Filip Sličný a Johana Šílená byli rodiče českého krále Ferdinanda I. a české královny Marie

Johana, nebo též Jana, se narodila roku 1479 v Toledu. Byla dcerou Isabely Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského. Princezna Johana prý byla hezká dívka, která toho v dětství moc nenamluvila. Naučila se vyšívat, hrála na kytaru a velmi dobře tančila. Na své okolí působila dojmem inteligentního děvčete. Vzdělávala se v občanském právu, matematice i filosofii. Nic nenasvědčovalo tomu, že jednou propadne šílenství. Ve třinácti letech sice zažila hrozivý požár v Granadě, ale tento zážitek nebyl zřejmě hlavní příčinou jejích pozdějších problémů. Říkalo se, že dispozice k duševní nemoci zdědila po babičce z matčiny strany Isabele Portugalské. Ta totiž trpěla halucinacemi, při kterých rozmlouvala s duchy.

Filip se narodil v Bruggách roku 1478. Po otci Maxmiliánovi pocházel z habsburského rodu a maminka Marie byla burgundskou vévodkyní. Bohužel brzy zemřela na následky zranění po pádu z koně, když byly Filipovi čtyři roky. Tři dny před svou smrtí nechala vyhotovit testament, v němž odkázala všechny své statky dětem, tedy Filipovi a jeho mladší sestře Markétě. Manžela Maxmiliána stanovila pouze poručníkem až do Filipovy plnoletosti. Filip vyrůstal v prostředí nizozemských měst a pod tlakem tamních stavů, které nechtěly přijmout nadvládu Filipova otce.

V roce 1496 když bylo Filipovi osmnáct a Johaně šestnáct let, Španělsko válčilo s Francií. Královna Isabela se rozhodla podpořit protifrancouzské válečné spojenectví s Habsburky dvojnásobným politickým sňatkem. V létě se tedy konala dvojitá svatba dětí španělských katolických veličenstev Isabely I. Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského s dětmi Maxmiliána Habsburského. Filipovou manželkou se stala španělská infantka Johana a její bratr Jan si vzal za manželku Filipovu sestru Markétu.

Filipovo manželství s Johanou bylo zpočátku šťastné. Krásná dívka ve Filipovi probudila vášeň a touhu. Alespoň navenek to tak vypadalo. Novomanželé se usadili v Mechelenu. Johana ovšem hodně času trávila čekáním na svého milovaného manžela, neboť ten pobýval na cestách a s chutí se věnoval i lovu. O to větší radost měla, když se jí vracel z cest. Byla na svém manželovi hodně závislá a bezmezně ho milovala. Narodily se jim první děti. Nejprve dcera Eleonora a pak syn Karel. Potom se ale Filipova láska k manželce pomalu začala vytrácet a netrvalo to dlouho a Filip začal být své ženě nevěrný. A to tak, že hodně. Johana se s tím ovšem nehodlala smířit.

Planula vášní, vyvolávala hádky a hysterické scény. Žárlila na všechny dvorní dámy i služebné. Jedné dívce nechala ostříhat vlasy, aby nevypadala svůdně. Filip se záchvatům své ženy bránil tím, že ji zamykal v pokoji anebo před ní prchal. Mezi služebnictvem se začalo povídat, že paní Johana zešílela.

Zvláštní soužití pokračovalo. Filip sice střídal milenky, ale občas zavítal i do manželčiny ložnice. Vděčná Johana jej přijala, aby pak znovu soptila a křičela. Potomstvo podivného páru se v dalších pěti letech rozrostlo o Isabelu, Ferdinanda a Marii.

Pak ale přišla změna. Johana a Filip se odstěhovali do Španělska. Johanina matka královna Isabela totiž zemřela, a protože předtím postupně vymřeli všichni potencionální následníci španělského trůnu, koruna připadla Johaně. Manželé se tedy vydali do Španělska, aby se ujali vlády.

To se ovšem vůbec nelíbilo Johaninu otci Ferdinandovi. Prohlásil, že jeho dcera není dostatečně způsobilá na to, aby mohla vládnout. Svévolně se označil za jejího regenta. To Filipa značně rozladilo. Sice dával za pravdu tchánovi, že Johana na tom není psychicky nejlépe, ale měl za to, že pokud má někdo vládnout za ni, pak by to měl by být on sám.

Ferdinand s Filipem spor nakonec urovnali tajnou dohodou, přičemž Johanu za jejími zády zbavili moci. Vlády se ujal Filip. Moc dlouho si ale trůnu neužil. Na podzim roku 1506 totiž znenadání zemřel v pouhých dvaceti osmi letech. Někteří historici vyslovili domněnku, že ho Ferdinand nechal otrávit.

Johana, která byla v té době opět těhotná, se totálně zhroutila. Odmítala jíst a spát, seděla u rakve a možná doufala, že manžel obživne. Po třech měsících se rozhodla, že Filipovy ostatky převeze do královské kaple v Granadě. Ačkoli byla v pokročilém stádiu těhotenství, vydala se na dlouhou pouť osobně. Cestou nechávala rakev otvírat, aby se ujistila, že milovaného manžela nikdo neukradl.

Johanin otec Ferdinand průvod zastavil a Johanu převezl k sobě. Královna porodila svoji poslední dceru Kateřinu. Krátce poté Ferdinand nechal odvézt ubohou Johanu do izolace na zámek v Tordesillas. Zde žila v odloučení téměř padesát let až do své smrti v roce 1555. V posledních letech se prý odmítala převlékat a umývat. Kvůli rouhavým řečem a podezření z čarodějnictví jí kněží odmítali udělovat svátosti. Kdo mohl, její temné komnatě se obloukem vyhnul. Když zemřela, bylo jí sedmdesát pět let. Historici se přiklánějí k názoru, že pravděpodobně trpěla schizofrenií nebo maniodepresivní psychózou.

Z krátkého a bouřlivého desetiletého manželství Johany a Filipa se narodilo celkem šest dětí. A to ne ledajakých. Dva potomci se dokonce objevili v učebnicích českých dějin. Ale pojďme pěkně popořádku.

Jako první se narodila roku 1498 dcera Eleonora. Ve dvaceti letech se provdala za portugalského krále Manuela, který byl téměř o třicet let starší. Měla s ním dvě děti. Syn však zemřel ve druhém roce svého života a dceru mnoho let neviděla. Král Manuel totiž dva roky po svatbě zemřel na mor a Eleonora se vrátila domů. Půlroční dceru ale musela zanechat v Portugalsku. Potom ji mnoho let neviděla a když se konečně setkaly, dcera jí vyčetla, že jí v dětství opustila.

Podruhé se Eleonora provdala za francouzského krále Františka. To jí bylo už přes třicet let. Na francouzském královském dvoře strávila sedmnáct let plných ústrků a posměchu. Manžel se věnoval více milenkám, nežli jí. Po jeho smrti odešla opět domů do Španělska. Zemřela roku 1558 v necelých šedesáti letech.

Druhým potomkem byl syn Karel. Narodil se v roce 1500. Jako dědic svých prarodičů zdědil rodová panství v mladém věku. Byl dědicem a poté hlavou vzestupujícího rodu Habsburků. Jeho rodové panství v Evropě zahrnovalo rakouské dědičné země a habsburské Nizozemí, dále Španělsko s jeho državami v Itálii. Díky zámořským objevitelským plavbám získal nová území v Americe. Území, které ovládal v Evropě a Americe, bylo nazýváno říší „nad níž slunce nikdy nezapadá“.

Jeho manželkou se stala sestřenka Isabela Portugalská, se kterou měl tři děti. Kromě toho se přiznal ke dvěma nemanželským dětem, které podporoval. V roce 1556 se vzdal vlády a rozdělil své dědičné a císařské državy mezi španělskou větev Habsburků, vedenou jeho synem Filipem, a rakouskou větev Habsburků, vedenou jeho bratrem Ferdinandem. V roce 1557 se uchýlil do venkovského domu v blízkosti kláštera, kde o rok později zemřel v padesáti osmi letech.

Třetím dítětem Filipa a Johany byla dcera Isabela. Ta se narodila roku 1501. Stala se dánskou, norskou a švédskou královnou, poté co se provdala za krále Kristiána II. První léta manželství však byla poznamenána napětím, neboť král Kristián nadále udržoval mimomanželský vztah se svou dlouholetou milenkou. Teprve po její smrti se vztahy mezi manželi zlepšily. Isabela byla dokonce jmenována regentkou a politickou poradkyní krále.

