Článek
Skořice se využívá už více než 4 000 let. První zmínky pocházejí ze starověkého Egypta, kdy byla ceněna nejen jako koření, ale také v náboženských obřadech a jako součást balzámů pro mumifikaci. V Antice byla skořice považována za vzácnou a drahou komoditu, která byla součástí obchodních cest mezi Východem a Západem. Pro chudé lidi byla skořice nedostupná obzvlášť kvůli její ceně. Byl to luxus, který si v tu dobu mohl dovolit jen bohatý člověk. Ale i tak si chudí našli způsob, jak si skořici dopřát alespoň o vánočních svátcích. Možná i proto máme dodnes její vůni spojenou s Vánoci.
Skořice je pro nás známá jako smotaná rulička, nebo namletý prášek, který dokáže oslnit jednat svou sladkou vůní, ale také chutí, kterou buď někdo miluje, nebo ne. Toto koření se získává z kůry stromů skořicovníku. Nejčastěji ji využíváme při pečení štrůdlu, kdy se smíchá spolu s cukrem a prosype se tím jablečná náplň. Nerozlučná kamarádka je i se svařeným vínem, kde nesmí při přípravě rozhodně chybět. Skořice je v gastronomii velmi všestranným kořením. Používá se do sladkých pokrmů, nápojů, ale je také vhodná a velice oblíbená pro přípravu slaných pokrmů nebo při grilování.
Ve většině zemích je využívána spíše v práškovém podání pro lepší vstřebatelnost ve sladkém pokrmu. Využívá se však i skořicová kůra vcelku. Například v Indii se smaží na horkém oleji. Každá země má svůj recept, pro využití skořice a díky tomu je každý pokrm jedinečný a autentický se svou zemí. Ingrediencí do slaných pokrmů je především pro asijskou, latinskoamerickou, arabskou a španělskou kuchyni. Tyto země jsou tím velice známé, a kdo měl tu čest ochutnat něco z jejich kuchyně, tak ví, že se jedná o lahůdku. Variace ingrediencí a vyvážených chutí je božská.
Skořicovník ( Cinnamomum) patří do čeledi vavřínovité (Lauraceae). Dělí se na dvě odrůdy:
Skořicovník čínský (Cinnamomum cassia)
Pochází z Barmy a dnes se pěstuje především na velkých plantážích v jižní Číně, Thajsku a Indonésii.
Běžně používána hlavně v asijské kuchyni, zejména čínské, vietnamské a indické. Najdeme jí i jako přísadu v kořenících směsích. Používá se k dochucení masových pokrmů, polévek, omáček a čajů.
V Evropě a USA je běžně přidávána do sladkých pokrmů, jako jsou pečiva, koláče nebo sladké rolky. Díky své intenzivní chuti a vyššímu obsahu kumarinu se ale méně doporučuje pro každodenní konzumaci ve větším množství.
Co je kumarin? Kumarin je přírodní aromatická sloučenina, která se vyskytuje v různých rostlinách, včetně skořice cassia, tonkových bobů, jetele a některých druhů trávy. Má charakteristickou vůni, připomínající vanilku. Ve vysokých dávkách může působit toxicky na játra a ovlivňovat srážlivost krve. Evropská unie dokonce stanovila limity pro jeho obsah v potravinách, například ve skořicových sušenkách.
Rostlina může dosáhnout výšky přes 10 metrů, ale na plantážích se řeže a udržuje se na zhruba dva metry vysoký keř. Kůra čínského skořicovníku je hrubší a má více červenou barvu než skořicovník cejlonský.
Skořicovník cejlonský (Cinnamomum verum nebo Cinnamomum zeylanicum)
Tropický strom ze Srí lanky z ostrova Cejlon. Jeho kůra se používá k výrobě cejlonské skořice, která je považována za nejkvalitnější druh skořice, díky své jemné, sladké chuti a nízkému obsahu kumarinu. Říká se jí skořice pravá, a to proto, že díky svému nízkému obsahu kumarinu je zdravější verzí skořice a tím nám nabízí spousty benefitů. Tento strom dorůstá do výšky 10 - 15 metrů, má lesklé zelené listy a bílé květy. Pěstuje se hlavně na Srí Lance, ale i v indii, na Madagaskaru a Seychelách. První úroda se sklízí dva až tři roky po vysazení stromu. Nejkvalitnější kůru sklízíme až z osmiletých keřů. Cejlonskou skořici poznáme od té čínské velmi snadno. Ruličky cejlonské skořice jsou tenké vrstvené svitky, zatímco čínská má jednu vrstvu silné kůry.
Vždy je lepší si koupit skořici v celé formě a doma si jí nastrouhat. Budete mít jistotu, že je čerstvá a tím pádem nepřijdete o benefity, které toto koření nabízí. Pozitivní účinky tohoto koření:
- zlepšuje trávení – štěpí tuky, zlepšuje metabolismus tuků a cukru u lidí s cukrovkou, zahřívá a stimuluje zažívací trakt, uklidňuje koliky, průjmy, nevolnosti, nadýmání
- podporuje chuť k jídlu
- zevně se používá proti revmatismu potíráním olejem nebo tinkturou
- má dezinfekční a antibiotické účinky, ničí bakterie
- výborný pomocník proti nachlazení, kašli, chřipce
- pravidelné užívání skořice (dávky 1–5 g) má vliv na pokles hladin plazmatické glukózy nalačno, celkového cholesterolu, LDL - Ctariglyceridů a zvýšení HDL - C.
- Využití v aromaterapii.
- Pomáhá odstraňovat kožní onemocnění.
- Používá se hlavně v kuchyni jako koření.
- Je možné ji využít i jako repelent proti hmyzu.
- Působí proti nevolnosti.
- Má analgetické, antibakteriální, protiplísňové a antioxidační vlastnosti.
- Působí jako prevence proti vzniku rakoviny.
- Používá se jako afrodiziakum.
- Využívá se jako prevence a podpora léčby diabetes 2. typu.
- Bojuje proti kvasinkovým infekcím.
Benefitů je opravdu mnoho, avšak i zde je třeba si dát pozor. Ženy v těhotenství musí dávat veliký pozor na nadměrnou konzumaci, protože skořice může vyvolat předčasný porod. Lidé s onemocnění jater, cukrovkou, alergií, nízkým krevním tlakem, ale i ti, kteří užívají léky na ředění krve by se měli vždy poradit s lékařem, aby nedošlo ke zhoršení zdravotního stavu.
Zdroje:
