Článek
Čína je obrovský stát plný nezadaných lidí. Tradice ale často brání svobodné volbě partnerů vybrat si toho druhého podle svého srdce. V posledních 20ti letech přibyl ještě jeden fenomén, bez kterého se žádná čínská láska neobejde. Peníze.
Pro oslovení ženy mužem je rozhodující, zda je žena vdaná. Pokud ano, muž musí takovou skutečnost akceptovat a hledat jinde. Jen obejmout se na veřejnosti je společenské tabu.
Mít svobodné dítě starší 25 let je pro rodiče pohroma. Společenská i osobní. Udělají proto vše, aby své potomky provdali či oženili. Ženy starší 25 let se označují za „Ty co zbyly“, tedy ty, které už nikdo nechce. Příčinou může být spíš než ošklivost prostě nedostatek peněz na účtu.
Peníze hrají v Číně hlavní roli. Snoubenec /ka musí být především bohatý. Ostatní jde sranou. Ani věk není překážkou. 20ti letá dívka ochotně udělá cokoliv pro svého 65ti letého milence. Hlavně aby jí koupil byt, auto a dával jí na jídlo a oblečení dost peněz.
Ženy si musejí své manžely hlídat. Podvedené ženy běžně slídí i prostřednictvím detektivů po svých sokyních a pak se vydají na tah odvety. Své sokyně prostě zmlátí, někdy si k tomu vezmou na pomoc i kamarádku.
Svatba v Číně stojí milence doslova ranec. Jen focení, které Číňané považují za nesmírně důležité, se pohybuje kolem 5-7.000 EUR. Celá svatba pak čítá sumu od 10 do 100.000 EUR.
Ani prostitutky, konkubíny a gejši nejsou ničím novým a neobvyklým, v posledních letech jejich obliba jen kvete. Především mezi tak zvanými „zazobanci“ tedy zbohatlými muži. Ti vybavují konkubíny byty, auty, penězi…krásná a půvabná žena je symbolem společenské třídy a úrovně. Kdo nemá milenku nebo dvě, je mezi ostatními obyčejná nula. Muži si své ženy hýčkají a platí. Je ale nemyslitelné, aby třeba jen na chvíli nebyly milenky svému milenci k zastižení. Pokud si bohatý muž může vydržovat 2 nebo 3 konkubíny, jeho prestiž je skutečně vysoká. Konkubíny naopak musejí být krásné, vzdělané a společensky schopné reprezentovat. Zato si mohou z darů svého milence dovolit utratit denně oblečení za 300 až 500 eur.
Najít si ženu či muže lze třeba na „veletrhu lásky“ ve vybraných parcích, kde se každé sobotní ráno veřejně nabízejí mladí lidé prostřednictvím svých zprostředkovatelů. Ti o svých svěřencích vědí vše, zpravidla sebou ale ještě mají matku nebo otce zájemce o seznámení. Často tu ale slyšíte: Příliš malý, příliš velká, příliš chudý, nevyhovuje mi, nemá dobrý byt.
Dívky ve městech hledají především muže, kteří si je mohou dovolit ekonomicky vydržovat. Zato tráví spoustu času ve všudy přítomných podnicích na manikúru, kadeřnictví nebo pedikúru.
Prostituce je v čínských městech běžná třeba v Karaoke barech. Prostitutky zde nemají jména, jen čísla. Jsou vystavovány jako na dobytčím trhu, v řadě nastoupené společně pozdraví klienta, ten si pak vybere jedno nebo dvě čísla. V Číně je ale osobní čest tou nejzákladnější hodnotou. Ženy se tedy, stejně jako muži, kteří si je „najímají“, snaží svou identitu za každou cenu skrýt.
Obrovským „kšeftem“ se stali soukromí detektivové. Většinou vdané ženy si je objednávají, aby odhalily zálety jejich manželů. Mimomanželské aféry jsou dobrý business, používají se odposlechy, GPS, kamery. A samozřejmost - černé auto. Ceny se za takovou službu pohybují od 3 do 4.000 EUR. Bohatí muži ale svým ženám peníze dávají nadlimitně, ty je pak použijí zase proti svým mužům na sledování.
I když se nevěra potvrdí, nakonec po všech zjištěních se ale manželka stejně nechce rozvést. Bydlení, energie a výchova dětí jsou velmi drahé. Bohatý muž je tedy k nezaplacení.
V Číně neplatí kasty, jako v indii, ani náboženské překážky a předsudky, jako třeba v Izraeli. Zde platí jen peníze. Žena nakonec tedy nad nevěrou přimhouří oči a nastuduje si různé sexuální praktiky, aby svého muže dokázala jeho milence přebrat zpátky. Zároveň si dávají záležet na skvělé kuchyni. Nenávist manželky se tedy přenáší na milenky a konkubíny. Některé ženy své sokyně sledují, vyhrožují jim a nebo je zbijí. Cílem je vyvolat skandál, aby milenec s milenkou či konkubínou museli projít veřejnou hanbou. Když milenku žena bije, často si to manželky natáčejí, záběry později umístí na internet. Veřejná ostuda má mít za účel milence rozdělit.
I když nakonec dojde k rozvodu, je rozhodující, na čí straně je vina. Pokud žena prokáže mužovu nevěru, soud jí posléze přiřkne větší část majetku manželů.
Zákon o manželství z roku 2011 změnil situaci tak, že manžel, který měl před manželstvím nějaký majetek, mu tento vždy zůstane. Mnoho žen tedy při rozvodu nakonec skončí na ulici. Zdá se, že láska v našem pojetí je v Číně dávno prohraná záležitost, která existuje už jen v romantických filmech.
Láska se zde stále schovává za starými tradicemi a předsudky. Peníze ji ale rychle dokáží vystrkat na světlo boží.
