Článek
Stav k 12. listopadu 2026. Zdroje: ČSÚ, ČNB, Ministerstvo financí ČR, Eurostat, ECB, Komerční banka.
1. Celkový obraz: inflace vypadá klidně, peněženka ne
V říjnu 2026 činila meziroční inflace 2,4 %, po 2,5 % v září. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,4 %.
To ale není celý příběh. Zboží zdražilo meziročně jen o 0,9 %, služby o 4,5 %. A právě služby, bydlení a paliva dnes určují, kolik domácnost reálně zaplatí.
Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí 2026 dosáhla 51 966 Kč hrubého, nominálně +6,4 %, reálně +4,3 %. Reálný růst tedy zatím inflaci předbíhá, ale průměr není medián a náklady na bydlení, energie a dopravu rostou nerovnoměrně.
2. Potraviny: meziročně levněji, meziměsíčně draže
Potraviny a nealkoholické nápoje v říjnu meziročně zlevnily o 4,0 %, hlavně kvůli vysoké srovnávací základně z loňského roku.
Meziročně v říjnu 2026:
- vepřové maso −19,6 %
- vejce −19,6 %
- máslo −32,0 %
- UHT polotučné mléko −18,3 %
- margaríny −10,6 %
Meziměsíčně v říjnu 2026:
- brambory +12,6 %
- ovoce +2,3 %
- čokoláda a kakao +2,4 %
- chléb a pečivo +1,2 %
- zelenina +1,0 %
- nealkoholické nápoje +0,9 %
Závěr: potravinový „klid“ je z velké části statistický efekt loňského zdražení. Čerstvé položky už zase zdražují.
3. Paliva: rekordní nafta, strop cen jen do konce listopadu
V září 2026 stála nafta v průměru 49,21 Kč/l, nejvíce od začátku měření ČSÚ v roce 2001, meziročně +48 %. Natural 95 stál 44,96 Kč/l, meziročně +31 %.
Podle týdenního bulletinu EU k 2. listopadu 2026: benzin 42,98 Kč/l, nafta 48,25 Kč/l.
Od 1. října 2026 Ministerstvo financí stanovuje denní maximální cenu. Strop byl prodloužen do konce listopadu; například strop na 28. října činil 48,96 Kč/l u nafty a 44,47 Kč/l u benzinu. Zároveň byla snížena spotřební daň u nafty z 9,95 Kč na 8,011 Kč/l.
Proč paliva zdražila? Ne kvůli českému trhu, ale kvůli globálnímu:
- Brent na konci října překročil 110 USD/barel, téměř +60 % oproti úrovni před konfliktem na Blízkém východě.
- Námořní dovozy nafty do EU klesly do konce září o 56 % a benzinu o 52 % oproti předkonfliktní úrovni.
- Rafinérské marže na naftu v Evropě vzrostly zhruba na trojnásobek předkonfliktní úrovně.
- Rusko prodloužilo zákaz vývozu nafty a benzinu do konce ledna 2027.
4. Elektřina a plyn: dnes levněji než loni, v lednu zdražení
V říjnu 2026 meziročně:
- elektřina −10,3 %
- zemní plyn −3,6 %
- teplo a teplá voda +1,6 %
- pevná paliva +4,5 %
To je ale zpožděný obraz. Velkoobchodní ceny už mezitím vyskočily.
ČEZ od 1. ledna 2027 zvyšuje ceny pro cca 1,6 milionu zákazníků bez fixace:
- elektřina, tarif D02d: dodávka 4 190 Kč/MWh vč. DPH, nárůst cca +330 Kč/MWh, tedy +3,5 %
- plyn: dodávka 1 740 Kč/MWh vč. DPH, nárůst cca +180 Kč/MWh, tedy +6,5 %
Ilustrativně: domácnost se spotřebou 3 MWh elektřiny zaplatí ročně cca +990 Kč, domácnost se spotřebou 15 MWh plynu cca +2 700 Kč, pokud se nezmění spotřeba a regulovaná složka. Pozor: jde o cenu dodávky, ne o celý účet. Distribuce a regulované poplatky se přičítají zvlášť.
ČEZ uvádí, že velkoobchodní elektřina od začátku roku vzrostla cca o 75 % a plyn cca o 140 %.
A strukturální problém: v 1. pololetí 2026 platily české domácnosti podle Eurostatu 288,4 EUR/MWh elektřiny včetně daní a poplatků. Po přepočtu na kupní sílu (PPS) patřilo Česko k nejdražším v EU: 34,3 PPS/100 kWh, po Rumunsku (46,9) a Polsku (41,1).
5. Bydlení a služby: tichý, ale trvalý tlak
V říjnu 2026 meziročně:
- skutečné nájemné +6,4 %
- údržba a opravy bytu +5,2 %
- vodné +3,9 %
- stočné +3,8 %
- náklady vlastnického bydlení +4,6 %
- stravovací služby +3,8 %
- ubytovací služby +7,2 %
V Praze se podle Deloitte Rent Index nájemné drželo v 1. pololetí 2026 kolem 450–460 Kč/m²/měsíc, meziročně zhruba +5 %. To je důležité: bydlení nezlevňuje ani tehdy, když potraviny statisticky zlevní.
6. Kdy přijde další zdražení?
Konec roku 2026
ČNB ve své podzimní prognóze z 5. listopadu 2026 čeká inflaci 2,3 % v říjnu, 2,7 % v listopadu a 2,9 % v prosinci. Důvodem je hlavně bazický efekt: z porovnání vypadnou loňské mimořádně nízké ceny.
Rok 2027
- ČNB: průměrná inflace 3,2 % v roce 2027, nad 3 % po většinu roku, návrat k 2 % až v průběhu 2028.
- Ministerstvo financí: průměrná inflace 2,1 % v roce 2026 a 3,1 % v roce 2027, hlavně kvůli vyšším cenám energií pro domácnosti a obnovení růstu cen potravin.
- Komerční banka: inflace 3,0 % v roce 2027, hlavně energie, paliva a potraviny v důsledku konfliktu na Blízkém východě a nižších zemědělských výnosů.
Konkrétní termíny:
- 1. ledna 2027: zdražení ČEZ pro zákazníky bez fixace.
- Konec listopadu 2026: končí prodloužený strop na paliva, pokud vláda nerozhodne jinak.
- První měsíce 2027: očekávané promítnutí velkoobchodních cen energií do ceníků domácností.
Sazby ČNB
Dne 5. listopadu 2026 ČNB zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 p. b. na 4,00 %, diskontní sazbu na 3,00 % a lombardní sazbu na 5,00 %, s účinností od 6. listopadu. Hlasování bylo těsné: 4:3. Guvernér Aleš Michl to označil spíše za „doladění“ než za začátek nového cyklu utahování.
7. Co s tím dělá stát?
- Strop na paliva + snížení spotřební daně u nafty.
- Návrh mimořádné daně 50 % z nárůstu hrubých rafinérských marží oproti roku 2025 pro roky 2026–2027.
- Dne 9.–10. listopadu 2026 vláda schválila návrh, který by jí v mimořádné tržní situaci umožnil podílet se na nákladech energetických sítí a snížit regulovanou složku účtů, případně omezit nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Samotné schválení návrhu ještě žádné cenové stropy ani odvody nespouští; musí projít Poslaneckou sněmovnou.
To je důležité rozlišit: vláda si zatím spíše připravuje nástroje, než že by už ceny plošně snížila.
8. Shrnutí: co je fakt a co je jen pocit
Fakt: Paliva jsou na historickém maximu. Elektřina a plyn pro domácnosti zdraží od ledna 2027. Inflace se na přelomu roku vrátí k 3 % a nad 3 % zůstane po většinu roku 2027.
Fakt: Potraviny meziročně zlevnily, ale čerstvé položky už meziměsíčně zdražují. Statistika „−4 %“ je hlavně efekt loňské vysoké základny.
Fakt: Hlavními tahouny jsou konflikt na Blízkém východě, Hormuzský průliv, rafinérské marže, velkoobchodní ceny energií, mzdy a bydlení. Ne lokální „někdo“ za rohem.
Riziko: Ministerstvo financí otevřeně říká, že rizika prognózy směřují k nižšímu růstu a vyšší inflaci, hlavně kvůli eskalaci na Blízkém východě a nízkým zásobám plynu v Evropě.
Závěr
A teď to slíbené: kdyby za všechno mohli Ukrajinci, bylo by to vlastně jednoduché. Jedna skupina, jeden viník, jeden status na Facebook a hotovo.
Jenže data jsou v tomhle směru nepříjemně nudná. Ceny ropy nežene ukrajinský uprchlík v Lidlu, ale válka na Blízkém východě, uzavřený Hormuzský průliv, rafinérie, které nestíhají, a velkoobchodní burza, která nezná slitování. Elektřinu nezdražuje soused z Ukrajiny, ale ČEZ, který kupuje drahou elektřinu na trhu. A nájemné nezvyšuje ukrajinská rodina v paneláku, ale trh, mzdy a nedostatek bytů.
Takže oblom: tentokrát to opravdu nejsou Ukrajinci. Je to geopolitika, energetika a matematika. A ta, na rozdíl od komentářů na internetu, neumí lhát.
