Hlavní obsah

Čína a svět tento týden: CEFC dále vypadávají kostlivci ze skříně

Foto: Ivan Radio / Flickr / CC BY 2.0

Blíží se dohoda o prodeji TikToku americkým investorům. Nově se vynořující skandály kolem zaniklé CEFC zatím znovu připomínají, jak Peking využívá firmy napojené na stát k prosazování vlivu v zahraničí.

Článek

Nové dokumenty mapují únik informací z FBI ve prospěch CEFC i její politické vazby

Nedávno zveřejněná zpráva generálního inspektorátu amerického Ministerstva spravedlnosti odhaluje, jak bývalý šéf kontrarozvědky FBI v New Yorku Charles McGonigal varoval čínskou firmu CEFC před federálním vyšetřováním. McGonigal se již v roce 2023 přiznal k několika trestným činům, včetně tajné spolupráce s ruským oligarchou Olegem Děripaskou, a nyní si odpykává šestiletý trest ve věznici v Pensylvánii. Dokumenty rozebírají také vazby CEFC na rodinu bývalého amerického prezidenta Bidena. Již dřívější senátní slyšení i data z laptopu exprezidentova syna Huntera Bidena odhalila komplexní finanční strukturu, v níž CEFC přes společnost Hudson West III převáděla prostředky do firmy Owasco P.C. ovládané Hunterem Bidenem. Nová zpráva dokazuje, že se exprezidentův bratr James Biden v listopadu 2017 z Hongkongu obrátil na bývalého agenta americké tajné služby s dotazem, zda hrozí zatčení manažera neziskového křídla CEFC Patricka Ho. Agent mu tehdy sdělil, že žádný aktivní zatykač nenašel, ale varoval, že takový výsledek nemusí být spolehlivý – a také nebyl. Patrick Ho byl po přistání ve Spojených státech zatčen a následně odsouzen ke třem letům vězení za mezinárodní korupci afrických představitelů na půdě OSN i jejich domovských zemích.

Zpráva inspektorátu odhaluje nejen americké aktivity CEFC, ale také její evropské vazby, zejména prostřednictvím nejmenovaného konzultanta CEFC, který působil jako poradce albánského premiéra. Tento konzultant, placený CEFC částkou přibližně 50 000 dolarů měsíčně a označovaný jako „Person B“, se opakovaně setkával s McGonigalem, který tak získával informace o činnosti CEFC a obavách jejích představitelů z probíhajícího vyšetřování FBI. Nova odhalení jsou zajímavá i v českém kontextu, kde předseda CEFC Jie Ťien-ming vystupoval v roli poradce prezidenta Miloše Zemana. Po zatčení Patricka Ho koncem roku 2017 však v Číně beze stopy zmizel a s ním i globální ambice jeho společnosti – ne však její skandály, které i po letech vyplouvají na povrch.

Zdroje:

Prodej TikToku se blíží, čínské požadavky zatím neznámé

Začátek týdne přinesl posun v jednání o prodeji čínské sociální sítě TikTok americkým investorům. Ze závěru setkání amerických a čínských vyjednavačů v Madridu vyplývá, že TikTok vyvine novou verzi aplikace určenou pro americký trh. Tu bude zhruba z 80 % vlastnit konsorcium investorů zahrnující investiční firmy Silver Lake a Andreessen Horowitz či poskytovatele cloudových služeb Oracle. Zbylý podíl akcií zůstane čínskému majiteli TikToku, technologické firmě ByteDance. Oracle pak bude spravovat data uživatelů nové verze aplikace v USA, zatímco její algoritmus bude založen na technologii licencované ByteDance. Jeden ze členů budoucího představenstva společnosti pak bude jmenován americkou vládou. Současnou podobu dohody plánuje americký prezident Trump potvrdit v pátek během telefonátu se Si Ťin-pchingem.

