Článek
Zahradil se vrací se sítí čínských kontaktů
Soukromá vysoká škola CEVRO Univerzita nově otevírá Centrum asijsko-pacifických studií (CAPS) s ambicí „nabídnout kvalitní analýzy, doporučení pro státní správu i byznys a stát se platformou pro diskusi o klíčových výzvách i příležitostech spojených s tímto dynamickým regionem“. Jeho poradní sbor má vést bývalý europoslanec za ODS Jan Zahradil. Ten v Evropském parlamentu dlouhodobě hájil politiku Pekingu, mj. prostřednictvím Skupiny přátelství EU-Čína – až do jejího zrušení ke konci roku 2020 kvůli podezřelým vazbám a bezpečnostním rizikům. Dnes Zahradil slibuje, že do CAPS přivede „seniorní osobnosti veřejného života z vybraných asijských zemí“, čímž má pomoci „jak při budování značky CAPS, tak při organizaci akcí s mezinárodním přesahem.“
Paralelně se v Německu rozbíhá proces v jednom z dosud nejtřaskavějších případů špionáže pro Peking. Soud v Drážďanech řeší obvinění proti Kuo Ťienovi, bývalému asistentovi europoslance Maximiliana Kraha z AfD. Německý občan Kuo Ťien měl podle prokuratury již od roku 2002 pracovat pro čínské zpravodajské služby a díky vazbám na Kraha pro ně shromažďovat interní informace z Evropského parlamentu, ale s pomocí další čínské občanky napřiklad též informace o vojenských dodávkách na Ukrajinu. Krah byl místopředsedou zmíněné Skupiny přátelství po boku Zahradila a jeho čínského asistenta Kaj Lina, který celou skupinu zakládal a jako „generální tajemník“ i vedl. V tomto kontextu působí Zahradilovo prohlášení o využití známostí z Asie při budování nového centra lehce ominózně. Možná by mohl nový think-tank v CEVRu začít svůj výzkum analýzou vlastních kontaktů a vazeb.
Zdroje:
Sinopsis: Cirkus je pryč, klauni zůstali
ČRo Plus: Čínský vliv v Česku sice opadl, někteří bývalí významní politici se ale angažují dál, všímá si sinolog Hála
Sinopsis: Repurposing democracy: The European Parliament China friendship cluster
Buddhismus v Austrálii pod dohledem
O tom, že se čínské vlivové operace zdaleka neomezují jen na politickou sféru, svědčí i nedávné události v Austrálii. Tamní úřady tento týden obvinily čínskou občanku ze shromažďování informací o buddhistické organizaci Guan Yin Citta na žádost čínských orgánů veřejné a státní bezpečnosti. Jedná se teprve o třetí případ stíhání podle australského zákona proti zahraničnímu vměšování (Foreign Influence Transparency Scheme), který byl po svém zavedení v roce 2018 jedním z faktorů výrazného ochlazení vztahů mezi Canberrou a Pekingem. Čína již dříve čelila kritice za snahy ovlivňovat australské politiky či akademické instituce. Tento případ ukazuje méně viditelnou, ale velmi systematickou snahu Pekingu infiltrovat a kontrolovat náboženské organizace působící mimo ČLR.
Od nástupu Si Ťin-pchinga čínský režim stále intenzivněji rozvíjí komplexní strategii zaměřenou na kontrolu buddhismu i za hranicemi ČLR. Ta kombinuje klasické represivní metody – sledování duchovních v exilu či únosy – s ekonomickým nátlakem, manipulacemi na sociálních sítích či propagací státem řízeného „sinizovaného buddhismu“. Ten je prosazován například zakládáním mezinárodních platforem, jako je World Buddhist Forum, či podporou loajálních zahraničních organizací. Buddhismus se tak stává jedním z důležitých nástrojů v globálním boji o vliv.
Zdroje:
Associated Press: Chinese woman becomes third person charged under Australia’s foreign interference laws
Sinopsis: Sacred Authority and State Power: The Future of the Dalai Lama Institution in a Global Context
Nadnárodní státní bezpečnost
Pět let po zavedení zákona o státní bezpečnosti se hongkongským úřadům podařilo prakticky zlikvidovat zbytky prodemokratické opozice, která nyní přežívá především v exilu. Hongkongská policie se nyní soustředí i na dopadení aktivistů žijících v zahraničí, přičemž argumentuje platností zákona i mimo území Hongkongu. Posledním krokem bylo vydání zatykače na skupinu aktivistů nazývající se Hongkongský parlament, jejímž cílem je propagace práva na sebeurčení a vytvoření alternativní hongkongské ústavy. Kromě toho nabídla policie odměny za poskytnutí informací vedoucích k dopadení aktivistů a části z nich zrušila také jejich cestovní pasy.
Svůj zákon o státní bezpečnosti má i bývalá portugalská kolonie Macao, která byla pro ČLR dlouhodobě v zásadě „bezproblémová“ a Peking ji proto vnímá jako ukázkový příklad fungování konceptu „jedna země, dva systémy“. Přestože je místní prodemokratický tábor vcelku okrajový, úřady na konci července poprvé využily zákona o státní bezpečnosti a zatkly bývalého prodemokratického zákonodárce Au Kam Sana kvůli údajnému „podněcování nenávisti vůči Macau a Číně.“ Oba případy dále dokládají, že z pohledu Pekingu je „státní bezpečností“ myšlena především politická bezpečnost režimu a potlačení jakékoliv myšlenkové plurality doma i v zahraničí, a nikoliv „národní bezpečnost“, jak se snaží naznačit anglický překlad využívaných zákonů (National Security Law).
Zdroje:
Hong Kong Free Press: Macau ex-lawmaker arrested in city’s first nat. security law action
Sinopsis: One Country, One State Security
Čínský vliv na okupované Ukrajině
Ruská státní média zveřejnila zprávu o plánovaném otevření čínské školy pro tři stovky čínských studentů v okupovaném Luhansku. Zatímco Moskva to prezentuje jako důkaz mezinárodní spolupráce a krok k normalizaci života na okupovaných územích, experti upozorňují, že může jít o propagandu či krytí pro zpravodajské operace.
Je to také dalším projevem sílící čínské podpory Ruska. Čínský ministr zahraničí Wang I nedávno překvapivě otevřeně prohlásil, že si Čína nepřeje ruskou porážku ve válce. Navenek si Peking sice udržuje diplomatický odstup, konflikt mu však v mnohém vyhovuje – mimo jiné tím, že umožňuje čínským firmám profitovat z ruské okupace ukrajinského území. Čínské podniky se stále častěji zapojují do výstavby infrastruktury na anektovaných územích. V tomto kontextu je podle Jurije Poity z iniciativy New Geopolitics Research Network „pravděpodobnější, že se jedná o zařízení pro výcvik čínských inženýrů, techniků nebo dělníků zapojených do rusko-čínských projektů“. Blízkost frontové linie navíc poskytuje čínským aktérům výjimečný přístup k informacím o ukrajinské vojenské infrastruktuře a situaci na bojišti. V červnu ukrajinská kontrarozvědka zadržela dva čínské občany podezřelé z pokusu o krádež plánů protilodního raketového systému Neptun, který je zásadní pro obranu před ruskou invazí.
Zdroje:
