Článek
Tímto dobrodruhem byl Josef Vydra. Vyučený malíř pokojů, který již několik let vedl kurzy tance, se nechal inspirovat francouzskými vzduchoplavci Beudetem a Sivelem.
Francouzi totiž dva roky předtím uskutečnili v Praze letecké závody se svými balóny, přičemž akrobat Henri Beudet při té příležitosti předváděl své umění na hrazdě zavěšené pod horkovzdušným balónem. Lidé byli u vytržení z jeho vzdušných výmyků. Artista se vznášel nad hlavami svých příznivců, a přitom cvičil jako o život. Důmyslné spojení cvičení a letu učinilo z jeho produkcí atraktivní podívanou, na kterou se diváci jenom hrnuli.
Francie byla v oblasti balónového létání v popředí. V zemi galského kohouta začaly létat balóny již od konce osmnáctého století, a to jak horkovzdušné, tak i ty plněné plynem.
Pokusy s horkovzdušnými balóny započali bratři Montgolfiérové. Vlastníci továrny na výrobu papíru totiž zjistili poněkud kuriózním způsobem , že horký vzduch nadnáší. Manželka jednoho z nich zmokla a mokré oblečení si potom sušila u krbu. Horký vzduch prý nadzvedl její hedvábnou spodničku a manželovi bylo hned jasné, co teplý vzduch dokáže. Jiné zdroje zase uvádí, že to byl živůtek nebo sukně. Není však důležité o jakou součást oděvu šlo. Podstatné bylo, že bratři od té chvíle věděli jak na to.
Vyrobili veliký pytel, přepásali jej páskami a na ty zavěsili plechový podnos s rozžhaveným uhlím. Začali pak pod pytlem přikládat a ten během chvilky odletěl.
Pátého června 1783 uskutečnili první veřejný pokus s balónem z taftu, polepeným papírem o průměru dvanácti metrů, který za deset minut překonal vzdálenost dvou kilometrů a dostal se do výšky dvou tisíc metrů.
Pak následoval první pokus s posádkou. Ve Versailles se 19. září 1783 před zraky krále a šlechticů vznesli do vzduchu beran, kachna a kohout. Všechna zvířata se vrátila živá a bez větší újmy na zdraví. Bratři Joseph-Michel a Jacques-Étienne Montgolfiérové byli králem povýšeni do šlechtického stavu.
První let horkovzdušným balónem s lidskou posádkou se pak uskutečnil 21. listopadu 1783. Na palubě „montgolfiéry“, jak se horkovzdušnému balónu začalo říkat, byli dva pasažéři. Během necelé půl hodiny jejich balón urazil devět kilometrů a oba vzduchoplavci let přežili.
Let montgolfiéry ve Španělsku v zahradách Aranjuez 5.června 1784.
Souběžně s vynálezem montgolfiéry začal provádět pokusy s balóny plněnými plynem profesor pařížské Akademie věd Jacques César Charles. Jeho vodíkový balón se poprvé se vznesl 27. srpna 1783 a ve vzduchu vydržel celé tři čtvrtě hodiny. Pak se snesl k zemi v nedaleké vesnici, kde ho vyděšení venkované ubodali vidlemi. Naštěstí to byl jenom pokusný let bez pasažéra.
První let s posádkou uskutečnil profesor Charles 1. prosince 1783 a let trval dvě hodiny. Sedmého ledna 1785 Pierre Blanchard a J. Jeffers přeletěli kanál La Manche. Jejich „charliéra“, která obdržela název po svém tvůrci, začala ke konci letu prudce klesat a dosáhla francouzských břehů jen proto, že pohotoví letci odřízli koš a sami se zavěsili do provazů.
Lety balónem byly v těchto dobách velmi nebezpečné a vzduchoplavci museli být vybaveni notnou dávkou odvahy. Řízení „vzdušných plavidel“ bylo na primitivní úrovni a u plynových balónů navíc hrozilo vznícení. Vzduchoplavby si vyžádaly i oběti na životech.
