Rakousko má ve znaku srp a kladivo, přestože tam komunisté nikdy nevyhráli

Jak je to tedy se srpem a kladivem? Kdy se jedná o výlučně komunistický symbol? A proč se toto náčiní objevilo na rakouských státních symbolech, přestože u našich jižních sousedů radikální levici pšenka nikdy nekvetla?

Heraldické použití pracovních nástrojů není a nebylo výjimečné. Vzpomeňme na překřížený mlátek a želízko ve znaku horníků. Řeznický cech měl zase již od středověku ve znaku lva držícího širokou řeznickou sekyru.

Kombinace kladiva a srpu je doložena již na chilských bankovkách, které byly tištěny roku 1894. Výtvarně ztvárněné nástroje reprezentovaly totiž dvě nejpočetnější skupiny obyvatelstva země a s radikálně levicovým hnutím zatím neměly žádnou souvislost.

Jako komunistický symbol byl překřížený srp s kladivem poprvé oficiálně použit až po bolševické revoluci ve znaku Sovětského Ruska. Ideologicky představoval svazek dvou revolučních tříd dělníků a rolníků. Konečný návrh, který na rozdíl od původní verze neobsahoval meč, byl přijat v roce 1918. Po vzniku Sovětského svazu v roce 1922 byly tyto pracovní nástroje přeneseny na rudou vlajku a doplněny pěticípou hvězdou. Na novém znaku SSSR srp s kladivem překryl celou zeměkouli.

Bolševický znak používaly komunistické strany po celém světě. Symbol srpu a kladiva byl za socialismu běžně k vidění i u nás. Nedostal se sice na vlajku, ani znak, ale objevoval se na školních nástěnkách a v prvomájových průvodech. Byl tištěn na některých bankovkách, známkách a ražen na mincích. Naši komunisté ho měli na svých legitimacích až do roku 1990. Pak si dali do znaku dvě rudé třešničky.

V některých socialistických státech tradiční komunistický symbol tvůrčím způsobem přetvořili. Například v NDR měli na vlajce a znaku kladivo s kružítkem, které reprezentovalo dělnictvo a pracující inteligenci, zatímco rolníky představoval věnec obilných klasů. Na angolské vlajce je dodnes emblém, který svým uspořádáním připomíná původní komunistický znak. Avšak tradiční pracovní nástroje jsou nahrazeny ozubeným kolem a mačetou.

Ale zpět k Rakousku. Proč tedy mají naši jižní sousedé ve znaku srp a kladivo? A kdy se tam vlastně nástroje poprvé objevily?

Na konci roku 1918 se rozpadla podunajská monarchie a na jejich troskách vznikly nové státy. Mezi nimi samozřejmě i Rakouská republika. A ta potřebovala nový státní znak.

Rakouský kancléř a pozdější prezident Karl Renner byl sociální demokrat. Pro účely reprezentace státu navrhl hned v roce 1918 nový znak. Bylo v něm použito tří tradičních německých barev. Tedy černé, červené a žluté. Černá věžička měla symbolizovat střední třídu, dvě červená kladívka dělníky a žluté klasy obilí zemědělce. Tento z gruntu nový znak se však neujal a nebyl parlamentem schválen.

V roce 1919 byl ale navržen a potvrzen znak, který částečně vycházel z původního historického rakouského znaku z dob mocnářství. Dvouhlavý rakouský orel s císařskou korunou byl nahrazen jednohlavou orlicí, která ale měla na hlavě hradební korunu. Na hrudi jí však zůstal štítek s rakouskými barvami, tedy červenou a bílou.

Do pravého pařátu orlice pak tvůrci umístili žlutý srp a do levého pařátu žluté kladivo. A jak vysvětlili tuto symboliku? Srp a kladivo spolu s hradební korunou na novém znaku republiky představovaly jednotu rolníků, dělníků a měšťanů, tedy tří základních vrstev obyvatelstva, které byly oporou nového státu. Tento znak byl u našich sousedů užíván od roku 1919 až do roku 1934.

V roce 1934 se však v zemi pod Alpami změnila politická situace a parlamentní demokracie byla nahrazena takzvaným stavovským státem, který byl založen na vůdcovském principu. Tato změna se promítla i v symbolu země. Vrátil se zpět dvouhlavý orel, ovšem bez koruny. Srp a kladivo již v pařátech nedržel.

Tento autoritativní stát však neměl dlouhého trvání, neboť jej na jaře 1938 zlikvidoval Hitler. Rakušané se stali říšskými občany a v dokladech měli nacistickou orlici s hákovým křížem.

Po druhé světové válce se Rakousko znovu vrátilo ke znaku první republiky užívaného v letech 1919-1934. Byl však mírně změněn. Na nohy orlice byl přidán roztržený stříbrný řetěz, jako připomínka osvobození země od nacismu. Tento znak je platný dodnes a bývá někdy umístěn i na červenobílé rakouské vlajce.

Na závěr ještě jedna zajímavost k barvám rakouské vlajky. Legenda praví, že její počátek je spojen s rokem 1191, kdy probíhala třetí křížová výprava do Jeruzaléma. Tehdejší rakouský vévoda Leopold V. Babenberský údajně bojoval na hradbách Akkonu tak hrdinsky, že jeho bílý oděv byl celý od krve. Ovšem po bitvě, když si sundal opasek, zjistil, že pod ním je oděv stále bílý. Odtud podle dávné pověsti pochází národní vlajka našich sousedů.

Zdroje:

https://www.magazin.cz/cestovani/11846-vlajka-se-srpem-a-kladivem-nezmizela-pouziva-se-vsak-kupodivu-na-jih-od-nas

https://cs.wikipedia.org/wiki/Státní_znak_Rakouska

https://cs.wikipedia.org/wiki/Srp_a_kladivo