Článek
Z grafu (www.kurzy.cz) lze dovodit: 2 300 000 Kč z roku 2000 by dnes měly díky inflaci hodnotu přibližně 1 500 000 Kč. Pokud bychom v roce 2000 investovali 2 300 000 Kč do zlata, v roce 2023 by toto zlato mělo hodnotu kolem 8 930 000 Kč.
Pořád málo informací o zlatě? Tak něco víc.
Zlato (Aurum) je velmi zajímavý, inertní (v horninách se vyskytuje jako ryzí kov), chemicky odolný, snadno tepelně i mechanicky zpracovatelný, elektricky dobře vodivý, nekorodující, měkký a nesmírně drahý kov bílé (čísté zlato), žluté nebo načervenalé barvy (dle příměsí niklu, stříbra, zinku či mědi) s nízkých přechodovým elektrickým odporem, vesmírného původu, který nemá v Mendělejevově tabulce obdoby. Vzniká hvězdnou nukleosyntézou při výbuchu supernovy nebo srážku neutronových hvězd. Průměrný obsah v zemské kůře činí pouze 4 – 5 ppb (μg/kg), je tedy vzácným prvkem.
Další specifikem zlata je skutečnost, že je od pradávna používáno jako hodnotné platidlo, protihodnota či záručnost (např. v Indii nelze provdat dceru bez určitého množství zlatých šperků v jejím vlastnictví). Ve smyslu hodnoty má oproti například stříbru obrovskou výhodu objemu. Za stejnou výši peněz dostanete buď košík zlata, nebo náklaďák stříbra. Uložit ho není snadné.
A pak je tu ještě jedna historická skutečnost. Zlato je jediná komodita, která v čase kopíruje rostoucí cenu ostatních komodit. Zjednodušeně. Před 400 lety jste si za 1 kg zlata koupili dům určité kvality v čase a velikosti. Dnes si za stejný 1 kg koupíte opět stejně velký dům srovnatelné kvality. Jeho cena tedy stoupá adekvátně inflaci a vývoji cen. Nic jiného na světě neudržuje svou „obecnou“ hodnotu jako zlato.
Například 30.9.2023 se zlato obchodovalo za 1820 USD/1OZ(unce), 1.7.2024 se oscilovalo v obchodu hodnotu 2520 USD/1OZ, to je za tři čtvrtě roku nárůst 700 USD za jednu trojskou unci. Předpoklad je 2600 USD/1 OZ do konce roku 2024. Graf vývoje cen zlata má historicky trvale stoupající hodnotu.
Principy a postupy, které autor článku popisoval, lze za „investiční“ považovat jen velmi těžko. Pravda, i diletanti mohou investovat hloupě. Ale kupovat si sekeru na kácení lesa, když tu máme motorové pily, je archaické. Podobně to vypadá, když si kdosi přečte inzerát, dojde na Václavák do rádoby investiční společnosti a tam si koupí kartičku nebo nasype desetitisíce za nehorázné poplatky do zlata, které nikdy neuvidí.
Jakmile jednou investiční zlato proměníte z čísel na kov, ztrácí tragicky hodnotu. Tedy, pokud si koupíte zlatý prut, odnesete si ho domů, jeho cena už týž den, pokud ho půjdete prodat, bude razantně nižší. Nový kupující půjde s výkupní cenou dolů, naúčtuje si poplatky a bude zpochybňovat nejen jeho hodnotu, ale i kvalitu. Nehledě na skutečnost, že při koupi není vůbec těžké kupce podvést.
Investovat do zlata má smysl prostřednictvím prověřené kvalitní investiční společnosti. Například některé ze švýcarských nebo dubajských bank.
