Jak se Ježíš doopravdy jmenoval a kolik Ježíšů známe

Jeho křestní jméno nebylo Ježíš a jeho příjmení nebylo Kristus.

Označení Kristus není příjmení, ale pojmenovává pouze titul, který  znamená pomazaný neboli Mesiáš. Vrátíme se k němu později.

Ještě zajímavější je samotné jméno Ježíš, které je dnes běžným křestním jménem v Latinské Americe.

Předem si řekněme jedno podstatné: opravdu nikdy neexistoval člověk jménem Ježíš Kristus! Jak se tedy ten, kterého znáte jako Ježíše Krista, jmenoval?

Ježíšovo skutečné jméno v hebrejštině znělo Ieschova nebo Ješua nebo Jošua. Když Řekové přeložili hebrejské jméno Jošua, vymysleli jméno Ježíš. Z  leschova se stalo Iesous, z toho Ježíš, a toto jméno se ujalo.

Ale jeho skutečné jméno v jeho vlastním jazyce bylo Jošua (hebrejsky) nebo Ješu (aramejsky). V hebrejské tradici se jednalo o velmi slovutné jméno. Znamenalo doslova „Jahve (Bůh) je spasitel (pomocník)“.

Pokud jde o Ježíšovo příjmení, v jeho době lidé neměli příjmení. Jmenoval by se jednoduše Jozue, syn Josefa, syn Jákoba.

Přesto si mnoho lidí myslí, že jeho příjmení bylo Kristus. On se ale nikdy nejmenoval doslova Ježíš Kristus. Někteří věřili, že Ježíš/Jozue je Mesiáš, což v hebrejštině (moschiach) znamená „pomazaný“. Řecké slovo pro olej používaný k pomazání je „khrisma“ a takto pomazaná osoba je v řečtině „Khristos“, v latině „Christus“ a v angličtině „Christ“. Tím se dostávám od „pomazaného“ ke „Kristovi“.

Ve skutečnosti by byl nazýván Jozue Pomazaný neboli Ježíš Kristus i v případě, že by byl považován „jen“ za někoho, kdo si zaslouží pomazání.

V té souvislosti se mnoho lidí mylně domnívá, že proto, že Ježíš byl „pomazaný“, byl Mesiášem. To není pravda: pomazání nebylo vyhrazeno pouze pro Mesiáše. Dalšími pomazanými lidmi byli králové, velekněží a proroci. Ve skutečnosti byli za určitých okolností pomazáni i nemocní lidé, aby si sami pomohli ve svém procesu uzdravování.

Osoba označovaná jako „Ježíš Kristus“ by tedy měla být nejlépe chápána jako „Ježua ben Josef“ nebo „Jozua, syn Josefa, syn Jákobův“ nebo „Jozua Pomazaný“. Nikdo ho v jeho době nikdy nenazýval Ježíšem Kristem. Slovo Kristus pro „pomazaného“ ve smyslu „Mesiáše“ se používalo až mnohem později, tak ho známe až dnes.

Pokud přijmeme, že Ježíš skutečně existoval, a nyní víme, že hebrejské jméno bylo Jozue a jméno „Ježíš Kristus“ jednoduše znamená „Jozue, Pomazaný“, o kterém Ježíši mluvíme?

Existuje několik kandidátů na tuto pozici.

Židovský historik Josephus Flavius ​​(37/38 n. l. - 100 n. l.) zmiňuje více než 20 Jošuů. Z nich nejznámější byl „Syn Nun“ (Exodus, 33:11) z kmene Efraim, který byl nástupcem Mojžíše jako vůdce Izraelitů. Nejlépe si ho pamatujeme jako vůdce, který se svými trubači zbořil hradby Jericha.

Co není úplně známým faktem je, že Nun v hebrejštině znamená „ryba“. A jak víme, ryba byla symbolem života, zejména pro Galilejce, kteří žili u Galilejského jezera. A Ježíš byl Galilejec. Rovněž se narodil astrologicky na začátku věku Ryb. Později se ryba stala symbolem křesťanů.

Symbol pro „Nun“ je navíc v židovské gematrii ekvivalentní číslu 50, které představuje svobodu a plnost života. Nun je čtrnácté písmeno hebrejské abecedy. Číslo 14 symbolizuje Davida, krále Izraele. Jméno Jozue bylo tedy v mnoha ohledech v hebrejské tradici velmi svatým jménem a mělo mnoho konotací, které byly později spojovány s Ježíšovým životem. Například s tím, že byl Ježíš rybářem lidí, kázal konec časů a podobně.

Někteří tvrdí, že byl historický Ježíš složen ze vzpomínek na esejského „velkého proroka a zakladatele“, který byl ve svitcích od Mrtvého moře nazýván Učitelem spravedlnosti.

Existuje však další Ježíš, který žil o několik generací později než esejský zakladatel, a mnoho učenců se domnívá, že by mohl být legendárním Ježíšem. Podle babylónského Talmudu a Tosfety se na začátku 1. století př. n. l. Alexandr Jannaeus, král Judeje, spojil se saduceji a pronásledoval farizeje, přičemž zabil tisíce lidí. V této době žil svatý muž jménem Jošua ben Perachiáš (také známý jako Perahya), který vedl náboženskou skupinu zvanou Notzrim.

Jeden z jeho učedníků se jmenoval Ješu ben Stada. Ješuova matka se jmenovala Marie, ale existovaly pochybnosti ohledně jeho otce. Někteří tvrdili, že byl římským vojákem, který svedl Marii na scestí. Kvůli spornému otcovství nebyl Ježíš běžně označován jako ben Stada nebo ben Pandera, ale spíše jako Ježíš Notzrim (raná forma Nazaretského).

On a jeho pán uprchli do Egypta, aby unikli pronásledování Jannaea. Zde se naučil černému umění, které zahrnovalo řezání masa. Po návratu do Izraele se zastavili v hostinci, kde se pohádal se svým mistrem. Zpátky v Izraeli založil vlastní sektu a shromáždil skupinu učedníků. Nakonec byl obviněn z modlářství, praktikování černé magie, klamání lidí a svádění Izraele na scestí. Byl souzen za použití falešných svědků a popraven v předvečer Pesachu.

Existují jednoznačné paralely mezi životem Ježíše ben Stady z doby kolem roku 80 př. n. l. a životem „našeho“ Ježíše. Oba pocházejí z Galileje a narodili se matce jménem Marie. V obou případech je otcovství sporné. Oba se stanou učedníky významných náboženských vůdců a oba si nakonec vybudují vlastní následovníky, mezi jejich učedníky jsou muži jménem Matouš a Tadeáš. Oba jsou nazýváni Ježíšem Nazaretským. Oba uniknou smrti před zlým králem útěkem z Izraele do Egypta a s oběma je spojena významná událost v hostinci. Později jsou oba obviněni z praktikování magie a svádění lidí na scestí a oba jsou zrazeni, souzeni, odsouzeni a zabiti v předvečer Pesachu.

Ježíš ben Stada není jediným možným zdrojem Ježíšova příběhu. Dalším kandidátem na Ježíše je Ježíš ben Sirach, údajný autor Knihy Sirachovy (součást starozákonních apokryfů), který kombinoval židovskou mudroslovnou literaturu s hrdiny homérského stylu.

V 1. století n. l. existoval téměř tucet Ježíšů, jejichž životy se podobaly životu Ježíše.

Z těch můžeme uvést:

Ježíš ben Gamala byl známý rebel a „mírový aktivista“, který byl popraven během 1. židovského povstání.

Ježíš ben Ananiáš byl známý svými proroctvími (např. zničením chrámu) a kázal „konec časů“ až do své smrti římskou rukou v letech 68/69 n. l.

Ježíš ben Safat byl Galilejec, který vedl povstání zelótů ve městě Tiberias. Těsně předtím, než město padlo do rukou Vespasianových legionářů, uprchl na sever do Taricheje u Galilejského jezera.

Je Ježíš ben Stada původní Ježíš? Byly legendy spojené s tímto Ježíšem začleněny do příběhů o pozdějším Ježíši? Vymysleli si Židé zkazky o Ježíši ben Stadovi, aby podkopali křesťanské hnutí? Byly životy Ježíše ben Gamaly, Ježíše ben Ananiáše a Ježíše ben Safata vetkány úmyslně do pletiva Nového zákona? A mohly se spojit s příběhy ještě dalších Ježíšů? To se nikdy nedozvíme.

Je jisté, že pisatelé Nového zákona nesáhli k psacímu brku až do konce prvního či poloviny 2. století a je možné, že v této době se ústní vyprávění o životech všech těchto mužů jménem Ježíš jistě propojilo způsoby, které už nedokážeme rozklíčovat.

Zůstávají záhady a otázky, které jsou možná ještě cennější, než samotná historická skutečnost.

Zdroje:

Fulton Sheen. Life of Christ. Image. 1990.

Russell Shaw. The Life of Jesus Christ. 2021. Our Sunday Visitor, Inc..

J.R.Porter. Jesus Christ:The Jesus of History, The Christ of Faith. 1999.

Weeden, Theodore J. The Two Jesuses. 2003. Polebridge Press.

https://www.jewishencyclopedia.com/articles/8923-joshua-b-perahyah

https://www.jewishencyclopedia.com/articles/8619-jesus-ben-zappha

https://www.hebrew4christians.com/Grammar/Unit_One/Aleph-Bet/Nun/nun.html