Článek
Den před závodem – vyzvednutí startovního balíčku
V pátek večer mířím do Holešovic. V tamním běžeckém obchodě se vydávají startovní balíčky. Po vystání fronty dostávám v obálce startovní číslo (se zabudovaným čipem na měření času) a jako dárek malý batůžek.
Vyzvedávání startovních balíčků den před závodem
Startovní balíček - číslo s čipem a malý skladný batůžek
Sobota podvečer – poslední chvilky před závodem v zázemí na Václaváku
V sobotu večer startujeme v 19:30 z Náměstí Republiky. Moje první kroky vedou do zázemí, které je přímo na Václaváku. Pro běžce jsou zdarma k dispozici úschovny, šatny, sprchy, toalety a dokonce i krátké masáže.
Zázemí pro běžce s kulisou Národního Muzea
Masáže byly k dispozici před závodem i po závodě
Následuje řazení do startovních koridorů od A až po G. Závody běhám už řadu let (včetně maratonů) a vždycky startuju mezi těmi nejrychlejšími. Dneska jsem ale po nemoci. Ještě dobírám antibiotika a mým cílem je doběhnout a zároveň splnit pokyny paní doktorky: „Moc se nepřetěžovat“.
Alespoň si užiju závod z jiné perspektivy, než jsem zvyklý.
Start z Náměstí Republiky za tónů Smetanovy Vltavy
Na startu se tlačí 8500 běžců. Při startovním výstřelu se rozezní Smetanova Vltava. Vybíháme společně s kamarádem Danem, z úplného chvostu, který se táhne až téměř na konec ulice Na Příkopě.
Dan se přes léto potýkal s natrženým lýtkem, takže chce taky běžet opatrně.
Před startem je opravdu dlouhý štrůdl běžců. Jako jedni z posledních startem probíháme 8 minut po startovním výstřelu.
Startem jsme proběhli jako jedni z několika posledních běžců
První kilometry
Před Štefánikovým mostem zahýbáme na Rohanské nábřeží. První kilometr běžím s Danem v poklidném tempu okolo 6:30 min/km. Po antibiotikách mám respekt, co běh s mým tělem udělá. Ale cítím se dobře! V Těšnovském tunelu se loučíme. Zkusím to o něco rychleji.
Rohanské nábřeží jako atletický ovál s kulisou velkoměsta
První polovina závodu vede po Rohanském nábřeží tam a zpět.
Počasí je ideální, pocitově příjemných 16-18 stupňů.
Dostávám se do tempa kolem 5:30 min/km. Postupně předbíhám další běžce před sebou – vzhledem k vysokému počtu účastníků je to jako kličkování v živém slalomu.
Sleduji běžce v protisměru, kteří už míří do závěrečné fáze závodu. Nejdřív profíky, kterým všichni s obdivem tleskáme a povzbuzujeme je. Vlnu běžců s cílovým časem 40 minut pozoruji se slzou v oku. Původně jsem chtěl být mezi nimi. Zároveň si ale uvědomuju, kolik skvělých závodů už jsem ve zdraví doběhl. A teď opět běžím, jsem v pohodě a užívám si to. A za to jsem neskutečně vděčný.
Než naběhneme zpět do centra, úplně se setmí. Závod začíná mít tu pravou noční atmosféru. Někteří běžci mají různé světélkující doplňky, které ve tmě vytváří hezké efekty.
Poslední 3 kilometry a 2 mosty do cíle
V poslední čtvrtině přebíháme Čechův most, kde nás ovane příjemný vánek od Vltavy. Cítím se skvěle, až mě mrzí že to tak rychle končí. Obvykle odpočítávám poslední metry, dneska si vychutnávám každý krok.
Poslední kilometr do cíle za svitu měsíce
Poslední kilometr závodu je pro mě nejhezčí. Na Štefánikově mostě zvednu hlavu a všimnu si obrovského, zářivě jasného měsíce. Zítra bude úplněk. A navíc vzácné zatmění měsíce - na okamžik zauvažuji odkud ho budu zítra večer sledovat.
Zatímco zleva nám na cestu svítí měsíc, po pravé ruce se vyjímá nasvícený hrad a přímo pod námi svěží Vltava.
Poslední metry do cíle vedou po modrém koberci, který je roztažen jen kousek od Obecního domu a Prašné brány.
Dobíháme za jásotu fanoušků, kteří neúnavně fandí ze všech stran.
Doběhnuto!
Milé setkání s Jankem Rubešem v cíli
Dobíhám v čase kolem hodiny, takže v největší špičce. Dav doběhnuvších běžců se pomalu sune cílovou zónou, mnozí z nich se fotí. Pořadatelé nás gesty pobízejí ať nezastavujeme. Konečně se dostávám k občerstvovací stanici a následně také k vytoužené medaili. A vida! Hned vedle mě ji právě přebírá Janek Rubeš. Poprosím ho o fotku na památku. „Jasně“ odvětí s úsměvem Janek.
S Jankem Rubešem v cíli - foceno na mojí akční kameru, která se bojí tmy
Aby těch selfíček s celebritami nebylo málo, o kousek dál potkávám známého běžeckého trenéra Martina Levého. „Běhu zdar!“, přeje mi Martin na cestu.
S trenérem Martinem Levým v cíli
Pak už mířím zpět do zázemí na Václavák, kde si pod kulisou osvíceného Národního Muzea vyzvednu věci na převlečení a počkám na Dana.
Sice jsem dobral antibiotika teprve dnes, ale když jsem zvládl uběhnout deset kilometrů, tak už to určitě zvládnu oslavit i pořádným pivem.
Vyrazíme do nedaleké restaurace Silver Taps. Tam jsme letos na jaře oslavovali úspěšný půlmaraton. I dneska padne na oslavu pár speciálů.
Medaile a pivo - nejlepší odměny po každém závodě
Moje hodnocení závodu? Skvělá atmosféra ale až moc běžců
Krásná trasa centrem Prahy, perfektní hudební doprovod, spoustu nadšených fanoušků…to je na tomhle závodě skvělé.
Na druhou stranu, vysoký počet běžců na krátké trati znamená, že většinu závodu kličkujete v davu a na občerstvovačkách zastavujete a leckdy čekáte na pití – zejména pokud jste průměrný běžec a běžíte na podobný cílový čas jako většina ostatních. Ve vlně mezi rychlejšími běžci (kterých není tolik), je samozřejmě situace mnohem lepší.
Já bych ocenil méně běžců a průchodnější terén. Ale znám i názory některých běžců, kterým naopak vyhovuje že se ztratí v davu. Asi to je věc vkusu.
Kolik stálo startovné?
Startovné se prodávalo ve vlnách. Komu se podařilo koupit včas, ten dal 650 Kč, ale pak se cena zvyšovala až do 1 150 Kč. I tak byl závod vyprodaný a narvaný k prasknutí. Z mého pohledu je startovné přes 1 000 Kč za desetikilometrový závod dost drahé, ale i tak jsem rád že jsem se zúčastnil.
Výsledky profesionálů jsou neuvěřitelné, padl nový český rekord
Mužskou kategorii vyhrál český běžec Damián Vích v neuvěřitelném čase 28 minut 46 vteřin. Mezi ženami zvítězila Francouzka Alesia Zarbo s časem 31 minut, a to těsně před naší běžkyní Terezou Hrochovou, která zaběhla v čase 31 minut a 38 vteřin nový český rekord!
Poběžíte příště se mnou?
Jsem nadšený, že jsem si tenhle závod ve svém domácím městě – milované Praze – mohl zaběhnout. Energie běžců i setkání se známými tvářemi po letní přestávce mě teď nabíjí na další dny. A co vy? Poběžíte příště také?
Anketa
Použité zdroje:
