28. října 2001 na jihu Čech havaroval vrtulník s kosmonauty Vladimírem Remkem a Gene Cernanem

Sedmašedesátiletý Cernan přicestoval do Česka v roce 2001 na pozvání tehdejšího náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého. Spolu s Cernananem přiletěl i devětapadesátiletý John Blaha, rovněž americký astronaut českého původu.

Astronaut Gene Cernan byl ve vesmíru třikrát jako účastník misí Gemini 9, Apollo 10 a Apollo 17. Do historie se zapsal jako dosud poslední člověk, který stanul na měsíčním povrchu. Po otci byl slovenského původu a po matce českého původu. Jeho předkové z matčiny strany pocházeli z obce Borovany u Milevska v jižních Čechách.

Astronaut John Blaha podnikl pět výprav do vesmíru na palubě tří raketoplánů Discovery, Atlantis a Columbia. V kosmu strávil 161 dní, z toho čtyři měsíce na ruské základně Mir. Jeho předkové pocházeli z obce Herálec u Humpolce na Českomoravské vysočině.

Cernanovou zásluhou se na povrch Měsíce dostala i československá vlaječka, neboť si ji astronaut na cestu přibalil sebou. Při své soukromé návštěvě Československa v roce 1974 ji chtěl oficiálně věnovat zemi svých předků. Tehdejší komunističtí vládci ČSSR však cenný dar odmítli.

Hostitelem významné návštěvy z USA byl v roce 2001 kromě generálů české armády také třiapadesátiletý plukovník v záloze Vladimír Remek. První a vlastně jediný československý kosmonaut, který svoji kosmickou misi uskutečnil v roce 1978. Na oběžnou dráhu Země se dostal 2.března 1978 na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Do kosmu vzlétl společně se sovětským velitelem lodi Alexejem Gubarevem. Týden pak strávil vědeckou prací na vesmírné stanici Saljut 6.

V rámci své návštěvy se měl v neděli odpoledne 28.října Gene Cernan v doprovodu Vladimíra Remka podívat do jižních Čech. Jak už bylo řečeno, Cernanovi prarodiče z matčiny strany pocházeli z vesnice Borovany na Písecku. Armádním vrtulníkem se měl americký astronaut rychle přesunout z Prahy do Bernartic a odtud do Borovan.

K přesunu Cernana a Remka z Prahy do jižních Čech byl určen armádní vrtulník MI-8PS-9. Jednalo se středně těžký salonní vrtulník určený pro přepravu až devíti cestujících. Byl vyroben v roce 1978. Tímto strojem v devadesátých letech a na přelomu tisíciletí příležitostně létali i nejvyšší státní představitelé, včetně prezidenta a premiéra.

Stroj byl připraven na ploše letiště Praha-Vypich. Posádku helikoptéry tvořily čtyři osoby. Kapitán, druhý pilot, palubní technik a palubní průvodčí. Na palubě se nacházelo osm cestujících včetně kosmonautů Cernana a Remka.

Po nastoupení pasažérů do vrtulníku probíhalo vše standardně. Posádka získala povolení ke vzletu a tři minuty po čtrnácté hodině se stroj odpoutal od země. Počasí nebylo ideální, neboť bylo zataženo a pršelo. Nicméně podmínky nebyly natolik špatné, aby se let nemohl uskutečnit.

Ve 14 hodin a 15 minut provedl palubní technik kontrolu přístrojů a kontrolu množství paliva. Přepínač palivoměru byl v poloze „suma“. To znamená, že ukazoval celkové množství paliva, kterého bylo něco přes 2000 litrů. Tato poloha přepínače ovšem neukázala množství paliva v jednotlivých nádržích. Posádka během letu bohužel nepřišla na to, že do nejdůležitější spotřební nádrže, která přímo zásobovala motory, nebylo palivo doplňováno z bočních nádrží palivovými čerpadly. Zatímco se zásoba paliva ve spotřební nádrži vyprázdnila pod kritickou hodnotu, boční nádrže zůstávaly plné.

Posádka vrtulníku nic netušila a pokračovala v letu. Když přeletěla nad Milevskem, blížila se k ploše pro přistání. Palubní průvodčí se šla zeptat kapitána na očekávanou dobu přistání a pak oznámila cestujícím, aby si zapnuli upínací pásy. Krátce poté, zhruba patnáct minut před patnáctou hodinou však došlo u obce Okrouhlá k náhlému vysazení jednoho a vzápětí i druhého motoru. Stroj se v té době nacházel zhruba sto metrů nad terénem. Kapitán se sice snažil převést stroj do autorotace, ale vzhledem k malé rychlosti a výšce neměl šanci provést bezpečné přistání.

Palubní průvodčí ještě stačila křiknout na cestující varování a posadila se na sedačku v chodbičce za pilotní kabinou. Stroj velmi rychle klesal a pak přišel tvrdý náraz. Vrtulník narazil do země nejprve příďovým podvozkem. Ten se nárazem vylomil dozadu a pronikl podlahou do prostoru palubního technika a chodbičky. Při nárazu došlo k destrukci přední a spodní části trupu stroje.

Zraněná posádka vrtulníku zůstala uvězněna v kabině, palubní technik se však i přes těžká zranění snažil dosáhnout na panely s vypínači a poté s pomocí druhého pilota vše vypnul. Cestující se pokoušeli dostat z vraku dveřmi, ty ale byly destrukcí vzpříčené a nešly otevřít. Příslušník vojenské policie z řad cestujících duchapřítomně dvěma výstřely vystřelil přední okno na levé straně kabiny a vykopnul je. Poté se všem podařilo vrtulník opustit oknem.