Pojem fyzické a papírové zlato není nic neobvyklého. Fyzické zlato znamená nákup zlatých cihel, mincí či dalších výrobků.Papírové zlato představuje dluhopisy, které investor nakoupí jako investici burzovně obchodovatelných papírů. Slouží spíš k ochraně a diverzifikaci portfolia. Fyzické zlato ochraňuje kupní sílu investovaných prostředků. Po založení účtu a převodu finančních prostředků podle možností nebo zájmu klienta banka nakoupí zlato pro klienta dvěma způsoby. Trochu zjednodušeně:
a) investuje prostřednictvím svého portfolia do zlata na světových trzích a klient se podílí na zisku banky z takového obchodu. Výhoda: Zlato je levnější, je okamžitě likvidní (prodejné) v řádech sekund podle cen na světových trzích, banka si bere menší poplatek za obchodní transakci, neplatíte úložku v trezoru. Nevýhoda: nikdy nevlastníte fyzické zlato, v případě krachu banky se zlato chová jako akcie a o investici můžete přijít třeba exekutorem či správcem podstaty. Průměrné zhodnocení za 10 let je 18%.
b) nakoupíte zlato od banky a odvezete si ho domů. Výhoda: vezete si kus majetku, který držíte fyzicky v rukách. Nevýhoda: Prodejnost je se ztrátou (v čase vždy) a chvíli potrvá najít dobrého kupce, hrozí nebezpečí odcizení, je problematické zlato fyzicky uschovat, nemalé problémy přináší přeprava a povolení od všech států, kterými zlato putuje. Stát vám může držení zlata zakázat (historicky se stalo vícekrát, nedávno v Rusku). Průměrné hodnocení za 10 let je 4,1-4,7%.
c) investujete prostřednictvím svého portfolia do zlata na světových trzích a klient se podílí na zisku banky z takového obchodu. Výhoda: Zlato je levnější, je okamžitě likvidní (prodejné) v řádech sekund podle cen na světových trzích, banka si bere menší poplatek za obchodní transakci. V případě krachu banky je zlato vždy vaše a exekutor na něho nedosáhne. Nevýhoda: nikdy nevlastníte fyzické zlato, bance platíte za „uložení“ zlata nebo „garanci fyzického vydání“. Průměrné zhodnocení za 10 let je cca. 17%.
O způsobech a možnostech investování do zlata by se daly psát litanie. Rozhodně to ale není ekonomický nesmysl, ale nejlepší „konzerva“, jakou lidstvo objevilo. Při investici do zlata si můžete být jisti, že za peníze, které jste do něj dali, si vaši vnuci koupí stejně velký dům, jako jste si ho dnes koupili vy.
Židé byli a jsou velcí obchodníci. Drželi se zásady hvězdy. 1/3 peněz v hotovosti, protože kdo má hotovost, ten má navrch. 1/3 peněz v nemovitostech nebo jiných výnosných aktivech (relativně drží cenu, vydělávají, ale jsou pomalu a těžko likvidní), 1/3 ve zlatě, která drží hodnotu po věky.
Investice do zlata rozhodně není pro každého. Je to především velmi kvalitní „konzerva“ financí. S ohledem na současnou labilitu jiných finančních možností ale rozhodně investice do zlata nabývá na významu.
Pár zajímavostí o zlatu:
Ve vesmíru připadá na 1 atom zlata 300 miliard atomů vodíku.
1 kg zlata je krychle o délce hrany pouhých 3,75 cm.
V antickém Římě mohli zlaté šperky nosit pouze senátoři. Svobodní občané směli nosit šperky stříbrné a otroci pouze železné. V roce 23 n.l.byl pak vydán zákon, který dovoloval nosit zlato i svobodným lidem, pokud svoboda celé jejich rodiny trvala minimálně po dvě generace.
Cenu zlata kontroluje, hlídá a stanovuje LBMA (Londýnská asociace pro trh s drahými kovy). Dvakrát denně (v 10:30 a 15:00) jeho cenu vyhlašuje na základě jednání a obchodů, které ten den ve světě proběhly.
Není zlato jako zlato. To nejdražší pochází ze skotského dolu Cononish. Jeho cena může být za jistých okolností i dvojnásobná.
Kvalitu a hodnotu zlatu osvědčuje punc. Nejstarší zemí, která zavedla puncovní povinnost, je od 18.století Litva. V našich zemích začal platit československý puncovní zákon v roce 1923 (přitom první dochovaný zlatý šperk z České kotliny je 4800 let stará spirálovitá spona vlasů z Toušeně u Brandýsa nad Labem. Puncovní značkou byla dříve moucha nebo včela, dnes je to písmeno „Z“ umístěné ve vystředěném oválu.
Nejproduktivnějším a po většinu času i nejvýnosnějším zlatým dolem je jihoafrický Driefontein Consolidated. Jeho těžba se pohybuje kolem 3200 tun zlata.
Zlatá naleziště jsou již téměř vytěžena. Pokud se najde nové naleziště, trvá 5-10 let aktivní geologický průzkum a nejméně 20 let, než se vyřídí veškerá povolení k těžbě, pokud země, kde se naleziště nachází, vůbec takové povolení vydá. Každopádně si z těžby „lízne“ slušnou provizi. I kdyby se tedy zítra našlo nové naleziště, minimálně 25 let žádné další zlato na zemi nepřibude než to, které zde je nebo které se dotěžuje z aktuálních nalezišť.
Do roku 2014 bylo ve světě vytěženo přibližně 175 000 tun zlata, to odpovídá krychli o hraně asi 21 m.
Světové zásoby zlata se odhadují na 50 tisíc tun.
1 gram zlata, což je kulička o průměru něco málo přes 2 mm, může být rozklepán na fólii o ploše cca 1 m2 a tloušťce 230 atomů.
Na 1 kg zlata je třeba vytěžit 750 000 tun horniny.
V Bibli je více než 400 odkazů na zlato.
Největší zlatá cihla je v japonském městě Izu (váží 250 kg, stojí téměř 20 milionů USD).
Největší zlatou minci (zlaté mince se razí v 53 zemích světa) mají v Perthu (Austrálie), má průměr 80 cm a váží 1 tunu.
Roku 1869 se v Austrálii našel zlatý nuget o váze 71 kg. To Holermannův valoun vážil přes 200 kg, obsahoval ale i příměsi jiných rud.
Nejdražší zlatý náhrdelník, zapsaný i v Guinessově knize rekordů, nese název L’Incomparable (Nesrovnatelný). Aktuálně je naceněn na 55 milionů dolarů a je tvořen 90 zlatými ozdobami, bílými diamanty a výrazným žlutým diamantem, kterému se přezdívá „zlatý obr“.
Nejcennější zlatý prsten pochází z dílny Chopard a jeho hodnota je téměř 17 milionů dolarů. Je vyrobený z 18karátového bílého zlata, do kterého je vsazen unikátní přirozeně zbarvený modrý diamant.
Nejdražším výrobkem ze zlata na světě jsou zlaté kapesní hodinky Patek Philippe, které se v roce 2014 prodaly prostřednictvím aukce za 24,4 milionu dolarů.
Nejstarší objevený zlatý poklad na světě pochází z období 4600 až 4200 let př. n. l. Objeven byl na bulharském pohřebišti ve Varně.
V brooklynské restauraci Manila Social Club prodávají zlatou koblihu, která stojí asi 2 500 Kč. Je běžně jedlá.
Zlato je asi 3× těžší než železo.
Ryzost zlata se udává v karátech. Karát vyjadřuje procentuální podíl ryzího zlata ve slitině. Ryzí zlato o hmotnosti 1000 g/kg obsahuje 24 kt, což znamená, že 1 karát odpovídá 1/24 hmotnostního podílu zlata. 14 kt zlato se skládá z 58,5 % zlata a zbylá procenta pak tvoří další kovy.
Nejčistší vyrobené zlato má ryzost sedmi devítek – 999,9999. Používá se výhradně k chemickým účelům.
Čína jako největší producent vytěží ročně 15% veškerého světového zlata.
Někteří mikrobi dokážou zlato rozpouštět a uvolňovat v podobě iontů do okolí. Drobné částečky vyloučené bakteriemi se mohou shlukovat do větších útvarů a vytvářet nuggety o hmotnosti až několika desítek kilogramů. K takovým patří třeba mikrob Cupriavidus metallidurans.
Nejrozsáhlejším zlatým dolem vládne Uzbekistán v Muruntau, kde se vytěží ročně přes 2 miliony uncí zlata (cca 62 206 kg).
Aktuálně k právě probíhající olympiádě v Paříži není od věci vědět, že zlaté medaile nejsou zlaté. Pravidla Mezinárodního Olympijského výboru udávají povinnost obsahu, alespoň 6 gramů zlata v medaili. Ta je ve skutečně z 99 % stříbrná. Kdyby byla pouze ze zlata, její cena by byla kolem 700 000 korun.
