Článek
Z obyčejného větrání se stal každodenní problém
Nikdy jsem si nemyslela, že mi může bydlení v bytě znepříjemnit něco tak obyčejného, jako je otevřené okno. Poslední měsíce ale stačí, abych chtěla vyvětrat ložnici nebo obývák, a během několika minut cítím cigaretový kouř. Přichází z balkonu souseda, který bydlí nade mnou, a protože kouří pravidelně, není to jednorázová nepříjemnost. Někdy se kouř dostane dovnitř právě ve chvíli, kdy mám otevřená okna napříč bytem a snažím se pořádně vyvětrat. Místo čerstvého vzduchu mám doma zápach cigaret a musím okna zase zavřít.
Nechtěla jsem hned dělat ze souseda nepřítele
Zpočátku jsem se snažila být tolerantní. Chápu, že balkon je součástí jeho bytu a že kouření je jeho rozhodnutí. Zároveň ale bydlím ve svém bytě a nechci být nucená dýchat kouř jen proto, že někdo jiný kouří několik metrů ode mě. Jednou jsem ho proto slušně požádala, jestli by mohl při kouření myslet na to, že kouř stoupá k mým oknům. Doufala jsem, že najdeme nějaký kompromis, třeba že nebude kouřit v době, kdy mám otevřená okna. Bohužel jsem narazila na úplně opačný přístup. Soused mi dal najevo, že na svém balkoně si bude dělat, co chce.
Po dobrém domluva nefungovala
Nechtěla jsem konflikt, a proto jsem se pokusila situaci řešit ještě jednou. Vysvětlila jsem mu, že mi kouř skutečně proniká do bytu a že kvůli tomu nemohu normálně větrat. Tentokrát už ale nebyl ochotný vůbec diskutovat. Podle něj je problém na mé straně, protože když mi kouř vadí, mám si jednoduše zavřít okna. Jenže právě to mi připadá absurdní. Nemůžu přece celý den sledovat, kdy si soused zapálí cigaretu, a podle toho řídit větrání vlastního bytu. Navíc se kouř dostává dovnitř i večer, kdy bych si chtěla otevřít okno před spaním.
Začala jsem zjišťovat, co znamená sousedská imise
Protože domluva nepomohla, začala jsem si zjišťovat, jestli vůbec existuje nějaký způsob, jak takovou situaci řešit. Narazila jsem přitom na pojem sousedská imise, který jsem předtím vůbec neznala. Zjednodušeně jde o situace, kdy ze sousedního pozemku nebo bytu k někomu pronikají například kouř, pachy, hluk nebo jiné vlivy a jejich míra může překračovat určitou přijatelnou hranici. U kouření je přitom důležité, že nejde pouze o to, jestli někomu cigarety vadí, ale také o konkrétní okolnosti, intenzitu a opakování problému. Najednou jsem pochopila, že nemusím automaticky přijmout argument, že soused může na svém balkoně dělat úplně cokoliv bez ohledu na to, co jeho jednání způsobuje ostatním.
Nechci válku mezi sousedy
Současně se ale nechci dostat do situace, kdy si budeme dělat naschvály nebo spolu povedeme několikaletý spor. Nechci mu zakazovat kouřit a nechci mu zasahovat do soukromí. Potřebuji pouze možnost normálně používat svůj byt, otevřít si okno a vyvětrat bez toho, aby mi dovnitř proudil cigaretový kouř. Začala jsem si proto zapisovat, kdy ke kouření dochází a jak často kouř proniká do bytu. Nechci nic zveličovat, ale pokud bych situaci musela řešit oficiálně, nechci všechno stavět jen na svém tvrzení a vzpomínkách. Zároveň přemýšlím, jestli má smysl obrátit se nejprve na správu domu nebo společenství vlastníků a pokusit se najít nějaké rozumné řešení.
Chci jen normálně dýchat ve vlastním bytě
Nejvíc mě mrzí, že se z obyčejného sousedského vztahu stal problém, který řeším téměř každý den. Kdyby se soused alespoň snažil hledat kompromis, byla bych ochotná být mnohem tolerantnější. Jenže jeho postoj, že je to výhradně můj problém, ve mně vyvolává pocit bezmoci. Nechci nikoho šikanovat ani sousedovi diktovat, jak má žít, ale zároveň si myslím, že moje právo na klidné užívání bytu by mělo mít nějakou váhu. Teď stojím před otázkou, jestli ještě hledat smírné řešení přes správu domu, nebo už začít situaci řešit jako možnou sousedskou imisi.
Co byste na mém místě udělali, kdyby vám soused pravidelně kouřil na balkoně a cigaretový kouř vám pronikal do bytu, přestože se s ním po dobrém nedalo domluvit?
👇 Napište do komentářů svůj pohled a sdílejte článek – možná tím otevřete důležité téma i pro ostatní.
Přečtěte si také:
