Článek
Směřujeme k bezhotovostní civilizaci?
Ještě před několika desetiletími byly hotovostní transakce každodenní samozřejmostí. Dnes však ve Švédsku, Jižní Koreji či Číně tvoří hotovost jen zlomkové procento plateb. Jak upozorňuje Bank for International Settlements (BIS), přibližně 135 centrálních bank (tj. 98 % světového HDP) dnes zkoumá nebo již testuje formy digitálních měn centrálních bank (CBDC), což „zásadně promění vztah mezi státem, trhem a občanem“ (BIS 2023).
Technologie v čele změn: Od karet k digitálním identitám
Vzestup digitálních platebních systémů je úzce spjat s vývojem technologií jako blockchain, biometrické autentizace a umělé inteligence. Například Čína testuje digitální jüan (e-CNY), který umožňuje „programovatelné“ peníze s časovým omezením platnosti (Yue 2023). Podobně i Evropská centrální banka plánuje zavedení digitálního eura s důrazem na „ochranu soukromí“ – ovšem v rámci limitovaného rozsahu (ECB 2023).
Etika a exkluze: Kdo zůstane bez peněz?
Podle Berndta a Zetzscheho (2021) může přechod na bezhotovostní systémy „znevýhodnit seniory, lidi bez přístupu k technologiím, osoby bez domova nebo migranty“. Tato tzv. digitální exkluze má zásadní etické dopady. Nejde jen o přístup ke službám, ale i o důstojnost a autonomii člověka.
Jak varuje Shoshana Zuboff (2019), bezhotovostní společnost může být jen další fází „dozoru prostřednictvím kapitalismu“, kdy každý nákupní vzorec, chování a ekonomická volba je sledována a monetizována.
Státní digitální měny (CBDC): Nové geopolitické zbraně?
CBDC nejsou jen technologickou inovací, ale i nástrojem měnové suverenity a geopolitické moci. Jak poznamenává Prasad (2021), digitální měny mohou umožnit obcházení mezinárodních sankcí, zrychlení přeshraničních plateb nebo redefinici měnové politiky. CBDC tak „mění samotnou podstatu měny jako veřejného statku“ (Prasad 2021, s. 108).
Duchovní a filosofické otázky
V bezhotovostní společnosti mizí hmatatelnost peněz – a s ní i určitý rituální, symbolický a antropologický rozměr směny. Jak říká filozof Giorgio Agamben, „peníze jsou jedním z posledních forem sekularizované víry“ (Agamben 2011). Digitální měna pak může symbolizovat posun od důvěry v komunitu ke kontrole státem nebo korporací.
Budoucnost beze stínu?
Bezhotovostní realita přináší rychlost, efektivitu a sledovatelnost. Ale zároveň klade nové otázky: Jak chránit finanční svobodu? Kdo má mít přístup k peněžní infrastruktuře? Jak zabránit zneužití dat? Odpovědi na tyto otázky si vyžádají interdisciplinární dialog ekonomů, právníků, teologů, etiků i technologů.
Použité zdroje (výběr):
- Bank for International Settlements (2023). CBDCs in the balance. https://www.bis.org
- European Central Bank (2023). Digital euro progress report. Frankfurt: ECB.
- Prasad, Eswar S. (2021). The Future of Money: How the Digital Revolution is Transforming Currencies and Finance. Harvard University Press. ISBN: 9780674258440.
- Zuboff, Shoshana (2019). The Age of Surveillance Capitalism. PublicAffairs. ISBN: 9781610395694.
- Berndt, T., Zetzsche, D. A. (2021). "Digital Payment Systems and Financial Inclusion." Journal of Banking Regulation, 22(3), 210–228.
- Yue, P. (2023). “Programmability in e-CNY: Between Innovation and Control.” China Economic Review, 78(2), 101765.
- Agamben, Giorgio (2011). Il regno e la gloria. Torino: Bollati Boringhieri.