Během svého prvního mandátu se Trump TikTok snažil v USA zakázat. Jeho obavou bylo bezpečí dat amerických uživatelů. Čínské firmy totiž mají dle tamního zákona o kyberbezpečnosti povinnost poskytovat státním orgánům neomezený přístup ke svým platformám. Trumpova administrativa se také obávala zneužití TikToku pro šíření čínské propagandy. O jeho zákaz či prodej usiloval i Joe Biden. Trump nicméně během prezidentské kampaně v roce 2024 skrze TikTok úspěšně oslovoval mladé voliče a od nástupu do funkce jeho zákaz opakovaně odložil. Čínská strana pokrok v jednání o TikToku hodnotí pozitivně. Podle oficiálního vyjádření nicméně Peking doufá, že USA „urychleně odstraní relevantní [obchodní] restrikce uvalené na Čínu“. Vzhledem k tomu, že čínská vláda má v prodeji TikToku poslední slovo, je možné, že se dohodu s Washingtonem pokusí vyměnit za snížení amerických cel či uvolnění exportních omezení. Ta zakazují americkým firmám bez vládního souhlasu obchodovat s čínskými vývojáři AI či zbrojaři a vztahují se například na v Číně (až dosud) žádané vyspělé čipy od společnosti NVIDIA.

Zdroje:

Návštěva čínského ministra zahraničí v časech ruských dronů nad Polskem

V uplynulém týdnu navštívil Evropu čínský ministr zahraničí Wang I, který se zde setkal se svým rakouským, slovinským a polským protějškem. Jako obvykle se však následná komuniké evropských států a ČLR značně lišila. Čínská strana zdůrazňovala, že všechny tři evropské státy si cení Číny jako partnera a chtějí prohlubovat přátelskou spolupráci, včetně ekonomické. Čínská média dále podtrhávala roli Číny v boji proti fašismu za druhé světové války, od jejíhož konce ve východní Asii na začátku září uplynulo 80. let.

Rakouská ministryně Beate Meinl-Reisinger však měla dle svého vyjádření s Wang Im mluvit také o potřebě férových podmínek pro evropské firmy na čínském trhu či nutnosti dodržování mezinárodního práva, zatímco její slovinská kolegyně Tanja Fajon zmínila škodlivost omezení dovozu vzácných zemin do EU, která Peking zavedl v odpovědi na zvýšená cla na dovoz svých subvencovaných produktů, zejména elektroaut a solárních panelů. Obě ministryně spolu s polským kolegou Radosławem Sikorskim se pak shodli, že by Čína měla jasně vystoupit proti pokračování ruské války na Ukrajině. Toto téma je zejména palčivé pro Polsko a ministr mu měl v rozhovorech se svým čínským protějškem věnovat značný čas, jelikož návštěva Wang Iho proběhla jen pár dnů po narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. Tento incident však čínské komuniké nezmiňuje, zprávy v čínských médiích pak o něm podávají jen kusé informace a přebírají ruský narativ. Ani tato návštěva tak zjevně nepomohla překlenout stále výraznější rozpory mezi evropskými státy a Čínou.

Zdroje:

Čínská přírodní rezervace na sporném atolu

Státní rada ČLR oznámila minulý týden zřízení národní přírodní rezervace na atolu Scarborough Shoal, což okamžitě vyvolalo kritiku Filipín, které jej považují za své území. O atol, který je důležitý z hlediska námořní dopravy, rybolovu i jako potenciální naleziště nerostných surovin, vedou tyto dvě země spor již dlouhou dobu. Ten nedávno vyostřil incident, kdy do sebe při stíhání filipínského plavidla omylem narazily dvě čínské lodě, což patrně urychlilo nynější čínské rozhodnutí. Přestože ČLR zdůvodňuje krok nutností zachovat rozmanitost tamního přírodního ekosystému, nechává si současně prostor pro budování infrastruktury na ostrově – z ochrany totiž vyjímá západní a jižní část atolu včetně laguny.

Nejde o ojedinělý případ, kdy Čína využívá environmentální témata jako politický nástroj k prosazování svých sporných teritoriálních nároků. Každoročně například vyhlašuje několikaměsíční zákaz rybolovu v rozsáhlých oblastech Jihočínského moře, proti čemuž pravidelně protestují Filipíny i Vietnam s poukazem na porušování své suverenity. Díky militarizované pobřežní stráži však Čína zákaz účinně vynucuje a zároveň obviňuje protestující státy z nedostatečné péče o environmentální udržitelnost. Pokud však tyto země čínská opatření přijmou, implicitně tím uznávají právo ČLR regulovat sporné vody a de facto se vzdávají nároků na svou svrchovanost. Filipíny a Vietnam tak v současné situaci v podstatě nemohou vyhrát – a Čína dále prostřednictvím ekologických opatření posiluje svou kontrolu nad oblastí.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz