Článek
Je výsadou, když Vás něco tak úžasného jako Cane Corso bezmezně miluje a vy jste tu jen pro něj. Láska zvířete se nedá koupit, v tom se lišíme například od lidí, kteří si myslí, že si za peníze koupí vše, co chtějí. Chyba lávky, u čtyřnohého miláčka jde jen a pouze o čistou lásku, která pokud je opětována trvá navěky.
Stále se najde spousta lidí, co nikdy neslyšeli o plemeni psa Cane Corso. Jejich historie přitom sahá až do Starověkého Říma, kde se jejich předci Canis Pugnax využívali jako váleční psi nasazováni do bitev a na tahání kanónů. Po zániku Římské říše se tito psi začali chovat jako hlídači na italském venkově až do 19. století, kdy nastaly změny v systému zemědělství a pes již nebyl potřebný, tím pádem chov postupně upadal. Několik málo psů tohoto plemene přežilo v jižní Itálii, v provincii Apalie, kde se o ně v 70. letech začali zajímat Francesco Ballota a Antonio Morsiani a z 19 cane corsů zachránili celé plemeno, které dnes tolik milujeme.
V roce 1983 sestavili první vizi standardu tohoto plemene, které se o 5. let později dovezlo do Severní Ameriky. V České republice se v roce 2000 založil první chovatelský klub: Českomoravský klub cane corso a o sedm let později bylo uznáno FCI.
Tento čtyřnohý kamarád je typický svým zbarvením srsti. Ve většině případů černé, šedé či žíhané barvy. Jejich srst je krátkého vzrůstu a na dotek velice hrubá. Tělo má tato molossoidní rasa velmi dobře osvalené, lebka široká, uši přiléhající k hlavě. Někteří jedinci mají uši polovztyčené s useknutým ocasem. Jedná se o kupírování. Kupírování ocasů zákonem zakázáno není, zakázáno je kupírování uší a to zněním Zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu proti týrání zvířat. Pokud jsou uši z jakéhokoli důvodu kupírovány je dobré dát dobrý pozor a uši často kontrolovat. Cane corso má totiž sklony k zánětu zvukovodů, proto je dobré již od útlého věku psa učit, že ho občas čeká nebolestivá prohlídka od svého páníčka. Ocení to nejenom Váš pes, nýbrž Vaše peněženka za návštěvy Veterinární stanice, kde kolikrát zaplatíte i za pouhý pozdrav.
koránek 1
Cane corso dorůstá 58 - 68 cm výšky, samozřejmě vždycky může být nějaká výjimka, kdy jedinec doroste mnohem více či méně. Fenky tohoto plemena váží v rozmezí 40 - 50 kg a psi 55 - 60 kg. Zde platí to samé jako u vzrůstu, pes či fena můžou být daleko těžší. Je to jako u lidí, každý jsme jiný a každý něčím originální.
Ač jsou tito obříci roztomilými kamarády, tak není nebe bez mráčků. Toto plemeno potřebuje pevnější ruku, jsou dominantnější, na druhou stranu empatičtí, hraví a ochranářští, ale musí ve Vás vidět vůdce a vzor s pevným, ale kamarádským vedením. Samozřejmě je to individuálním přístupu majitele k danému psímu příteli, některý jedinec je úplné zlatíčko hned od malička, jiný zase neřízená střela, ale i tak si každý zaslouží a troufám si říci i vyžaduje vhodnou pozornost. Proto je dobré mít na paměti, že psi větších plemen nejenom Cane Corso není úplné vhodné pro úplné amatéry, kteří navíc bydlí v bytě 1kk. Špatná výchova, žádné socializování mezi ostatní psy, minimální pohyb, to vše směřuje k tomu, že pes bude nezvladatelný. Je to bohužel všechno vina chovatele, nikoliv psa. Ve správných rukou může pes otočit špatné návyky o 180° a být tím pravým parťákem a miláčkem, kterého jste si představovali. Tím nejlepším potěšením pak může být práce na zahradě, kde si Váš miláček sedne či lehne vedle Vás a věrně se dívá kolem, nebo Vám s radostí přinese svoji oblíbenou hračku a Vy se budete s úsměvem minimálně hodinu tahat o prasátko, zatímco Vaše vypěstovaná zelenina čeká na doušek vody před západem slunce.
O to víc miluje procházky a to hlavně v přírodě, na měkkém povrchu, kde tolik nezatěžuje klouby, než na tvrdém betonu nebo asfaltu kolem domu. Dejte mu trochu svého času a vezměte ho někam, kde se mu bude líbit. Nenechte se mýlit, není dobré být s pejskem na celodenním výletu, kde naběhá několik desítek kilometrů a ještě třeba v chladném počasí bez oblečku. Po takovém výletu mu přetížíte klouby, začne kulhat, z chladného počasí mu klouby prostydnou a hurá, máte zaděláno na návštěvu Veterinární kliniky. Tam Vám s největší pravděpodobností předepíší tablety Rimadyl, které jsou přímo na bolesti kloubů, artritidu, dysplazii kyčelního kloubu a doporučí nasadit Alavis na klouby. Bohužel častým přetěžováním mu zaděláte na pořádnou artritidu, která se věkem stále zhoršuje a začne častějším kulháním po trošku větším pohybu. Jsou chvíle, kdy je potřeba dát rozum tam, kde je potřeba.
Jak se laicky říká: Všeho s mírou!
Anketa
Zdroje:
Vlastní zkušenosti autorky
