Článek
Trumpova celní politika pomáhá sbližovat Čínu a Indii
Čínský ministr zahraničí Wang I tento týden navštívil Nové Dillí, kde jednal se svým indickým protějškem Subrahmanjamem Džajšankarem a následně i premiérem Naréndrou Módím. Wang a Džajšankar diskutovali mimo jiné o udržení míru na hranicích, obchodu, ale i sdílení hydrologických údajů na společných řekách. Právě poslední bod je v současnosti pro Indii velmi citlivý, zejména poté, co Čína oficiálně zahájila výstavbu největší přehrady na světě na horním toku Brahmaputry, v Tibetu známé jako Jarlung Cangpo. Obě strany se dohodly na obnovení dialogu, prohloubení spolupráce a řešení otázek sporných hranic, které po krvavých střetech v Himálajích v roce 2020 na dlouhou dobu přerušily bilaterální schůzky na nejvyšší úrovni. Premiér Módí se tak po dlouhých sedmi letech koncem měsíce chystá navštívit čínský Tchien-ťin, kde se zúčastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), jíž Čína momentálně formálně předsedá.
Představitelé obou zemí zdůraznili nutnost posílit komunikaci a ekonomickou spolupráci v reakci na rostoucí obchodní tlak ze strany USA. Počátkem srpna Bílý dům pohrozil cly na indické zboží až ve výši 50 % kvůli pokračujícím nákupům ruské ropy a dalšími 10 % na dovoz z členských států BRICS, včetně Indie, za jejich „protiamerickou politiku“. Wang I zdůraznil, že Indie a Čína „by měly jít příkladem ostatním rozvojovým zemím a sjednotit se“, vyzdvihl význam spolupráce v rámci multilateralismu a odporu vůči „jednostrannému šikanování“. Zda však tato gesta dokážou vyřešit hlubší bilaterální spory ohledně sporných hranic a strategické nedůvěry zůstává nejisté.
Zdroje:
Čínské MZV: 印度总理莫迪会见王毅
Slibem nezarmoutíš
Čínský generální tajemník údajně nedávno americkému prezidentovi slíbil, že během Trumpovy vlády nedojde k vojenskému útoku na Tchaj-wan. Vzhledem k Trumpově pověsti a jeho sklonu k přehánění je však takové tvrzení nutné brát s velkou rezervou. Peking na něj reagoval jako obvykle a zopakoval, že otázka Tchaj-wanu je „vnitřní záležitostí Číny“, do níž se nemá žádný vnější aktér co vměšovat. Tento rétorický rámec je dlouhodobou součástí čínské strategie, jejímž cílem je izolovat Tchaj-wan na mezinárodní scéně a oslabovat jeho legitimitu.
Výsledkem tohoto tlaku je, že počet států oficiálně uznávajících Tchaj-wan postupně klesl na pouhých dvanáct. Přesto se v historii opakovaně objevily případy, kdy země střídaly diplomatické vazby mezi Pekingem a Tchaj-pejí podle svých aktuálních zájmů. Podobná situace se nyní rýsuje v Hondurasu, kde se blíží volby a část politické scény kritizuje navázání vztahů s Čínou v roce 2023, především kvůli negativním dopadům na export krevet. Tchajwanská diplomacie na to reaguje přímočaře a deklaruje, že je připravena znovu přijmout Honduras i s jeho krevetami mezi své partnery.
Zdroje:
Soud s Jimmym Laiem se chýlí ke konci
Začátkem týdne proběhlo závěrečné soudní jednání ve vleklém procesu s hongkongským podnikatelem Jimmym Laiem, zakladatelem dnes již zaniklého vlivného deníku Apple Daily kritického k čínské vládě. Lai je obviněn ze „spolčování se se zahraničními silami“, jednoho z nejzávažnějších trestných činů podle zákona o státní bezpečnosti. Ten byl přijat 30. června 2020 v reakci na rozsáhlé hongkongské protesty požadující mimo jiné širší demokratické reformy. V platnost vstoupil ještě téhož dne a od té doby se stal účinnou zbraní proti demokratickým aktivistům – dosud bylo na jeho základě zadrženo více než 300 osob.
Mezinárodní společenství vnímalo přijetí zákona jako snahu kriminalizovat jakoukoli kritiku čínské vlády jak v Hongkongu, tak mimo něj, a ostře na něj zareagovalo. Evropská unie i Spojené státy přijaly sankce a zavedly exportní omezení a řada států poskytla hongkongským aktivistům azyl – nedávno například Austrálie prodemokratickému politikovi Tedu Huiovi. V návaznosti na přijetí zákona vypověděly extradiční dohody s Hongkongem mimo jiné Nový Zéland, Austrálie, Spojené království, Kanada či USA. Česká republika je v současnosti spolu s Portugalskem jedinou zemí EU, která tuto dohodu dosud udržuje.
Zdroje:
Associated Press: Hong Kong court begins hearing final arguments in Jimmy Lai’s national security trial
Amnesty International: Hong Kong: National Security Law analysis shows vast majority unjustly arrested
Humanoidní roboti: z ringu k továrním linkám
Závody humanoidních robotů, kterých se o víkendu v Pekingu zúčastnily firmy a instituce ze 16 zemí, nabídly podívanou plnou pádů, nejistého popocházení i boxování do vzduchu. Účel však splnily – přitáhly pozornost k robotice, která je jedním z deseti nejdůležitějších odvětví čínské vládní strategie Made in China 2025, usilující o skokový „upgrade“ čínského průmyslu a jeho dominantní postavení v klíčových sektorech. Čínská vláda na ni vyčlenila stovky miliard dolarů v podobě přímé podpory, nízkoúročených půjček, daňových úlev či dotací.
Souboje v ringu robotům ještě moc nejdou, mnohem lépe se jim však daří v továrnách. Čína je dnes v míře automatizace výroby napřed i před Spojenými státy, Německem či Japonskem. Do robotizace masivně investují zejména továrny na elektromobily, které těží ze svých rozsáhlých dodavatelských řetězců a zkušeností s pokročilými technologiemi, z velké části zavedenými západními společnostmi ve snaze proniknout na čínský trh. Země se tím zároveň částečně odpoutává od modelu výroby založeného na levné lidské práci, který naráží na demografické limity stárnoucí čínské populace. Nasazení robotů také pomáhá udržet nízké ceny exportu, na který Čína stále spoléhá jako na jeden z klíčových pilířů své ekonomiky.
Zdroje:
The New York Times: The Athletes at China’s Robot Games Fell Down a Lot
The New York Times: China Has an Army of Robots on its Side in the Tariff War
国务院： 国务院关于印发《中国制造2025》的通知
