Článek
Evropská unie je zvláštní útvar, který tu, řekněme si to upřímně, dosud v historii nikde nebyl. Je to takový politicko-kulturní experiment. Zatím docela úspěšný.
Evropskou unii má většina občanů Evropské unie ráda, ať si to přiznají nebo ne. A to i za cenu, že si z nich dělá svými nařízeními legraci. Nemusím zmiňovat plastová víčka nebo nedávnou výzvu od samotných činitelů EU k předstírání, že jistá směrnice EU neexistuje. Takových komediálních kousků bychom zjistili mnohem více.
EU sídlí především v Bruselu, i když se cyklicky po několika týdnech stěhuje část jejího aparátu do Štrasburku a zpět. To je další takový cirkusácký kousek. Evropská unie se sice tváří jako vážný politický moloch, ale je spíše takovým šapitó na kolečkách. A proto stále baví, i když leckdo kroutí hlavou nad tím, jak je to možné.
Z Belgie pochází poměrně robustní tradice zábavných komixů, která se přelévá i do Francie, a na Evropské unii je vidět, že tam někde taková legrační a rozverně dětská energie je. Kde se vzala, není úplně jisté. Vzpomeňme například na chronicky známé Šmouly. No není vedení EU takový Šmoulov? Momentálně vedený nikoli taťkou Šmoulou, ale spíše Šmoulinkou?
Zábavu a legraci není dobré podceňovat, a na takovou rovinu vsadila i EU. Proto rozdává a baví. Kde bere, to už je jiná věc, ale za trochu té legrandy si kdekdo rád připlatí. Ostatně to vidíme dnes a denně všude kolem sebe, za dobrou nebo alespoň nějakou zábavu jsou lidé pro sebe a své rodiny připraveni vyhodit majlant, ať už v zábavních parcích, na divadlech, v kinech, v cirkusech, na festivalech nebo kdekoli jinde.
Evropská unie má ještě další kouzelnické eso v rukávu, a to přímo eso srdcové, ne-li přímo žolíka. Z Evropské unie je totiž možné, a to je její veliká síla, dělat si legraci zase zpátky. A tak státy nedodržují, na čem se dohodly, neposílají peníze, které měly, nebo naopak firmy a občané vybírají dotace jako diví bez ohledu na to, jestli na ně měli nárok. Někdy přijde sankce, ale leckdy vůbec a EU nakonec nad mnohými hříšníky rozšafně mávne rukou a jde si dát do kavárny čouda.
Evropská unie je de facto útvarem komedianti sobě. Ostatně vedení EU působí jako ansámbl kuriózního divadla na kolečkách, jehož účelem je pobavit celou rodinu, od mimina po prababičku a pradědečka, nejlépe instantně a kdykoli.
Važme si proto takové unikátní instituce, která vsází především na evropský smysl pro humor. Ve většině států je to sázka na jistotu. To v Africe nebo Jižní Americe by měla situaci mnohem horší, v takovém Rusku nebo Číně by si ani neškrtla.
Díky smyslu pro humor a schopnosti věci hodit za hlavu i tam, kde se to úplně nehodí a zůstává nad tím rozum stát, jsou schopni Evropané Evropské unii tolerovat její neuvěřitelné výstřelky. Tak například přísun uprchlíků do Evropy. Je to ostatně v podtextu ve skutečnosti jen snaha Evropské unie pobavit něčím novým a zajistit trochu vzruchu do již stokrát omletého představení, u kterého začínalo hrozit, že začne nudit. A to by byl konec Evropské unie. Jak jednou začne nudit, je s ní ámen. Proto dělá vše pro to, aby nic takového nenastalo.
Jejím nejlepším sparing partnerem jsou samozřejmě Spojené státy americké, které podobně jako Evropská unie sází na zábavu, ovšem poněkud strašidelnějšího ražení. Spíše se zaměřují na kuriozity a bizáry než na rozjásanou legrandu. Proto nabízí takové neuvěřitelné atrakce, jako je prezident Trump, jehož výstupy připomínají svítícího kostlivce, který na vás vypadává během jízdy strašidelným zámkem. Nebo vrhání se do nesmyslných vojenských operací, jejichž jediným účelem je bavit asi jako krotitel ukazuje svou hlavu v tlamě tygra. Občas to vyjde, někdy úplně ne. Jde zkrátka o zábavu, ze které spíš zatrne, než že byste se potrhali smíchy. Ale i takový žánr je poměrně v kurzu a až na úplně malé děti mu holdují zástupci všech generací.
To takové Rusko a Čína nejsou zrovna postavené na lechtání bránic, ale rádi se předvádějí akrobatickými kousky, nejlépe skupinovými. Rusové se snaží svět zrovna přesvědčit, že jsou virtuózními válečníky, koho přesvědčili, posuďte sami. O tom, že se rádi pohybují na tenkém laně nad propastí ale asi nikdo nepochybuje, ale koho baví dívat se na to pořád dokola, je jiná věc. To Čína svou ekonomickou akrobacií poslední dobou docela udivuje a válí. Rusko a Čína se snaží seč mohou přebít představení EU a USA jiným žánrem. Pořád ale platí, že vzhledem k zaměření světové veřejnosti se přece jen pořád jedná o zábavní druhou ligu. Zkrátka vždycky lidé půjdou raději na legrační divadlo nebo do cirkusu než na balet.
Ale vraťme se zpět k Evropské unii. Její potenciál bavit je obrovský a je potřeba si uvědomit, že to je její hlavní přidaná hodnota. Počítá s tím, že kdo si hraje, nezlobí. Naopak ten, koho druzí nutí do neustálých tréninků a dřiny, jako se to dělá v Rusku a Číně, tomu jednou rupnou nervy. Z toho nechť si zmíněné „mocnosti“ vezmou ponaučení a my buďme rádi za Evropskou unii. Mohlo by to totiž být mnohem horší, než to je, a my tady ve střední Evropě nejsme žádní akrobati a už vůbec nejsme zvědaví na nějakou drezůru a dril. S tím ať se baví v Rusku, když jim to dělá dobře, a nám s takovými nesmysly dají svatý pokoj.
My se raději zasmějeme a dáme si v kavárně viržinko!
Zdroje:
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-nova-pravidla-o-obalech-tvrde-dopadla-na-e-shopy-v-eu-predstirejme-ze-to-neplati-navrhl-sam-brusel-40593659#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.web.nexttoart
https://www.szpi.gov.cz/clanek/informace-k-povinnosti-pevne-prichyceneho-vicka-u-napojovych-obalu.aspx
