Článek
Zda opilecký násilnický delikvent, kterého bavilo, za pomoci své také uniformované kolegyně, mlátit především mladé dívky, u Policie ČR opravdu skončí, zatím vůbec není jasné. Ani po spáchání hned několika trestných činů ho GIBS neobvinil z ničeho jiného než výtržnictví. Přesto, že došlo k ublížení na zdraví na několika osobách, z nichž nejméně jedna skončila v nemocniční péči s vážným zraněním, zneužití pravomoci úřední osoby, nebezpečnému vyhrožování a dalším přečinům, policista i jeho kolegyně ještě dlouho po svých zavrženíhodných skutcích dál setrvávali ve službě a pán se hodil marod. Jen díky velkému tlaku veřejnosti GIBS alespoň nějak začal konat a věc šetřit. Nicméně i nadále jsou policista i jeho kolegyně členy sboru.
Proč, ptáte se? Všichni se ptají. GIBS by měl tyto věci řešit velmi promptně a takový policista přece nemá u policie vůbec co pohledávat!
V minulosti se stejně ptal dokonce i mezinárodní Soud pro lidská práva ve Štrasburku, který nedávno opakovaně konstatoval, že GIBS to má tak nějak spíš na háku.
Třeba při šetření policejního zásahu na osobě, která nechtěla s policií spolupracovat (poškozený byl policií bit, týrán, kopán, byl proti němu použit slzný plyn a skončil se zlomeným nosem a žebry, na což poškozený ve vazbě reagoval pokusem o sebevraždu) GIBS konala jen na oko a reálně nic nevyšetřoval. GIBS ukončila vyšetřování, protože údajně nezjistila jakékoli skutečnosti, vedoucí k závěru, že se policisté jednali protiprávně. Spis byl bez dalších opatření uzavřen a odložen. Za to poškozenému nakonec Český stát musel zaplatit více než 300tisíc korun. Ne za poškození zdraví, ale za to, že GIBS prostě nevyšetřoval.
V dalším případě policie brutálně zpacifikovala podnapilou ženu, která byla zákrokem přidušena, znecitlivěly jí ruce a několik dnů nemohla mluvit. Policisté jí odmítli podat léky, nazvali ji „černou sviní“, domnívaje se, že je Romka, a trvali na tom, aby jim ukázala ňadra, uráželi ji a ponižovali.
Když si poškozená stěžovala, namísto, aby stížnost putovala na GIBS, navedli ji policisté, aby si stěžovala na Krajské ředitelství Policie. To samozřejmě, podle očekávání, celou věc zametlo pod koberec. Poškozená se ale nedala a poslala nové trestní oznámení na GIBS. Ta ale opět nic nešetřila a věc předala zase Krajskému ředitelství Policie. To ji opět zametlo.
A tak nebožačka podala další stížnost na státní zastupitelství, to opět předalo věc k vyřízení Krajskému ředitelství Policie ČR, kohoutek a slepička, zdá se? Není konec všemu. Stěžovatelka dotlačila věc až k Ústavnímu soudu. I ten ji zametl pod koberec, a tak nezbyl než Evropský soud pro lidská práva. Tam zástupce české vlády argumentoval, že se policie nedopustila trestného činu.
Naštěstí Evropský soud to viděl po právu jinak a pod koberec to zamést nechtěl. Ba naopak! Konstatoval, že právo stěžovatelky na vyšetření věci bylo opět porušeno a stát jí musel vyplatit více než 200 tisíc korun odškodného.
Jak to dopadne s vyšetřováním policejního násilníka a jeho kolegyně? Zlé jazyky tvrdí, že se věc nechá chvíli u ledu, policisté dostanou vyšší či nižší srážku z platu a věc bude vyřešena.
Konečně, když několik policistů zakleklo, hmaty a chvaty zpacifikovalo teprve patnáctiletého autistického kluka jen proto, že odnesl reproduktory z mítinku Babiše prostě jen proto, že se mu líbily, přičemž na prosby a sdělení matky, že se jedná o autistu, který své činy nedokáže plně zhodnotit, navíc teprve patnáctiletého chlapce, policie nereagovala, nestalo se také nic a GIBS konstatovala, že klečení na hlavě, hrudníku a nohách malého nebránícího se kluka třemi vyškolenými policisty bylo správně.
Jestli se oběti řádění opilého maniaka v policejní uniformě a jeho policejní kámošky obejde nakonec bez řádného potrestání a vyloučení od policie, je teď více méně na tlaku veřejnosti. Když tlak ustane, nic se nestane. Tak to u nás prostě chodí.
Ale nemusí. Braňte se, je to vaše právo. I když v Čechách se často po našich právech šlape, jsou tu i jiné instituce, které se nás, jak vidíte, dokáží zastat.
