Článek
V roce 1976 panovaly po většinu června i července vysoké teploty. Když vyjdeme z dat stanice v pražském Klementinu, zaznamenali jsme hned 11 tropických dní, což byla na tehdejší dobu skutečně nadprůměrná hodnota. V průměru bylo v sedmdesátých letech necelých 7 takových dní během celého roku.
Letos se však pohybujeme v úplně jiné dimenzi. Extrémní vlna veder ve druhé polovině června přinesla dvanáct tropických dní za sebou. Na stanici v Doksanech padl absolutní teplotní rekord pro celé Česko hned dvakrát za jeden víkend, když 27. června vyšplhala teplota na 40,9 °C. O den později bylo dokonce ještě o stupeň více, tedy 41,9 °C.
Letos v létě slunce pálí víc než kdy dřív.
Většina července sice extrémní nebyla, přesto tento měsíc přispěl do statistiky dalšími sedmi dny s teplotou nad třicet stupňů. Tropy panují i na začátku srpna, a to na celém území. V úterý čtvrtého srpna překročila teplota čtyřicet stupňů, přičemž se tak poprvé stalo i na území Moravy. Ve Strážnici už druhý den po sobě teplota překonala absolutní rekord pro Moravu a Slezsko, který má nově hodnotu 40,9 °C. Extrémní horko je však i na Vysočině, v Třebíči naměřili 40,6 °C. Vzhledem k tomu, že před padesáti lety začátek srpna naopak přinesl ochlazení, a ve zbytku léta už další tropické dny nedorazily, nemůže tehdejší počasí letošním hodnotám vůbec konkurovat.
Jistou úlevu od nynějších úmorných veder však poskytují technologie, které v sedmdesátých letech nebyly. Určitě se lépe pracuje v klimatizované kanceláři, mnohem lépe se cestuje v klimatizovaných dopravních prostředcích.
Ale i moderní technologie mají svá úskalí. Velký rozdíl mezi chladem a horkem způsobuje nepříjemný teplotní skok a zatěžuje imunitu. Průvan vede k bolestem hlavy nebo ztuhnutí krku. Klimatizace také dráždí oči a znečištěné filtry mohou šířit alergeny, plísně či bakterie.
Nakonec ani klimatizace nemusí vždy fungovat, tak jak má. Když selže ve vlaku, tak je to docela horor. Teplota ve vagónu pak může vystoupat k nesnesitelným hodnotám.
Koupaliště Dubice v České Lípě
Zchladit se ve volném čase můžeme samozřejmě na koupališti. Tuto cestu jsme vyhledávali v sedmdesátých letech a nejinak je tomu i v současnosti. Nemusí to být však vždycky výhra, o čemž se přesvědčilo mnoho lidí koncem června. Například v Rokycanech se poslední červnovou sobotu naplnila kapacita koupaliště již kolem poledne, a šťastlivci z dlouhé fronty se dostávali do areálu postupně až ve chvíli, kdy jiní lidé vycházeli ven. Situace byla podobná i v mnoha dalších zařízeních po celém Česku.
Aktuální počasí k vodě přímo vybízí.
Jak asi každý tuší, velký význam má i zeleň. Znatelný rozdíl je ve městech mezi plochami bez stromů a se stromy. Dle studie Schwaabova týmu z curyšské Spolkové vysoké technické školy je ve střední Evropě na plochách bez stromů až o dvanáct stupňů tepleji. Význam zeleně je tak naprosto zásadní.
Chladněji je samozřejmě na horách. I tam jsou však letos zaznamenávány mnohem vyšší teploty. Když se vrátíme k původnímu srovnání, například na Lysé hoře byl v roce 1976 jediný den s teplotou nad 25 stupňů. Letos jich za červen a červenec bylo sedm. A zas tak daleko nebylo ani k dosažení tropické třicítky, což se na tomto místě ve výšce 1324 m n. m. za celou dobu měření ještě nestalo.
Na Lysé hoře se nachází meteorologická stanice, která začala s pravidelným měřením již v roce 1897.
Se současným vedrem se pojí i prohlubující se sucho. Jak si však vysvětlit, že letos od dubna do června spadlo o 18 milimetrů srážek více než ve stejném období roku 1976, a přitom máme mnohem větší problémy s nedostatkem vody v půdě.
Jedním z aspektů je skutečnost, že období sucha jsou častější. Loňský rok byl srážkově podprůměrný a podobná situace panuje i letos. Z tohoto trendu vybočoval za prvního půl roku pouze měsíc únor se 43 milimetry oproti 37 obvyklým.
Samotný deficit srážek však není jedinou příčinou, na což upozorňuje i analýza od World Weather Attribution zabývající se aktuálním suchem napříč Evropou. Roli hrají právě také extrémně vysoké teploty, kvůli nimž dochází k většímu výparu vody a krajina rychleji vysychá. Kromě neblahého vlivu na zemědělství se samozřejmě zvyšuje i riziko požárů, o čemž teď ví své zejména ve Francii a Španělsku.
Nakonec horké a suché počasí letos panuje i v takových destinacích, jako je Velká Británie. Skoro každý si asi vzpomene, jak česká výprava na olympiádě v Londýně před čtrnácti lety trefně narážela holínkami a deštníky na typický ráz počasí v Anglii. Momentálně to však neplatí. Už koncem května v Londýně naměřili necelých 35 stupňů a další dva měsíce přinesly dohromady hned 8 tropických dnů. Červenec byl navíc v jižní Anglii dokonce vůbec nejsušším v celé historii měření.
Na závěr tedy můžeme říct, že jsme tu skutečně ještě nikdy neměli takový hic. Aspoň co záznamy pamatují. Nejen v roce 1976, ale ani v předchozích minimálně 250 letech až dosud. A to vedra zdaleka ještě nekončí.
Zdroje:
