Článek
Dohoda o všem
Donald Trump se tento týden vydává na svou první cestu do Asie během svého druhého mandátu. Chystá se navštívit Malajsii a Japonsko, největší zájem ale budí jeho poslední zastávka v Jižní Koreji, kde by se měl v rámci summitu APEC setkat generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem. Americký prezident je jako obvykle optimistický a očekává, že se s vrchním čínským představitelem „dohodne na všem“. Tím vším má být podle Trumpa především otázka fentanylu, ale také vzácných zemin a sóji, které se staly předmětem znovu se rozjíždějící obchodní války mezi oběma zeměmi. Schůzku zároveň bedlivě sledují i na Tchaj-wanu, na nějž podle Trumpa také přijde řeč. Sám prezident se ke svému postoji k ostrovu v posledních měsících nijak konkrétně nevyjádřil.
Pokud se Trump se Si Ťin-pchingem skutečně dohodne alespoň na ekonomických otázkách, připadalo by v úvahu zrušení plánovaných dodatečných cel na čínské zboží, která měla být odpovědí na zpřísnění pravidel pro export vzácných zemin ze strany Pekingu. Pokud by však ke konsenzu nedošlo, zvažují Spojené státy odvetu v podobě omezení exportu zboží s americkým softwarem do Číny.
Zdroje:
S novou pětiletkou vstříc technologickým inovacím a politické stabilitě
Ve dnech 20. až 23. října 2025 se v Pekingu konalo čtvrté plenární zasedání 20. Ústředního výboru Komunistické strany Číny, jehož hlavním bodem bylo položení základů pro nadcházející 15. pětiletý plán (2026–2030). Tyto „pětiletky“, zavedené na počátku 50. let pod silným sovětským vlivem, původně představovaly rigidní řídicí mechanismus zaměřený na těžký průmysl a centrální alokaci zdrojů. V období reforem v 80. a 90. letech se plány posunuly směrem ke stanovování makroekonomických cílů se zaměřením na infrastrukturní projekty. V uplynulé dekádě pak sloužily k vytyčení státem podporovaných strategických průmyslových odvětví, jako jsou obnovitelné zdroje, elektromobilita či umělá inteligence. Jde tedy o zásadní dokument, jenž určí směřování Číny do konce desetiletí a jehož zastřešujícím cílem zůstává politická sekuritizace a zachování moci stranického „jádra“.
Očekává se, že konečné znění 15. pětiletého plánu bude schváleno až na tzv. „dvou zasedáních“ počátkem příštího roku. Již nyní je však zřejmé, že dokument bude představovat další posílení techno-nacionalismu, který nabral na intenzitě s nástupem generálního tajemníka Si Ťin-pchinga. Peking tak bude sázet na pokroky v oblasti aplikované AI, robotice či v tzv. ekonomice malé nadmořské výšky, využívající dominantního postavení země v produkci dronů a bezpilotních letounů. S tím, jak Čína usiluje o export těchto disruptivních technologií a stanovování nových standardů, souběžně dochází k posunu v rovnováze globální technologické moci. Demokratické společnosti tak budou čelit rostoucímu tlaku, aby jednaly rychleji a strategičtěji, pokud chtějí v příštím desetiletí konkurovat řízenému modelu čínské státostrany. Pochopení priorit Pekingu a jejich širšího kontextu by přitom mělo být prvním krokem k efektivní reakci na tento vývoj.
Zdroje:
Vláda ČLR: 确保基本实现社会主义现代化取得决定性进展——写在党的二十届四中全会召开之际
China Daily: 15th Five-Year Plan to cast vision for development
Čistky v nejvyšších patrech armády
Che Wej-tung, druhý nejvýše postavený generál v Čínské lidové osvobozenecké armádě, místopředseda Ústřední vojenské komise a člen politbyra, byl zbaven členství v KS Číny, postaven mimo funkci a nyní je vyšetřován pro porušení stranické disciplíny a korupci. Spolu s ním je nyní stíháno osm dalších vysoce postavených generálů včetně Lin Siang-janga, který velel východnímu okruhu, jehož hlavním účelem je podnikat vojenské operace proti Tchaj-wanu. Jakkoli se v ČLR nejedná o neobvyklý jev (od nástupu Si Ťin-pchinga k moci byli zatčeny či odstraněny z funkce desítky generálů, v posledních letech protikorupční čistky smetly i dva ministry obrany), tentokrát zásah postihl samotnou špičku armádního velení. Modernizace armády tak patrně neprobíhá podle Si Ťin-pchingových představ, a to navzdory stále rostoucímu rozpočtu na zbrojení.
Náhlé mizení a následné vyšetřování se nevyhýbá ani civilistům ve státní správě, odhady mluví o přibližně tisícovce nejvýše postavených politiků. Kampaň proti korupci pak postihla miliony úředníků a státních zaměstnanců na všech úrovních. Světově nejznámějším případem byl patrně bývalý ministr zahraničí Čchin Kang, který zcela nečekaně zmizel před dvěma lety. O pár měsíců později se údajně objevil na pozici řadového zaměstnance státního nakladatelství a před pár dny měl být dokonce spatřen na koncertě. V Česku nejvíce rezonoval případ Jie Ťien-minga, bývalého šéfa společnosti CEFC a poradce exprezidenta Miloše Zemana. Ten však takové štěstí jako Čchin Kang neměl a od svého zmizení v roce 2018 o něm nikdo neví, a to včetně samotného Zemana, který dokonce do Číny vyslal tři své „nejlepší muže“ – Vratislava Mynáře, Martina Nejedlého a Jaroslava Tvrdíka – aby po jeho osudu pátrali. Skutečnost, že čistky probíhají se stejnou intenzitou více než 13 let od nástupu Si Ťin-pchinga k moci, může napovídat, že nejvyšší vedení strany si svou pozicí není zas tak úplně jisté.
