Článek
Aum Šinrikjó – když víra přeroste v teror
Když se 20. března 1995 japonské metro stalo dějištěm útoku nervovým plynem sarin, svět byl šokován. Zemřelo třináct lidí a tisíce dalších utrpěly zdravotní následky. Odpovědnost padla na dosud málo známou náboženskou skupinu jménem Aum Šinrikjó. Pro Japonce, kteří byli zvyklí na bezpečnost a pořádek, to znamenalo doslova zlomení iluze – ukázalo se, že i uprostřed moderní společnosti může vzniknout fanatická sekta schopná masového teroru.
Portrét Šóka Asahary, vůdce sekty Aum Šinrikjó. Ilustrace je AI generovaná a zachycuje pouze podobu inspirovanou jeho vzhledem, nikoli autentickou fotografii.
Kdo byl Šóko Asahara
Za celým hnutím stál muž jménem Čizuo Macumoto, známý jako Šóko Asahara. Narodil se roku 1955 do chudé rodiny a trpěl částečnou slepotou. Už od mládí působil zvláštně – byl ambiciózní, rád manipuloval druhými a vyhledával moc. Po studiu alternativních léčebných metod a zájmu o jógu založil v roce 1984 malou skupinu, která se prezentovala jako duchovní hnutí nabízející meditace a „očistu duše“. Asahara brzy přijal nové jméno, dlouhé bílé vousy a začal vystupovat jako guru, který má přístup k vyšším pravdám.
Bizarní směs víry a sci-fi
Aum Šinrikjó nebyla obyčejná sekta. Její nauka byla zvláštním koktejlem hinduismu, buddhismu, křesťanských prvků i science fiction. Asahara se stylizoval do role žijícího Buddhy i Krista zároveň a tvrdil, že má schopnost levitace nebo telepatie. Přitom horlivě mluvil o blížícím se konci světa, jaderné válce a nutnosti, aby se jeho stoupenci připravili na apokalypsu.
V učení Aum Šinrikjó se objevovaly i odkazy na populární kulturu – členové se dívali na sci-fi filmy, které považovali za prorocké. Asahara tvrdil, že Japonsko čeká útok ze strany USA a že právě jeho sekta přežije nadcházející zkázu a povede lidstvo dál.
Rekrutování mladých vzdělanců
Na rozdíl od mnoha jiných sekt Aum Šinrikjó přitahovala hlavně mladé a vzdělané lidi. Mezi členy bylo mnoho inženýrů, vědců a lékařů. Tito lidé byli často pod tlakem moderní společnosti, toužili po duchovním smyslu a Asahara jim nabízel jak odpovědi, tak pocit výjimečnosti. V hierarchii sekty se mohli rychle vypracovat a získat moc nad druhými.
Postupně se Aum Šinrikjó proměnila z duchovního hnutí v uzavřenou komunitu, kde panoval přísný řád. Členové odevzdávali veškerý majetek, přerušovali kontakty s rodinou a podrobovali se tvrdým rituálům, včetně půstů, izolace a fyzického strádání. Guru měl absolutní moc.
Od duchovna k teroru
Jak sílily apokalyptické vize, začala sekta experimentovat i s výrobou chemických zbraní. Díky vědeckému zázemí měla přístup k laboratořím a technologiím. Pokusy s jedovatými látkami prováděli na zvířatech, ale i na členech, kteří se provinili proti pravidlům.
Vrcholným aktem byla série útoků sarinem. Nejznámější proběhl v tokijském metru, ale sekta měla na svědomí i další menší útoky a vraždy odpůrců. Z původního duchovního hnutí se stal zločinecký kult, který neváhal použít teror proti vlastní společnosti.
Členové japonské armády a policie v ochranných oblecích provádějí dekontaminaci vlaku po útoku nervovým plynem sarin v tokijském metru v roce 1995, který spáchala sekta Aum Šinrikjó.
Zásah policie a pád sekty
Po útoku v metru následovalo obrovské policejní tažení. Byly odhaleny laboratoře, sklady chemikálií i tajné bunkry. Veřejnost byla zděšená, protože se ukázalo, že sekta měla k dispozici arsenál schopný způsobit tisíce obětí.
Šóko Asahara byl zatčen v květnu 1995. Po dlouhém procesu byl v roce 2004 odsouzen k trestu smrti a v roce 2018 popraven. Spolu s ním byli popraveni i další vedoucí představitelé sekty.
Japonští vojáci v ochranných oblecích provádějí postřik dekontaminační látkou uvnitř soupravy metra po sarinovém útoku v Tokiu v roce 1995, který spáchala sekta Aum Šinrikjó.
Co zůstalo po Aum Šinrikjó
Ačkoli byla sekta oficiálně rozpuštěna, její zbytky přežily pod novými názvy, například Aleph nebo Hikari no Wa. Tyto skupiny tvrdí, že se distancují od násilí, ale japonské úřady je stále sledují. Pro mnoho lidí je jméno Aum Šinrikjó symbolem toho, kam až může vést fanatismus, když se propojí s vědeckým know-how a slepou poslušností.
Příběh Aum Šinrikjó ukazuje, že i v moderní, vzdělané a technicky vyspělé společnosti může vzniknout destruktivní kult. Klíčovým faktorem byla charismatická osobnost vůdce, který dokázal přesvědčit stovky inteligentních lidí, aby se vzdali svých životů a podřídili se jeho vizím.
Varováním je i fascinace apokalyptickými představami. V časech nejistoty, strachu z jaderné války nebo klimatických změn mohou mít podobná hnutí znovu přitažlivost. Příběh Aum Šinrikjó proto není jen historickou epizodou z Japonska, ale stále aktuálním připomenutím, jak snadno může touha po duchovním smyslu sklouznout k fanatismu a násilí.
Zdroje:
