Článek
Současná globální situace se na první pohled jeví jako chaotická změť zdánlivě nesouvisejících událostí, ale ve skutečnosti překonávají hranice nejen samotných států, ale celých světadílů a kontinentů. Začněme zlehka, a to pouze u jednoho kontinentu - Eurasie.
Evropa
Rusko válku s Evropou vede již od roku 2012. Vladimir Putin se v tomto roce stal staronovým ruským prezidentem, když pouze vystřídal svou loutku Medveděva. Volby, jak už to v Rusku bývá zvykem, provázely masivní volební podvody. Po vyhlášení výsledků ale vyšly do ulic desetitisíce lidí, kteří si uvědomily, že Putin se od svého nástupu k moci v roce 2000 takřka nehnul z pozice nejvlivnější osoby ve státě a že tento status quo nyní může trvat klidně dalších 12 let. Proč 12? Medveděv totiž hned po nástupu do funkce prosadil prodloužení prezidentského mandátu ze 4 na 6 let s účinkem od voleb následujících. Putin byl nucen po těchto prvních velkých demonstracích znovu stmelit národ, a tak zvolil tu nejjednodušší metodu - vytyčil Rusům společného nepřítele. Ano, nás, zbytek Evropy.
V současné chvíli je Evropa spolu s Ukrajinou na prvním místě ruských ofenzivních plánů. Rozdíl je „pouze“ v tom, že na nás nepadají rakety, ale naše společnost se rozkládá zevnitř. Hybridní válka funguje v podstatě jako další covid. Postupně začne prorůstat společností, lidé začnou tomuto viru podléhat a čím více je nakažených, tím se zvyšuje potenciál pro další šíření. Přesně to se Rusku daří. Jejich cíl, který si stále nechceme připustit, je dle mého názoru zřejmý - ochromit naši obranyschopnost. Všechny garance bezpečnosti, které Evropa má, jsou reálně pouze cáry papíru. Celý náš bezpečnostní systém se může rázem sesypat, pokud se státy nerozhodnou tyto cáry následovat. A jak víme, na zahraniční politiku států má nemalý vliv veřejné mínění. Pokud tedy lidé nebudou chtít, aby se jejich představitelé angažovali v pomoci jiným zemím, žádná pomoc poskytována nebude.
Země, kde se Rusku daří tyto cíle naplnit: Bělorusko (takřka Rusko 2), Maďarsko, Slovensko
Země, kde Rusko aktivně útočí: Gruzie (z části okupována), Moldavsko (z části okupována), Rumunsko
Země, kde se Rusko snaží: zbytek Evropy, odolávají Pobaltské a Severské státy
Asie
Zde je pro lajka situace poměrně komplexnější a vyžadovala by stovky a stovky článků pro alespoň minimální pochopení. Ruská federace si minimálně na Blízkém východě snaží udržet strategickou pozici. Využívá k tomu státní spojence, ale také menší bojové skupiny, kterým dodává vojenskou a ekonomickou podporu a které v mnoha případech vystupují i proti svým vlastním vládám.
Hlavními spojenci Ruska v regionu jsou bezesporu Sýrie a Írán. Syrský režim Asada, Putinova spojence, je klíčový pro narušování hegemonie USA a mj. pro geopolitické cíle - dvě ruské základny, těžba, přístup k obchodním trasám, Středozemní moře. Rusko režim Asada podporuje i oficiálně, a to od roku 2015, kdy do země provedlo přímou vojenskou intervenci, jednomyslně schválenou ruským parlamentem. Irán mezitím dodává Rusku jeho útočné drony Šahíd a Západ jej obviňuje i z poskytnutí balistických raket. Spolupráce s Íránem samozřejmě vyplývá i z obchodního hlediska.
Pro Rusko je nepřítelem číslo jedna Izrael, blízký spojenec Američanů, proti kterému vystupovalo ještě v rámci SSSR. Podporuje proto hned dvě teroristické organizace, které s Izraelem válčí - palestinský Hamás a libanonský Hizballáh. Ruská podpora je nicméně dohledatelná i co se jemenských Husíú týče. Ty mohou využít Ruskem poskytnuté satelitní snímky a lépe tak koordinovat své údery na obchodní lodě Západu, na něž následně střílí ruskými zbraněmi.