Ale vraťme se k našemu leteckému průkopníkovi. Tomu kuráž rozhodně nechyběla. Josef Vydra pocházející ze Starého Města pražského se na přání otce v mládí vyučil malířem pokojů. V pětadvaceti se oženil. Rád tančil a když mu minula třicítka, pověsil malování pokojů na hřebík a začal se živit jako taneční mistr. Když dosáhl čtyřicátin, vloudila se mu do mysli odvážná představa, že by mohl zkusit to, co viděl před nedávnem na vlastní oči. Totiž let balónem, který s úspěchem předvedli tisícihlavému davu Pražanů francouzští vzduchoplavci Beudet a Sivel.
Josef Vydra začal podomácku vyrábět vlastní balón a dokonce větší, než měli Francouzi. Hotový byl v létě roku 1877. Čtrnáctého července se objevilo v Národních listech oznámení, že od neděle za týden uskuteční taneční mistr pan Vydra odvážný let z nuselské zámecké zahrady. Tento termín byl však nakonec posunut až na srpen. Ještě osmého srpna se Josef Vydra „nanečisto“ proletěl z nuselské zahrady k letohrádku pana purkmistra Bělského. Zkušební let trval deset minut a byl prý bez problémů.
Velký den nastal 11.srpna 1877. V nuselské zahradě se shromáždily tři stovky natěšených Pražanů. Na dvoře nuselského pivovaru byla postavena kamna, v nichž se topilo slámou a horký kouř byl vháněn do balónu, který byl umístěn nad nimi. Během deseti minut byl balón naplněn a poté se vznesl s nebojácným hrdinou k nebi. Mířil směrem k Vyšehradu. Po pěti minutách však začal prudce klesat a vyděšení lidé čekali, že si náš první větroplavec srazí vaz. Naštěstí se tak nestalo. Dobrodruh Vydra přistál do měkkého. Spadl totiž do záhonu celeru na zahradě blázince na Slupi. Jako zázrakem se mu nic nestalo. Zato balón utrpěl. Při pádu se jeho plášť protrhl.
Josef Vydra však nebyl z těch, co z boje utíkají. Spěchal domů a chvatně zašil balón, aby byl na druhý den nachystán k dalšímu pokusu.
Nazítří tedy došlo k opakování akce. Tentokrát se však obecenstvo dalšího letu nedočkalo. Balón byl utěsněn nedostatečně, a tak dírami unikal vzduch. Po marných pokusech o dílčí úpravy to Josef Vydra vzdal. Nafoukl tedy jen malý balónek a vypustil jej k nebi, aby měli diváci alespoň nějakou podívanou.
Kdo by čekal, že Vydra svého úsilí zanechá, ten se hluboce mýlil. Třetí a poslední pokus totiž vykonal neúnavný bojovník v neděli 26. srpna na Střeleckém ostrově. Ten den však měl zase smůlu. Nejprve praskla tyč, ke které byl balón připoután. Proto ho připevnili ke stromu. Při vzletu však větve stromu protrhly látku pláště. Z toho důvodu balón nevystoupal do dostatečné výšky. Při krátkém letu se pohyboval těsně nad střechami domů. Na jedné z nich také přistál. Při pádu bylo rozbito několik střešních tašek a došlo ke zničení okapu. Potlučený Josef Vydra se s roztrhaným oblečením spustil dolů po laně, nechal potrhaný balón na střeše a odjel domů drožkou. Tím jeho letecké dobrodružství definitivně skončilo.
Letohrádek purkmistra Bělského – vila Bělka. Místo, kde Josef Vydra přistál při svém zkušebním letu 8. srpna 1877.
Nuselský pivovar byl v první polovině srpna roku 1877 dějištěm vzduchoplaveckých představení učitele tance Josefa Vydry.
A jaké byly další osudy našeho prvního vzduchoplavce? V následujících letech se stále věnoval výuce tanců a také skládal hudbu. Opustila ho žena a vzhledem k tomu, že dvě děti, které vzešly z manželství, zemřely brzy po narození, zůstal nakonec sám. Zemřel v sedmdesáti pěti letech v pražském chudobinci svatého Bartoloměje.
Zdroje:
