Nebýt Milana Štefánika, žádné Česko by se nekonalo

Bez Štefánikovy intervence by Masaryk s největší pravděpodobností do světa díru neudělal. Nezískal by přízeň vlivných kruhů v zahraničí, ve Francii a v USA. Masaryk byl totiž ve dvorských způsobech necvičený a ve vyšší společnosti se neuměl orientovat.

Přeci jenom byl synem prostých rodičů z Moravy a nikoliv člověk, který by automaticky seděl do vyšší společnosti. Jenomže bez podpory vyšších kruhů by nebyl český stát. Lidé té doby byli zvyklí na určitou úroveň etikety a diplomatické mluvy. V ní však Masaryk ze začátku zoufale tápal.

Stačí si pustit několik jeho audio nahrávek z dávných časů a ujistíte se, že tato ozvěna v něm zůstala. Promlouval z něj prostý sedlák, nikoliv muž z vyšších kruhů. Lidu se to sice líbilo, ale tam, kde se domlouvala mezinárodní politika, to nebylo zrovna ideální.

Milan Rastislav Štefánik uvedl Masaryka do vyšší francouzské společnosti. Vycházel ze svých těsných osobních a společenských vazeb z předválečných let, kdy působil v Paříži jako uznávaný vědec, diplomat a důstojník francouzské armády.

Koncem roku 1915 se v Paříži setkal s Tomášem Garriguem Masarykem. Díky svému vysokému kreditu a známostem ve francouzských politických a vojenských kruzích Masarykovi otevřel dveře do nejvyšších pater francouzské moci.

V únoru 1916 Štefánik zprostředkoval Masarykovi klíčovou osobní schůzku s francouzským premiérem Aristidem Briandem, což se stalo rozhodujícím politickým impulsem k uznání československého odboje a k pozdějšímu vzniku Československé národní rady. Bez těchto kroků by si Masaryk ani neškrtnul a dál by si mohl psát své filozofické úvahy, ovšem bez jakéhokoliv dopadu. Zatímco se posléze Masaryk stavěl do role zakladatele československého státu a velitele československých legií, skutečný příběh Česka a Slovenska byl jiný.

Milan Rastislav Štefánik byl před první světovou válkou integrován do francouzské elity jako vědec, astronom a posléze jako letec a hrdina francouzské armády, což mu dávalo punc důvěryhodnosti, kterou Masaryk jako exulant z Rakousko-Uherska neměl.

Štefánik nejenže předal Masarykovi své kontakty, on mu osobně dával noty, jak se pohybovat ve francouzských salonech a učil jej od píky tajemství diplomacie. Zároveň jej osobně uváděl u vládních úředníků, diplomatů a novinářů.

Zajištění setkání s tehdejším premiérem Aristidem Briandem v únoru 1916 bylo klíčové. Masaryk zde mohl předložit francouzskému kabinetu koncepci rozbití Rakouska-Uherska a vytvoření samostatných národních států.

Úspěšná jednání ve francouzských vládních kruzích vedla k upevnění pozice Československé národní rady v Paříži, jíž byl Masaryk předsedou a Štefánik místopředsedou, čímž se odboj stal mezinárodně uznávaným partnerem dohodových mocností.

Až poté došlo k uznání Československa americkým prezidentem. Ten vycházel z jeho podpory francouzským státem. Ale místo toho, aby Masaryk byl Štefánikovi vděčný, že mu zajistil realizaci jeho plánů, jej jen sprostě podrazil. Tím Masaryk prokázal, že se sice naučil diplomacii a vyšší etiketu navenek, ale uvnitř i nadále zůstal prostým křupanem, chrapounem, který postrádá jakoukoli skutečnou vnitřní noblesu. Takového politika dnes nazýváme bezpáteřním. A takovým byl i Masaryk. Žádný idol a vzor morálních cností. Tím byl jen navenek a navíc díky někomu, komu za to nebyl vděčný. A za to bude jednoho dne muset pykat nevyhnutelnou ztrátou prestiže, oblíbenosti a cti.

Oproti původní koncepci, kterou prezentoval Masaryk ve světě, Československo se nemělo stát dvoustátím. Hlavní roli měli hrát Češi a své sliby dané Slovákům Masaryk brzy zametl pod koberec. V podstatě se otevřeně Slovákům vysmál, samozřejmě až tehdy, když měl všechny věci jisté.

Západoslovák Milan Štefánik měl až příliš velkorysé dobré srdce na to, aby s Masarykem začal soupeřit. Nakonec jen pokýval hlavou, jak jej ten zrádný Čech nebo Moravák hořce zklamal. A to byla chyba. Měl si to s ním vyřídit i za tu cenu, že by poškodil jejich společné plány. Nechal tím totiž na nově vzniklé republice ošklivou skvrnu, precedent, že podrazáci mají navrch a že Češi se mají nárok vytahovat na Slováky. Snad si to na onom světě s Masarykem dodatečně vyřídí a tyto ohavné vzorce smyšlení tak zmizí z česko-slovenské společenské atmosféry.

