Článek
Poprava Ludvíka XVI. dne 21. ledna 1793 patří mezi nejdůležitější momenty Velké francouzské revoluce. Tento den symbolizoval konec monarchie ve Francii a upevnění republiky, což mělo hluboký dopad na celé tehdejší evropské uspořádání. Ludvík XVI. byl popraven na náměstí Revoluce (dnešní Place de la Concorde) v Paříži před shromážděným davem.
Velká francouzská revoluce, zahájená v roce 1789, přinesla hluboké společenské a politické změny. Ludvík XVI., který se stal králem v roce 1774, čelil nespokojenosti obyvatelstva, ekonomické krizi a tlaku na reformy, které nedokázal efektivně prosadit. Situaci zhoršil jeho neúspěšný pokus o útek do zahraničí v roce 1791, který definitivně podkopal jeho autoritu. V září 1792 byla vyhlášena Francouzská republika a monarchie byla oficiálně zrušena.
Po zrušení monarchie byl Ludvík XVI. obviněn ze zrady a spolupráce s nepřátelskými mocnostmi. Byl postaven před revoluční tribunál, který rozhodoval o jeho osudu. Po dlouhých diskuzích byl 17. ledna 1793 odsouzen k trestu smrti za velezradu. Hlasování bylo těsné, ale většina delegátů rozhodla o popravě bez odkladu.
Dne 21. ledna 1793 byl Ludvík XVI. popraven gilotinou. Podle dobových záznamů zachoval během popravy důstojnost a před svou smrtí se pokusil promluvit k davu, jeho slova však byla přehlušena bubny. Jeho smrt způsobila šok mezi monarchistickými kruhy v Evropě a přispěla k vytvoření koalice evropských mocností proti revoluční Francii.
Poprava Ludvíka XVI. nebyla pouze symbolickým koncem monarchie, ale také začátkem nové éry pro Francii. Událost posílila pozice radikálních republikánů a otevřela cestu pro období jakobínského Teroru. Spolu s Ludvíkem byla v říjnu téhož roku popravena i jeho manželka Marie Antoinetta, což uzavřelo kapitolu Bourbonů v revoluční Francii.
Smrt Ludvíka XVI. se stala symbolem boje proti tyranii a důležitým mezníkem v dějinách Francie. Jeho poprava nejenže ukázala, že i panovník může být pohnán k odpovědnosti za své činy, ale také nastavila precedens pro vznik republikánských hodnot, které se rozšířily i za hranice Francie.
Zdroj: Ludvík XVI. – Wikipedie
