži nebo nákupem křesla. Nemluví, jen hlubokým hlasem něco zabrblá nebo se stejně hlubokým hlasem zaraduje pokaždé, když vymyslí řešení, které korunuje potutelně debil..ím úsměvem. Ten rozdává do všech stran, dávaje najevo, jak je skvělý. To mu ale vůbec nebrání vrhat se do dalšího a dalšího dobrodružství, které vlastně za normálních okolností žádným dobrodružstvím není, ale v jeho podání se normální situace vždy zhroutí a překulí do komické taškařice s nebývalými řešeními, které by dokázali vymyslet snad jen Pat a Mat. Pan Bean jezdí ve světle zeleném Mini Moris (Britisch Leyland Mini 1000 Mark z roku 1977. To první bylo oranžové a mělo RZ RNT 966H, ostatní zelená Mini měla už registrační značky SLW 287R) a bytostně nesnáší tříkolky Reliant Regal. Jeho „nepřítelelem“ se stane Reliant Regal Supervan III ( z roku výroby 1972, RZ GRA 26K), jehož řidič není nikdy vidět. Bean nevynechá jedinou příležitost, aby Reliantu uškodil nebo ho alespoň nějak ponížil. Když jednou Bean stopuje a Reliant mu zastaví, dělá, jako by ho vůbec neviděl. Příště ho svým Mini klidně srazí ze silnice nebo ho převrátí na křižovatce aby ukázal, jak ý je tříkolový Reliant nestabilní otravné neauto. Zato Miniho si hlídá jako oko v hlavě, a tak jej zamyká na velký visací zámek. Pro jistotu si někdy bere domů i volant. Když jednou Mini přejede tank, diváci pláčou. Nic nevadí, protože v dalších epizodách je zase Mini tam, kde měl být a se stejnou registrační značkou.
První nápad na charakter postavy Mr. Beana dostal Rowan Atkinson už během studií na Oxfordu, tedy více než 10 let před tím, než pan Fazole spatřil světlo světa. Námět zrál v hlavě autora velmi dlouho a rok od roku se zlepšoval. Nápad dostal po té, co byl studenty požádán, aby vymyslel námět pro skeče studentského divadla na Oxfordské univerzitě.
Protože pan Fazole nade vše miluje svého medvídka Teddyho, bere ho všude sebou a o všem se s ním radí nebo se mu chlubí s tím, co vymyslel. Teddy je, na rozdíl od jiných filmových medvídků, třeba jakého měl „Radar o´Raily v Mashi, pletený a je jeho nejlepší přítel. Dostává od Beana dárky a ten ho uspává pomocí hypnózy. Někdy ale neváhá Teddyho klidně použít třeba jako štětec k vymalování svého bytu, což pobouří diváky. Když mu náhodou usekne hlavu, vyzní to až morbidně. Svou milou, kterou hraje Matilda Ziegler, a jež se v roli jmenuje „Irma Gobb“, ale pokaždé zklame. Ta ho jednou po zpackaných oslavách Vánoc opustí nadobro. Stejná herečka hraje v sérii i policistku, učitelku, servírku nebo chodkyni.
V seriálu nikdy nezazní nic bližšího o jeho identitě. Ani jeho křestní jméno není známé, ba ani povolání. Tvůrci odolávali dotazům diváků celý seriál. Ve filmové adaptaci ale nakonec ukázali cestovní pas Mr. Beana. Ukázalo se, že se živí jako hlídač v Národní galerii a v pase je v kolonce křestní jméno uvedeno „Mr.“. V galerii ho nikdo nemá rád a ředitel, aby se ho zbavil, pošle pana Beana do Ameriky jako údajného znalce obrazů. Když dostane za úkol odhalit falsum vzácné olejomalby Whistlerova matka, hned ji nedopatřením zničí, což musí briskně nějak vyřešit. Strhne se lavina praktik, které nemají obdoby.
Původně měla být natočena jen jedna epizoda, ale když tvůrci viděli, co stvořili, další epizody neprodleně následovaly. První se jmenovala prostě Pan Bean. Následovaly Návrat pana Beana, Trampoty pana Beana, Pan Bean jde do města, Trable pana Beana, Pan Bean znovu jede, Veselé Vánoce, pane Beana, Pan Bean v pokoji č.426, Udělejte to sám, pane Beane, Pozor na dítě, pane Beane, Zpátky do školy, pane Beane, Odpal pane Beane, Dobrou noc pane Beane, Kadeřnický salon pana Beana v Londýně a poslední, 15.díl, který se v Česku neodvysílal, se jmenuje Nejlepší kousky. V tomto dílu pan Bean přijde na půdu a nachází spoustu různých věcí, které mu připomenou jeho dobrodružství. Tvůrci tak udělali sestřih všech dílů.
Je zajímavé, že námět k jednotlivým dílům série napsali různí britští umělci. Ben Elton, Richad Curtis, Robin Driscol, ale spoluautorem námětu a scénáře každého dílu byl sám jeho hlavní představitel role pana Beana, Rowan Atkinson.
Mr. Bean proniknul i do videoklipů, reklam, propagačních akcí, tisknul se na trička, utěrky, hrnečky a samolepky. Pro obrovskou popularitu si seriál vysloužil i animovanou podobu Mr. Bean: Animované příběhy, natočený v roce 2002. Ten se dočkal 3 sérií a celkem 130 dílů.
Kritici tvrdí, že nejlepší výkon podal Rowan Atkinson v pořadu Blackadder Goes Forth v roce 1990. Diváci ale nepochybně budou jiného názoru. Pan Fazole, Mr. Bean, se stane, stejně jako Laurel a Hardy nebo Louise de Funés, nezapomenutelnou klasikou. I když do české verze Atkinsona nadabovali třeba Jirkové Lábus a Prager, Karel Heřmánek, Miroslav Saic nebo Petr Rychlý, je bezesporu, že vrchol toho, co si divák zamiloval, zůstane už jednou pro vždy „bezeslovný“ Mr. Bean.
V roce 1993 se Atkinson mihnul ve filmu Žhavé výstřely 2 a Čtyři vraždy a jeden pohřeb. Snímky Bestián: kupředu zpátky jen krok (1999) a Milionový závod (2001) se příliš neujaly. Následovaly o trochu zajímavější kousky, oba z roku 2003, Univerzální uklízečka a Láska nebeská.
Mr. Bean, tedy Pan Fazole, kde si Atkinson zahrál hlavní postavu, se s nebývalým úspěchem doslova „prodrával“ v celkem patnácti epizodách (každá trvala přesně 45 minut) do 245 zemí celého světa, od severu k jihu a od východu na západ až do roku 1995. I náš divák ale ví, že není roku, aby se Mr. Bean neproběhnul po obrazovce některé z našich televizí každým rokem dodnes.
Atkinson se nechal unést úspěchem série vtipných grotesek, ve kterých toho opravdu moc nenamluví a kde mu parťáka dělá především plyšový medvídek Teddy. O dva roky později (1997) si „postrčil“ pana Beana do filmu Mr. Bean: Největší filmová katastrofa. To už ožil i jeho hlas. Na úspěšnou produkci navázal hned v roce 2003 další komedií o potrhlém zmateném, a ne příliš schopném agentovi, kterého nazval Johnny English. Ve stejnojmenném filmu nechal agenta Englishe vyvádět psí kusy, se kterými měla vláda jejího veličenstva nemalý problém.
Protože všechny snímky s Rowanem Atkinsonem se staly, zejména pro televize, trhákem, obsadili ho producenti roce 2007 znovu. A opět jako Mr. Beana do filmu Prázdniny pana Beana.
Diváci si ale žádali pomateného agenta Englishe, a tak se v roce 2011 vrátil do kin a televizí agent Johnny ve filmu Johnny English se vrací. V tomto filmu si malou roli střihla i jeho dcera Lily, které Johny sebere helmu, když dívka jede na vozíčku. Další malou roli si zahrála v Prázdninách pana Beana. Ztvárnila dívku, která hned na počátku filmu sedí u přehrávače během tomboly.
V roce 2013 obdržel Atkinson za svou práci od anglické královny Alžběty II. řád britského impéria titul CBE (Commander of the Most Excellent Order of the British Empire). Jedná se o druhé nejvýznamnější britské vyznamenání hned po rytířském řádu Sir.
Další role na sebe nenechaly dlouho čekat. Hrál hlavní roli v trilogii o komisaři Maigretovi (2017), která si vyžádala ještě jedno, čtvrté pokračování, natočené nad rámec natáčecího plánu. Je zajímavé, že v původní verzi, která byla předlohou samotné filmové adaptaci, a také v anglické verzi originálu, vraždí gang Čechoslováků, zatímco v české verzi už vraždí gang Rusů. Důvodem nebyla nesnášenlivost k Rusům, jak by mohlo někoho napadnout, ale skutečnost, že v české dabované verzi by překladatel pro Maigreta překládal při výslechu vlastně z češtiny do češtiny.
Na neustálé bombardování produkce diváky reagovali producenti další agentskou komedií Johnny English strikes again z roku 2018 (Johnny English znovu zasahuje).
V roce 2022 natočil Atkinson jeden z posledních filmů Včela zasahuje.
Vždy odmítal rozhovory, protože pokud neměl přesně naučenou roli, trpěl odmala balbutismem, což je porucha řeči, vyznačující se opakováním slabik, tedy koktáním.
Kde, kdo ví, že Rowan Atkinson propadl vášni rychlých automobilů. Sbírá ty nejlepší kousky a nerozpakuje se za ně utratit celé jmění. S některými závodí na okruzích. Většinu volného času, kterého mu kvůli práci mnoho nezbývá, tráví se svými plechovými miláčky.