Zdroje:
ChinaFile: Visualizing China’s Anti-Corruption Campaign
Vision Times: Has Qin Gang Re-Emerged in Beijing? Photos of China’s Missing Diplomat Spark Media Frenzy
Svět vzpomíná na geniálního fyzika, Čína na patriota
Ve vysokém věku 103 let zemřel minulý týden významný čínský fyzik a laureát Nobelovy ceny profesor Jang Čen-ning (známý také jako C. N. Yang). Začátek Jangova života probíhal ve stínu japonského útoku, který jej donutil opakovaně se stěhovat. Během druhé světové války získal Jang svůj první akademický titul a po jejím konci se přesunul do Spojených států, kde působil na prestižních University of Chicago a Princetonu. V pouhých 35ti letech získal Jang Nobelovu cenu za fyziku, když spolu s Li Čeng-taem popsali narušení parity částic. Jejich objev přinesl revoluci v oblasti výzkumu částic a kvantové fyziky. Jang je také autorem průlomové Yang-Millsovy teorie a zakladatelem institutu teoretické fyziky na Stony Brook University. V roce 1997 se profesor Jang vrátil do Číny, kde až do konce života působil na univerzitě Čching-chua a v Čínské akademii věd.
Zatímco nekrology v západních médiích popisují především jeho akademickou dráhu, čínské zdroje věnují pozornost Jangovu patriotismu. Rozhovor s Jangovým přítelem (a bývalým členem Čínského lidového politického poradního shromáždění) například zmiňuje, jak jej zpráva o prvním úspěšném testu čínské atomové bomby „dojala k slzám“. Čínské články také připomínají, že Jangův otec mu nikdy neodpustil přijetí amerického občanství. Toho se Jang v roce 2015 vzdal a místo něj přijal občanství ČLR, což výše zmíněný rozhovor shrnuje slovy „věda nemá hranice, ale vědci mají svoji rodnou zem“. To, jak čínská média připomínají profesora Janga, ukazuje, jaká má Peking očekávání od svých vědců – i když působí v zahraniční či mají cizí státní občanství, v očích ČLR zůstávají Číňany a svou „rodnou zem“ by tak měli vždy stavět na první místo.
Zdroje:
Physics world: Influential theoretical physicist and Nobel laureate Chen-Ning Yang dies aged 103
Guancha.cn: 友人追忆杨振宁：他其实还有一个遗憾
MLC Resource Center: Yang Zhenning courts controversy
Nová předsedkyně Kuomintangu
V sobotu si tchajwanská strana Kuomintang zvolila za svou novou předsedkyni Čeng Li-wen. Ke zvolení jí gratuloval i generální tajemník KS Číny Si Ťin-pching a Čeng v následném rozhovoru pro média obhajovala přátelský postoj vůči Číně i snižování rozpočtu na obranu. Vyjádřila také přání setkat se se Si Ťin-pchingem a vyzvala tchajwanské občany, aby se hrdě a sebejistě označili za Číňany. Jejím cílem je, aby KMT v následujícím roce vyhrál komunální volby a následně uspěl i v prezidentských volbách v roce 2028. Přestože se tedy její rétorika může líbit Pekingu, který ji dlouhodobě podporuje, tchajwanská veřejnost stabilně vykazuje podporu svébytné tchajwanské identity, faktické nezávislosti i ostražitým vztahům vůči Číně. Pokud tedy bude chtít uspět u domácího publika, bude muset svá slova pečlivě vážit. Vnitrostranické volby vyhrála s více než 50 % hlasů, Kuomintang samotný je však sužovaný frakčními boji a ne všechna jeho křídla se s jejími postoji ztotožňňují.
63 % obyvatel Tchaj-wanu se považuje výlučně za „Tchajwance“, 30,5 % zároveň za „Tchajwance“ a „Číňany“ a jen dvě procenta se označuje pouze za „Číňany“. Potomci Číňanů, kteří na Tchaj-wan emigrovali společně s Čankajškem po prohrané občanské válce roku 1949, tvoří jen 15 % obyvatel Tchaj-wanu a naprostá většina Tchaj-wan považuje za svůj domov. 61 % tchajwanských občanů si přeje zachovat současný politický stav, kdy je Tchaj-wan fakticky samostatným státem, zatímco 26 % procent by preferovalo oficiální vyhlášení samostatného tchajwanského státu. Pouze 6 % občanů by v budoucnosti chtělo podnikat kroky směřující k připojení k Číně. Volbám tradičně dominují rozličná témata a jakkoli je vztah s Čínou zásadní, v komunálních volbách na pořadu dne nebývá.
Zdroje:
NCCU: Election Study Center