Isabela přivedla na svět celkem šest dětí, tři z nich však zemřely v prvním roce svého života. Po devíti letech manželství byl král Kristián sesazen a rodina odešla do exilu. Isabela bohužel zemřela ve velmi mladém věku v roce 1526. Bylo jí dvacet čtyři let.

Čtvrtým potomkem Johany a Filipa byl druhý syn Ferdinand. Budoucí český král se narodil roku 1503. Na základě dynastických dohod mezi Habsburky a Jagellonci se jeho ženou stala Anna Jagellonská. Ferdinand po smrti svého švagra Ludvíka získal českou a uherskou korunu. Položil tak základy budoucí podunajské monarchie.

Manželství Anny a Ferdinanda bylo velmi šťastné. Manželé žili střídavě v Linci a v Praze a jejich soužití bylo klidné a spokojené. Anna svého muže často doprovázela na jeho cestách a snažila se mu pomáhat při jeho vladařských povinnostech. Ferdinand se zodpovědně staral o rodinu a ženě byl věrný. Měli spolu patnáct dětí. Anna zemřela po posledním porodu. Ferdinand svoji manželku přežil o sedmnáct let. Na smrtelné posteli prý držel v rukou obrázek Anny, aby ji na onom světě poznal, až se s ní setká. Zemřel v jednašedesáti letech roku 1564.

Předposledním dítětem byla Marie narozená roku 1505. Marie se stala českou královnou po sňatku s Ludvíkem Jagellonským roku 1522. Z české koruny se ovšem netěšila dlouho. Jenom čtyři roky a sedm měsíců. Roku 1526 totiž mladý manžel Ludvík zemřel v bitvě u Moháče. Z manželského svazku se bohužel nenarodily děti. Českou a uherskou korunu tak nakonec získal, jak už bylo řečeno, Mariin bratr Ferdinand, manžel Ludvíkovy sestry Anny.

Marie se znovu nevdala a zůstala bezdětná. Roku 1531 se po smrti tety Markéty stala místodržitelkou sedmnácti nizozemských provincií. V čele habsburského Nizozemí stála až do roku 1555. Zemřela o tři roky později roku 1558 ve svých padesáti třech letech. V poslední vůli si přála, aby zlatý medailon ve tvaru srdce, který kdysi nosil její manžel, byl rozbit a kousky z něho byly rozdány chudým.

Posledním dítětem, které se Johaně narodilo roku 1507 byla Kateřina. Zatímco starší sourozenci byli po smrti otce svěřeni do péče tety Markéty a odešli do habsburského Nizozemí, nejmladší Kateřina zůstala u matky Johany. Své dětství a mládí tedy strávila v její blízkosti v Tordesillasu, kde byla její matka izolována.

Teprve v osmnácti letech, když se měla vdávat, se od matky odstěhovala. Provdala se za svého bratrance, portugalského krále Jana III. Manželé měli devět dětí, ale pouze dvě přežily rané dětství.

Portugalská královna Kateřina kladla velký důraz na vzdělání své rodiny a vytvořila rozsáhlou knihovnu. Po smrti manžela v roce 1557 se dostala do sporu se snachou Janou o roli regentky svého vnuka, krále Sebastiána, který byl v té době ještě kojenec. Spor nakonec rozřešil Karel V. Upřednostnil svoji sestru. Kateřina tak vykonávala regentskou vládu v Portugalsku od roku 1557 až do roku 1562. Pak se regentství vzdala a odešla na odpočinek. Věnovala se své velké vášni a sice sběratelství porcelánu a exotických předmětů. Zemřela roku 1578. Bylo jí sedmdesát jedna let. Dosáhla tak nejvyššího věku ze všech svých sourozenců.

Zdroje:

https://www.stoplusjednicka.cz/silena-slicny-dramaticka-laska-az-za-hrob

https://historyplus.cz/zarlila-jana-kastilska-i-na-manzelovu-mrtvolu-100515/

https://www.dotyk.cz/magazin/johana-silena-30000402.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Filip_I._Kastilský

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jana_I._Kastilská

https://cs.wikipedia.org/wiki/Eleonora_Habsburská

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_V.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Isabela_Habsburská

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_I._Habsburský

https://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Habsburská

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kateřina_Habsburská_(1507–1578)