Není bez zajímavosti, že i přes vlastnictví skutečně drahých značek od Lamborghini přes Ferrari a Rolls Royce až po Jaguár a McLaren nevlastní žádné Porsche. Když se ho ptali proč, odpověděl:
„Jsou to asi skvělá auta, to neříkám, že Porsche jsou nějaká hromada hnoje. Ale vím, že bych s jedním z nich mohl žít. Typičtí vlastníci Porsche tak nějak – a nechci jim přát nic špatného, nejsou myslím můj typ lidí.“
Mini si jako vozidlo pana Beana zvolil, co by symbol „britství“. Vyrobilo se jich totiž 5.400.000 ks. Zkonstruoval ho britský konstruktér řeckého původu Leonard Lord roku 1959. I přes tak malé rozměry to byl pěkný piják, bral přes 10 l/100 km a jezdil nejvíc 150 km/h. Prostě dokonalé auto pro Mr. Beana.
Jeho sbírka aut má odhadní hodnotu přes 30.000.000 USD (třicet milionů dolarů, to je cca. tři čtvrtě miliardy korun). V ní nechybí zajímavé kousky. Nechybí tu Honda NSX (2002), Aston Martin V8 Zagato (1968) a Aston Martin Vantage z roku 1984, který je považován za sportovní klasiku s osmiválcem do V, BMW 328 (1939), Lancia Delta HF Integrale (1989), Land Rover Defender 90 Heritage, Jaguar MK7, Ford Falcon Sprint (1964), Lancia Thema 8.32 (1989), Mercedes 500E (1993). Mezi modernínimi vozy jsou v jeho sbírce Rolls-Royce Phantom Coupe, Rolls-Royce Phantom Drophead, Mercedes-Benz SLS AMG nebo Bentley Mulsanne Birkin-Edition.
Jako vynikající závodník se stal hostem známého pořadu Top Gear. V 18. sérii (Top Gear je vysílán od r. 1978) zajel v autě KIA Cee'd, tedy autě za rozumnou cenu, nejrychlejší čas na trati. S časem 1:42,2 byl dlouho rekordmanem, časem ho porazil Matt Le Blanc o 0,1 s.
Některá ze svých aut zapůjčil i do filmu, například Aston Martin V8 Vantage Classic, který se objevil v Johnny English znovu zasahuje. Později toho litoval, protože se o auto velmi obával, koupil si ho teprve před šesti měsíci, a ještě si ho ani neužil. Do snímku Johnny English se vrací zapůjčil pro změnu svůj unikátní prototyp Rolls Royce Phantom s experimentálně zamontovaným motorem V16, tedy šestnáctiválcem. Do filmu Johny English zapůjčil svůj Aston Martin DB7 Vantage.
Nicméně, kvůli filmu Prázdniny pana Beana“ se musel naučit jezdit na kole, což do té doby neuměl a sekvenci, kterou na bicyklu natočil, prý považuje za svůj nejtěžší herecký výkon.
Na druhou stranu, jako Johnny English osobně letěl padákem a prý si to užíval.
S auty ale umí i skvěle obchodovat. McLaren F1, jenž je jedním z 64 kusů na celém světě, které mohou na silnici a který původně koupil za 960.000 dolarů, po dvou haváriích a opravách prodal za 12.300.000 USD (dvanáct milionů tři sta tisíc dolarů).
Atkinson je ale i tvrdým protivníkem. Když po uvedení filmu Johnny Englisch britský deník Daily Mail zveřejnil nepravdivou zprávu, že Rowan Atkinson musel začít navštěvovat psychiatra a přihlásit se k hospitalizaci na kliniku duševního zdraví, dostrkal případ až k Nejvyššímu soudu v Londýně, kde vysoudil krom nemalého odškodného i veřejnou omluvu. O filmu pak prohlásil, že nestojí za nic, protože je v něm jen 5 dobrých vtipů a hromada nudných únavných pasáží.
K postavě samotného pana Mr. Beana řekl, že „V kritikách často čtu, že Bean je takový moderní Chaplin. To si ale vůbec nemyslím. A abych byl úplně upřímný: Chaplin mi nikdy nepřipadal legrační. Ze všech komiků na mě vždycky nejvíc působil Jacques Tati (francouzský herec, komik a režisér, pozn. autora). Myslím, že Bean je svého druhu moderním monsineurem Hulotem - s tím rozdílem, že není tak milý, ale je to vyložený mizera.“
Rowana Atkinsona neprovázejí žádné skandály, nebyl ve vězení, nefetuje, pije jen příležitostně, a především dobré víno, nemá pletky s milenkami. Sám o sobě se vyjádřil takhle:
„Osobně jsem docela jiný, než Mr. Bean. Jsem až děsivě normální.“
Rowan Atkinson nebyl za mlada šedivý jako je dnes
Ve snímku Mr. Bean: Největší filmová katastrofa se ikonicky loučí s diváky slovy:
Po závěrečných titulcích následuje drobná scéna, v níž Bean promluví k divákům:
„Ano, já také obvykle zůstávám až do konce. Teď už můžete jít, jestli chcete.“
Jsme taky u konce. Tak tety, teď už můžete jíst, jestli chcete.
