Článek
Představte si stát, jehož historie je jako neúprosný válečný stroj – století za stoletím, válka za válkou, jeden dobytý národ za druhým. Rusko, ať už jako impérium, Sovětský svaz, nebo moderní federace, má na svém kontě neuvěřitelných 29 válečných tažení proti cizím mocnostem. Ano, čtete správně – minimálně dvacet devětkrát se jeho armády vrhly na sousedy, vzdálené země či kdysi svobodné státy, aby je podrobily, rozdrtili nebo si je přivlastnily. Je to náhoda? Nebo je to prostě DNA této země – být agresorem?
Ruské impérium: Dobývání bez konce
Už v 16. století, když Evropa teprve objevovala nové světy, Ivan Hrozný ukázal, co znamená ruská expanze. V roce 1552 se jeho vojska prohnala Kazaňským chanátem jako přívalová vlna – města hořela, a z chanátu zbyl jen popel a zotročení obyvatelé. O pár let později padl Astrachaňský chanát a Sibiř se stala další kořistí. Rusko se tehdy nerozšiřovalo jen tak – ono žralo vše, co mu stálo v cestě. Kavkaz? Dobytý v krvavé válce trvající půl století. Polsko? Rozdrcené a rozparcelované v 18. století jako nějaký dort na carském banketu. A Finsko? V roce 1809 si ho Rusko jednoduše vzalo od Švédska, protože proč ne?
Každé tažení mělo svůj příběh – ať už to byla Velká severní válka, kde Petr Veliký rozdrtil Švédy, nebo série střetů s Osmanskou říší, která připomínala nekonečný šachový zápas o Balkán a Černé moře. Patnáctkrát se ruské impérium vrhlo na cizí území, a pokaždé zanechalo za sebou stopu – ať už to byly nové hranice, nebo hřbitovy.
Sovětský svaz: Rudá mašina války
Po revoluci v roce 1917 byste si mohli myslet, že Rusko zvolní. Omyl. Sovětský svaz převzal štafetu a dodal agresi ještě ideologický kabát. V roce 1939 se Stalin domluvil s Hitlerem a vtrhl do východního Polska – zatímco svět řešil nacistické tanky, sovětské boty tiše drtily Pobaltí a Besarábii. Zimní válka proti Finsku? Kruté fiasko, ale i tak si SSSR ukousl kousek území. A pak tu máme rok 1968. Československo se začínalo vzpírat, tak sovětské tanky vjely do Prahy, aby připomněly, kdo tu vládne.
Afghánistán v roce 1979 byl další kapitolou. Desítky tisíc mrtvých a země zdevastovaná jen proto, aby si SSSR udržel svůj vliv. Devět tažení, devět ran na mapě světa za dob SSSR – od Varšavy po Kábul.
Nové Rusko, staré triky
Rozpad Sovětského svazu měl být novým začátkem. Ale Rusko pod Putinem rychle ukázalo, že staré návyky jen tak nezmizí. V roce 2008 se gruzínské vesnice otřásaly pod palbou ruských děl, zatímco svět přihlížel. Krym v roce 2014? Blesková anexe, která připomněla carské časy. A pak přišel rok 2022 – invaze na Ukrajinu, největší válka v Evropě od roku 1945.
Agresor s tradicí
Dvacet devět zářezů na pažbě ruské historie není jen číslo. Je to příběh o zemi, která si svůj prostor nevydobývá diplomacií, ale železem a krví. Od kazaňských stepí po kyjevské ulice, od carů po diktátory, Rusko ukazuje, že agresi má v krvi. Není to jen historie – je to varování. Když se podíváte na mapu, zeptejte se sami sebe: Koho Rusko ještě nenapadlo?