U havarovaného stroje zasahovala záchranná služba. Pomáhali ale i přítomní občané. Všechny osoby, které se nacházely na palubě vrtulníku byly dopraveny do nemocnic v Písku, v Českých Budějovicích a také do Prahy do Ústřední vojenské nemocnice.

Posádka vrtulníku utrpěla těžká zranění. Ve špatném stavu se nacházel palubní technik, ale nejvíce utrpěla havárií palubní průvodčí, která byla dlouhý čas v kritickém stavu. V důsledku úrazu zůstala bohužel plně invalidní a odkázána na pomoc svých blízkých.

U cestujících byla shledána zranění lehčího rázu. Vladimír Remek si z havárie odnesl pohmožděniny a Gene Cernan měl několik zlomených žeber. Zraněný Cernan skončil v Ústřední vojenské nemocnici v Praze Střešovicích. Pobytu ve zdravotnickém zařízení prý astronaut dokonce využil k setkání s prezidentem Václavem Havlem, který si ve stejné nemocnici léčil zánět průdušek.

K vyšetření mimořádné události byla ustavena vyšetřovací komise náčelníka generálního štábu a velitele vzdušných sil. Komise se samozřejmě začala zabývat příčinou vysazení motorů. Posádka nebyla schopna podat ucelené vysvětlení činnosti od spuštění motorů na zemi, v průběhu letu až do vzniku havarijní situace. Palivová čerpadla byla při ohledání vraku zjištěna v poloze „Vypnuto“, což ale nebylo vypovídající, protože palubní technik a druhý pilot po nehodě vypnuli všechny spínače, které byly v poloze „Zapnuto“.

V médiích se objevovaly různé informace. Spekulovalo se o chybě pilota, o vlivu počasí, ale i o špatném technickém stavu stroje. Zvažovalo se i nasátí cizího předmětu do motoru, střet s ptákem.

Komise však nakonec konstatovala, že nejpravděpodobnější příčinou vysazení motorů bylo přerušení dodávky paliva. V palivovém systému však nebyla zjištěna žádná závada. Bylo ale řečeno, že čerpadla dodávající palivo z bočních do spotřební nádrže pravděpodobně během letu nepracovala, a navíc bylo zjištěno, že výstražná kontrolka kritického stavu paliva ve spotřební nádrži nebyla funkční.

Státní zástupce obvinil palubního technika. Ten podle obžaloby nezapnul spínače palivových čerpadel a následkem toho došly ve spotřební nádrži stroje pohonné hmoty a vypnuly oba motory. Vrtulník poté havaroval.

Obviněný technik ale oponoval, že spínače na sto procent zapnul a po pádu na zem je spolu s dalšími vypnul, aby předešel vznícení paliva. Že byla palivová čerpadla zapnuta, potvrdil následně ve výpovědi i kapitán vrtulníku. Oba shodně uvedli, že kdyby byla v pořádku signalizace kritického stavu paliva, která je klíčovou kontrolkou v každém vrtulníku, havárie by se nestala.

Podle palubního technika se prý mohl zaseknout plovák kontrolního ventilu, který spouští přečerpávání z bočních nádrží. To sice následné expertízy po pádu nepotvrdily, ale podle technika i kapitána se mohl plovák při havárii otřesem uvolnit a pracovat dále normálně. Podobné případy se podle nich prý staly v minulosti v Rusku a Maďarsku.

Za havárii vrtulníku nakonec napadl žádný trest. Po dalším soudním projednávání byl totiž palubní technik viny zproštěn. Podle soudu získané důkazy a expertizy jednoznačně nepotvrdily, že by svým jednáním pád vrtulníku zavinil. Zproštění obžaloby nakonec navrhl samotný státní zástupce. Výpovědi expertů z odborné komise prý způsobily v případu zásadní obrat. Připustily jednoznačně, že na vrtulníku mohly být i jiné technické závady. Včetně té na ventilu, na kterou obžalovaný během líčení upozorňoval.

Jak již bylo řečeno, významní pasažéři vrtulníku Eugene Cernan a Vladimír Remek nehodu přestáli pouze s lehkým zraněním. Je zajímavé, že pro Cernana to nebyla první havárie vrtulníku, kterou zažil. Dne 23. ledna 1973 se s ním totiž zřítil vrtulník Bell 47 NASA do Banana River nedaleko Kennedyho vesmírného střediska. Tehdy také vyvázl bez výrazného poškození zdraví. Zkrátka měl v životě štěstí.

Po nehodě u Okrouhlé na Písecku se americký astronaut do Česka ještě několikrát vrátil. V červnu 2008 se mu konečně podařilo navštívit rodnou vesnici svých předků. V Borovanech jej s radostí uvítali i s jeho vnučkou.

Eugene Andrew Cernan zemřel 16. ledna roku 2017 v Houstonu v požehnaném věku osmdesáti dvou let. Československou vlaječku, se kterou byl na Měsíci a kterou marně nabízel komunistickému vedení naší republiky v roce 1974, uchovává jako vzácnou relikvii hvězdárna v Ondřejově u Prahy.

Zdroje:

https://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/906/

https://www.novinky.cz/clanek/krimi-palubni-technik-pad-vrtulniku-s-kosmonauty-nezpusobil-305195

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vrtulnik-s-prvnim-ceskym-kosmonautem-havaroval_200110282013_mkaclova

https://www.denik.cz/cesko/aktualne412885

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/nemocnice-propustila-i-remka.A011028_171223_domaci_tom

https://www.vrtulnik.cz/accidents/nehoda001.htm

https://pisecky.denik.cz/zpravy-region/zapis-uz-meli-v-kronice-napsany-cernan-kvuli-nehode-ale-neprijel/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimír_Remek

https://cs.wikipedia.org/wiki/Eugene_Cernan

https://cs.wikipedia.org/wiki/John_Blaha