Hlavní obsah
Aktuální dění

Smrad ze slévárny zatím bez řešení, frustrace místních sílí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Šárka Konečná

Starostka brněnských Vinohrad Jitka Ivičičová

Brno: Vztek, deziluze a beznaděj. To jsou nejčastější pocity těch, kteří se včera navečer zúčastnili veřejné debaty s názvem Stop zápachu ze slévárny Heunisch.

Článek

Na schůzku, kterou zorganizoval petiční výbor, snažící se hájit zájmy obyvatel sídlišť sousedících se slévárnou, však nikdo z vrcholného vedení ani majitelů firmy nedorazil.

Namísto toho společnost na setkání s občany hájil její advokát spolu s vedoucím výrobně technického oddělení. Zástupci Jihomoravského kraje nepřišli vůbec. Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich se omluvil jiným programem, zástupci Odboru životního prostředí svou účast zrušili na poslední chvíli.

Problémy se zápachem ze slévárny Heunisch pociťují lidé okolních městských částí několik let, situace se pro ně stala dlouhodobě nesnesitelnou. Čestné stížnosti na odporný smrad zaznívají zejména od obyvatel brněnské Líšně, Vinohrad, Slatiny, Juliánova a Židenic, a to již od roku 2019. Lidem vadí nejen to, že nemohou větrat, ale pociťují i zdravotní komplikace. „Pálí mne oči, nosní sliznice, prostě nedá se dýchat,“ posteskl si například Michael Hynek z Líšně. „Vždy, když ten chemický smrad začne, okamžitě se rozkašlu, rozbolí mne silně hlava, o spuštění rýmy se už ani nebavím,“ dodala obyvatelka Vinohrad Jela Feketíková. Podobných negativních komentářů na adresu slévárny se hemží profily těch, kteří v okolí podniku žijí. Obyvatel dotčených městských částí proto přišly na včerejší schůzku desítky a nestačily se divit. Namísto konstruktivního jednání se zástupci slévárny si vyslechly dlouhý monolog vedoucího výrobně technického oddělení slévárny Ondřeje Boušky. „Ano, smrdíme. Slévárenství je černé řemeslo,“ prohlásil na schůzce. „Nás nebaví chodit do práce s tím, že ráno otevřeme mail a jsme atakování vašimi názory. Ano, to se děje,“ dodal Bouška. Na výtku z pléna, kdy rozčilený muž hlasitě zápach zkritizoval, uvedl Bouška: „Pardon, ale my jsme v průmyslové zóně.“

Celou situaci bagatelizoval i advokát slévárny Milan Chytil. „Já se domnívám, že všichni, jak tu sedíte, dostáváte nějaké dezinformace,“ odpověděl na dotaz z publika, kdy se přítomný divák ptal, zda je slévárna schopna uzpůsobit provoz alespoň přes den tak, aby nedocházelo k úniku zápachu z její výroby. Své působení ve slévárně navíc shrnul Chytil následovně: „Nemám tam žádnou funkci, jsem její advokát.“ Těmito slovy vyvolal v sále ohlas nejen mezi širokou veřejností, ale úsměv vyvolal i na tvářích přítomných zástupců městských částí, například starostky Vinohrad Jitky Ivičičové a židenického Petra Kunce.

Slévárna obětním beránkem

Kunce dokonce před časem vedení slévárny obvinilo z tzv. honění si politických bodů a to loni v čase, kdy Kunc kandidoval do horní komory Parlamentu České republiky. „Založil jste facebookovou skupinu, označující nás jako subjekt, který lidem v městských částech, ve kterých kandidujete do Senátu, nebezpečně otravuje ovzduší. Rád bych k tomu dodal, že podle měřicí kampaně kvality ovzduší pro Líšeň a Vinohrady, kterou v souvislosti se stížnostmi na zápach loni prováděl Český hydrometeorologický úřad, nedocházelo v těchto lokalitách k překročení žádných limitů pro ochranu zdraví,“ napsal otevřeně Kuncovi na FB stánkách slévárny její ředitel Jens Heunisch. „Využíváte nás jako univerzální téma pro Váš naplánovaný budoucí rozsáhlý volební obvod, přes které „jednou ranou zabodujete“ u občanů Židenic, Líšně, Vinohrad, Slatiny a dalších čtvrtí, spadajících do Vaší aspirující volební mety,“ pokračoval na FB Heunisch. Kunce dále nepřímo prostřednictví sociální sítě obvinil i z pochybného jednání. „Řekl bych, že politik, který ve svém volebním programu sděluje, že udělá vše proti slévárně Heunisch, jedná pochybně. Možná je pro něj zápach druhořadý a slévárna mu zasahuje do stavebních projektů. Jste jednatelem společnosti Domus Bau a nemohu se vyhnout podezření, jako by Vám v nějakém projektu naše slévárna překážela,“ stojí v Heunischově otevřeném prohlášení doslova. Heunisch pak židenickému starostovi vyčetl nezájem o setkání a dialog, proti čemuž se Kunc, rovněž veřejně, několikrát ohradil. Heunisch sám však na včerejší setkání s veřejností nedorazil. Sám generální ředitel slévárny Heunisch přitom ještě v roce 2021 popíral, že právě tato výroba by byla zdrojem zápachu, šířícího se do okolí. „Nemyslíme si, že slévárna je hlavním zdrojem zápachu, který trápí obyvatele Líšně, Vinohrad nebo Židenic,“ uvedl ředitel. Problém se zápachem již tenkrát sice připustil, ale současně i bagatelizoval. „Určitý pachový vjem, když jste bezprostředně ve slévárně, samozřejmě vzniká. Taví se tu železo, ale pokud někdy něco cítíte, pak přímo ve slévárně a v nejbližším okolí, nikoli ve vzdálenosti kilometrů,“ dodal ředitel.

Náprava stavu je zatím v nedohlednu, technické řešení eliminace zápachu podle Boušky v tuto chvíli neexistuje. „Kdybychom mohli zmáčknout čudlík a říct, že ode dneška přestáváme páchnout, tak to stoprocentně uděláme,“ ujišťoval Bouška přítomné. Podle členů petičního výboru však slévárna pro odstranění problému nedělá maximum. „Výrobní prostory lze utěsnit tak, aby pach neunikal mimo výpustky, dál zavírat dveře, přikrývat plachtou skládky jader nebo čistit vozy a cesty. Jsme přesvědčeni, že tohle slévárna nedělá,“ prohlásil člen výboru a starosta Židenic Petr Kunc (nez.). Rozčarována po debatě odcházela i starostka Vinohrad Jitka Ivičičová. „Celkově mi to dnes vyznělo tak nějak marně, cekala jsem od toho víc,“ uvedla pro inregion.cz.

Lidé zuří

V obyvatelích dotčených městských částí tak narůstá pocit deziluze, vzteku a zmaru. „Jsem hodně zmatená. Ze slévárny říkají, že potrvá dlouhé roky, než se vyvine něco, co bude fungovat a nebude nám smrdět. Inspekce životního prostředí nám nepomůže, protože sama nic nezměří. Tak kdo nám proboha pomůže?“ podotkla jedna z přítomných v závěru veřejné diskuze.

Slévárna se sice, podle vlastních slov, pokouší problém řešit, technologie však doposud selhávají a celá situace je tak během na dlouhou trať. Při výrobě komplikovaných odlitků se snaží optimalizovat postup tak, aby využívala technologii vodního skla, jež není cítit. Další pozornost zaměřuje na výduchy, jimiž se emise dostávají ven. Zkoušeli pomoc gelových plátů, ionizační metody i filtraci skrz aktivní uhlí. Jde však teprve o testování, stejně jako u vodního skla, což může trvat několik dalších měsíců i let.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz