Přemyslovské královny vetkly rodu vikingskou bojovnost i germánské ambice

Říká se: za vším hledej ženu. Takže i za Přemyslovci.

Je fakt, že o vznik českého státu v roli Přemyslovců se zasloužila žena.

Prvním manželem nejmladší Krokovy dcery byl podle dostupných záznamů Becho nebo Lecho, kterého zabili Frankové při obléhání Canburgu v roce 805. Libuše si s jeho smrtí moc dlouho hlavu nelámala a provdala se znovu. Kdyby se tak nestalo, nejspíš by vládnoucí českou dynastií nebyli Přemyslovci, ale Bechovci alias Lechovci.

Syn z prvního manželství s Lechem, Vladislav, si dělal nárok na nástupnictví po obou rodičích, a to vedlo k známé lucké válce. Tahle historická skutečnost je zašifrována i v takových legendách jako je dívčí válka. Nicméně, jaktože si Přemyslovci poradili i s výbojnou Moravou? Nejspíš právě proto, že tam sami měli příbuzné!

Václav Tatíček v knize Přemyslovské lustrování spekuluje, že Mojmír byl vlastně známý bájný kníže Mnata, který v Čechách ostrouhal, a tak se dostal na Moravu, kde dostal nové jméno. Pribina byl zase Nezamysl. Oba bratry prý poslal na východ jejich otec Přemysl.

Moravě by tedy vládli čeští Přemyslovci převlečení za Mojmírovce. Dynamika následného českého státu, kdy se Morava nikdy územně neprosadila, by tomu nasvědčovala.

Už od doby legendárního Přemysla-Oráče tak Čechy a Morava možná tvořily jeden celek. Není tedy důvod mluvit velkými slovy o Velké Moravě. Ostatně většina zahraničních zdrojů o Velké Moravě mlčí už od jejího po(s)tupného konce. Zprávy z kronik v desátém století máme o několika státních útvarech, které se s ní prolínaly.

Když Přemyslovci ovládli Moravu, založili si správní střediska nikoliv v jejím současném středu, ale na okrajích, jako byla Olomouc či Znojmo. Dnešní slovutné Brno bylo zřejmě neobyvatelnou bahenní plackou.

České plačky na téma, jak nás Němci porobili, jsou nemístné. Vždyť tento zápas o moc začal už před tisíciletím a byl dovršen genetickou spřízněností Přemyslovců s Němci. Ale již v době, kdy byly Lučané a Čechové dvěma nejvýraznějšími slovanskými kmeny, pojaly do sebe velké množství germánské krve. Oblast byla dříve obývaná germánskými Durynky, se kterými byli Slované často spřízněni sňatky. Nakonec z česko-německých kmenů vzešly úspěšně právě Přemyslovci, kteří ovládli ty ostatní.

Na začátku byli Přemyslovci především Slované, ale to se mělo brzy změnit. Slovanské kmeny jako Lučané, Pšované, Zličané i další jsou vlastně výsledkem procesu drobení velkého kmene Čechů. Odtud pochází to rčení co Čech, to názor. Ze slovanské tendence se odlučovat od druhých. Kmenová knížata sice měla svůj hlas, ale vox populi byl u nich rovněž nezanedbatelný.

Bájný Přemysl byl Čechem pocházejícím ze slovanského kmene Lemúzů. Nejspíše výraz Lemúzové pochází ze staršího předslovanského jména území, které obývali. Poslední kníže všech Čechů byl Lech a padl v boji s Franky v roce 805. Na tuto tradici navázali Přemyslovci za knížete Bořivoje, který ji oživil a na základě toho se stal prvním českým panovníkem.

Vzhledem k nekonečné slovanské řevnivosti nedocházelo k nějakému formálnímu uznání jednoho knížete nade všemi. Jejich vynucenou přízeň si museli Přemyslovci vybojovat. Jednalo se o křehkou závislost poraženého na vítězi. Není divu, že byli Přemyslovci po celé období své vlády na nervy. Jen samotný náznak nějaké slabosti byl v těchto končinách ihned využit i na úkor samotných obyvatel této kotliny.

Přemyslovci pochopitelně museli hrát podle not a karet rozdaných v regionu. Proto museli vyvraždit Slavníkovce, aby dali najevo, že oni jsou tu největší hustokrutopřísná monstra v regionu a ostatní se jim musí beze zbytku podrobit.

Nicméně na slovanskou krev Přemyslovci moc sázet nemohli, i když ta byla hlavním důvodem, proč se jako rodinka tak hádali. Mezi jejich genetickou linii naštěstí vstoupily i jiné vlivy než slovanské.

Rozdělme si genetický vliv na Přemyslovce podle jednotlivých zemí:

Svatava Polská (1046-1126) byla manželkou Vratislava II. , prvního českého krále, a byla první českou královnou. Měla genetickou spřízněnost i s velkým vikingským panovníkem Kyjevské Rusi. Bez ní by se Vratislav II. nestal králem. Češi královskou entitu obdrželi od vikingů skrze Poláky. Není divu, že mnohokrát sami prokázali, že na ní nedosáhnou. Je to pro ně tudíž cizorodý prvek. Krom králů z rodu Přemyslovců existoval pouze jediný ryze český král, a to Jiří z Poděbrad a Kunštátu. A ten měl neklamné rysy prozrazující asijské předky.

Svatavin neslovanský původ se projevil také v tom, že po smrti Vratislava usmiřovala jeho syny a Čechy s Poláky. Byla to ze strany Přemyslovců sázka na vysokou kartu. Dočasně jim vyšla.

Alžběta Rejčka (cca 1265–1335). Manželka Václava II. a později dokonce prvního Habsburka na českém trůně, Rudolfa Habsburského. Poloviční Švédka. Zde máme dvě Polky, které jsou střihnuté vikingskou krví. A stejně tak i bojovnost některých Přemyslovců jako byl Přemysl Otakar I. a Přemysl Otakar II. se nedá přisuzovat genetické příslušnosti ke Slovanům, ale právě vikingské povaze.

Maďarsko (Uhersko):

Konstancie Uherská (asi 1180–1240). Byla manželkou významného krále Přemysla Otakara I. a matkou Václava II. a sv. Anežky České. Její děda pocházel z Francie a otec z Uher s vazbami i k vikingům.

Právě sňatek s ní umožnil Přemyslovi expandovat do zahraničí. Konstancie byla Přemyslovi notnou oporou a věnovala se podobně jako on zakladatelské činnosti. Jejím přičiněním vznikl třeba svého času proslulý klášter Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova.

Kunhuta Štaufská (1200-1248) byla manželkou Václava I. Ta měla rozhodně velký vliv na jeho expanzionistické choutky, a tak trochu mu počechrala nervy. Vypráví se o něm, že měl určité dlouhodobé psychické problémy. Její spoluvláda byla příznačná zpozdilým příchodem gotického stylu na české území a také odražením Mongolů, které její choť Václav I. porazil. Nejspíše proto, aby měl doma pokoj. A také počet hradů na českém území výrazně vzrostl. Jak je u Němců známo, hodně se bojí všeho a všech kolem, takže ta všudypřítomná paranoia na české území přišla s Kunhutou a německými osadníky, které král Václav I. zval do země pod jejím vlivem.

A koneckonců sv. Ludmila byla nejspíše germánka.

Jak lze tedy přemyslovský genetický příběh uzavřít? Přemyslovci v sobě snoubili svárlivé slovanské geny, ale i bojovné geny vikingů a diplomatické vlohy Maďarů. Stejně jako expanzivní geny germánů. Koneckonců to byl poměrně úspěšný genetický mix až do chvíle, kdy v něm převládly slovanské geny hašteřivé.

Zdroje:

Jiží Kuthan. Splendor et Gloria Regni Bohemiae : umělecké dílo jako projev vladařské reprezentace a symbol státní identity. 2008. Ústav dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Václav Novotný. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. (1197–1253). 1928.  Jan Laichter.

Vratislav Vaníček. Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197–1250. 2000. Paseka.

Vratislav Vaníček.Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250–1310. 2002. Paseka.