Podobně jako samotný Masaryk se chovají i mnozí Češi, kteří plivají na Slováky, jak to bylo strašné být s nimi v jednom státě. Je to takový šeredný český zvyk, když vám je někdo užitečný a zajistí vám věci, sprostě ho vymazat jako nějakou špínu, pomluvit jej a zbavit jej všech zásluh, aby vše zůstalo jen vám. Budiž je pro vás morální ohavnost Tomáše Masaryka mementem.

Takovéto jednání je hodné opravdu nechutné morální spodiny a pokud je v dnešní době mezi politiky a jinými hodnostáři jiný dojem a mají pocit, že se mají předhánět v tom, kdo je větší podrazák, můžeme přemýšlet o tom, kdo tu takovou praxi ustanovil a zavedl. A ne, není to všude stejné. Byť tomu mnozí z vás nebudou chtít věřit, opravdu existují místa, kde se podobný přístup považuje za sprostý a být morální spodinou, byť dobře situovanou a titulovanou, se nepovažuje za „známku punku“ ani není super nebo cool. Inspirujte se tím.

Ostatně Masaryk podrazil i své vlastní bližní tím, že jim zanechal svůj morální odkaz. Slovo morální je snad silný výraz, neboť se jednalo jen o nadávky určené českému národu. Ve své poslední vůli nazval Čechy hlupáky, ale myslel si, že se to buď nedozví nebo dozví až po jeho smrti. To byl ale „hrdina“ polemiky. O jeho přístupu k jeho nemocné manželce, kterou nechat v Praze ve štychu, ani nemluvě.

Sice můžete říct, že Masarykovi vděčíme za tento stát, ale v podstatě to není pravda. Vděčíme za něj Štefánikovi. Ten udělal obrovskou chybu, že si za účelem tvorby nového státu nevybral jinou osobu. Jistě by někoho vhodnějšího našel. Bohužel pro něj sedl Masarykovi na jeho falešný jedovatý lep.

Vraťme se však k nešťastnému osudu Milana Štefánika. Pravda je taková, že když někdo udělá osudnou životní chybu, někde se to projeví. A to se stalo i Štefánikovi a stálo ho to život.

Milan Štefánik se rozhodl vrátit do vlasti 4. května 1919. Strojem Caproni Ca.33, odlétajícím z Itálie nedaleko Udine. Tento nevyvážený těžký stroj nebyl dobrou volbou. Dokonce prý i jeho samotný konstruktér Caproni ho před ním varoval!

Štefánik byl rozhozený Masarykovým drzým nevděčným chováním a nepochybně to mělo vliv na jeho celkově smolné volby.

Posádku tvořili zkušení italští letci. Na letoun se u Bratislavy střílelo, i přes výslovný zákaz armády se totiž našlo pár ignorantů, kteří vystřelili několik ran, údajně v domnění, že se jedná o maďarské letadlo. K jeho poškození prý nedošlo, ale mohlo to jednoznačně vést k úleku nebo nepozornosti u pilotů.

Zkušený letec Ladislav Keller k přistáním u Bratislavy říká:

„Do Bratislavy jsem často létal a při těchto větrech dělá turbulence za Malými Karpaty pěknou paseku.“

Letoun jakoby nic letěl nad přistávací plochou, dokonce lidem i piloti mávali bílými kapesníky. A pak náhle hup, vrazil přímo do země, celá posádka včetně Štefánika byla rázem mrtvá.

Dokonce italští vyšetřovatelé posléze zjistili, že Štefánik spadl přímo na knipl, přisuzovali to náhlé radosti z návratu do vlasti. Anebo je zde druhá možnost, Štefánik byl ve skutečnosti rudý vzteky. A hněv není nikdy dobrý rádce. Sám Štefánik byl zkušený pilot, ale nebyl puštěn k řízení.

Tak skončil život člověka, který se zasloužil o nové Československo. Člověka, kterého zastínil nenápadný a celkem neprůbojný akademik Tomáš Garrigue Masaryk, kterého si pro vyšší ideu vzniku nového československého státu sám Štefánik nasadil do svého života jako veš do kožichu.

Zdroje:

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/nejvetsim-slovakem-se-stal-spoluzakladatel-ceskoslovenska-milan-rastislav-stefanik-67116

https://www.lidovky.cz/relax/lide/milan-rastislav-stefanik-slovensky-zakladatel-csr.A180307_120527_lide_dv

https://vlada.gov.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1918-1938-csr/karel-kramar/phdr–milan-rastislav-stefanik-42874/

https://www.idnes.cz/technet/technika/smrt-m-rastislav-stefanik-prvni-letecka-nehoda-v-ceskoslovensku.A120502_162504_tec_technika_sit

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-lide-jsou-radi-hloupi-nedelejte-jim-to-jednoduche-vzkazal-cechum-masaryk-40539692