Článek
Evropský zátah na čínské dotace
Napjaté vztahy mezi Evropskou unií a ČLR se dále vyostřují. Evropská komise minulý týden poprvé v praxi využila Nařízení o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh, přijaté loni v létě. Úředníci EK vtrhli do evropských kanceláří čínské polostátní firmy Nuctech a hledali důkazy o podpoře firmy čínským státem, která by ji nespravedlivě zvýhodňovala vůči jejím evropským konkurentům. Firma Nuctech se věnuje především výrobě letištních bezpečnostních systémů, které využívá i řada evropských letišť, ve Spojených státech jsou ale její výrobky na blacklistu.
Zátah na Nuctech navazuje na předchozí sérii vyšetřování čínských státních dotací pro výrobce solárních panelů či větrných turbín. Peking snahy EK nese nelibě, mluví o evropském izolacionismu a hrozí odplatou evropským firmám působícím v ČLR. Rozmělnit pokusy o „derisking“ se brzy pokusí i sám generální tajemník Si Ťin-pching, který v příštích dnech přijede poprvé po pěti letech do Evropy a navštíví Francii, Maďarsko a Srbsko.
Zdroje:
Jako houby po dešti
V minulém týdnu bylo v Evropě obviněno z pročínské špionáže celkem šest lidí, někteří z nich měli přístup do nejvyšších pater politiky. Odhalení ukázala, že čínské špionážní aktivity často využívají ruské sítě. „Čína a Rusko mají společné cíle, které také společně prosazují, slouží-li to jejich zájmům. Oběma jde o narušení pozice západních zemí,“ varovala koncem loňského roku finská bezpečnostní a zpravodajská služba. Pro jména není třeba chodit daleko: analytik Filip Jirouš upozorňuje například na českého politika Ladislava Zemánka, který je členem Valdajského klubu sponzorovaného Kremlem a zároveň se angažuje v čínském politickém think tanku s vazbami na čínské Ministerstvo státní bezpečnosti China-CEE Institute.
Jedním ze zatčených je i Kuo Ťien, asistent německého europoslance Kraha. Ten v minulosti působil jako místopředseda Skupiny přátelství EU-Čína, již de facto řídil asistent českého europoslance Zahradila, který byl také krátce jejím předsedou. Čeští politici často nevěnují pozornost nebezpečí spolupráce s různými čínskými subjekty. Britské zpravodajské služby přitom nedávno varovaly, že velikost čínského zpravodajského aparátu je „téměř jistě největší na světě, se stovkami tisíc civilních zpravodajců“.
Zdroje:
Financial Times: ‚Honeypots‘ and influence operations: China’s spies turn to Europe
The New York Times: Suddenly, Chinese Spies Seem to Be Popping Up All Over Europe
Rozhlas Plus: Čínský vliv v Česku sice opadl, někteří bývalí významní politici se ale angažují dál, všímá si sinolog Hála
Musk v Číně vyjednával o autonomních vozech
Elon Musk minulý víkend nečekaně navštívil Čínu a setkal se s premiérem Li Čchiangem. Od návštěvy si slibuje povolení exportu dat z jízdního systému Autopilot. Ten je nyní v ČLR považovaný za hrozbu pro státní bezpečnost, vláda tak zakazuje systém autonomního řízení od Tesly i pohyb aut této značky v určitých oblastech. Akcie Tesly se letos propadly o 32 % a výroba elektroaut čelí stále větší konkurenci. Po audienci u premiéra Li zase poskočily o 15 % nahoru. Čínský trh je pro Muska klíčový nejen kvůli své velikosti, ale data získaná od čínských řidičů by pro Teslu znamenala možnost prudkého rozvoje systému autonomního řízení, a tedy významnou konkurenční výhodu.
Muskovy plány na prohloubení aktivit Tesly v ČLR přichází v komplikované době. USA omezují vývoz pokročilých technologií do ČLR a usilují o snížení své ekonomické závislost na ní. ČLR se sice nachází v ekonomických problémech a snaží se přilákat zahraniční investory, zároveň však přijímá stále více zákonů podmiňujících přítomnost na tamějším trhu sdílením dat s čínskou vládou. To je však zase v rozporu s americkými zákony. Čínská vláda navíc dlouhodobě subvencuje výrobu elektroaut, které pak vyváží za dumpingové ceny. Musk se již dříve proslavil kontroverzními výroky podporujícími rozličná stanoviska čínské vlády. Je tak namístě se ptát, jestli jeho snaha nebýt bezpečnostním rizikem pro vládu ČLR z něj naopak neudělá bezpečnostní riziko pro vládu USA a další demokratické státy.
Zdroje:
凤凰新闻：李强：马斯克是我的老朋友
Jednání Hamásu v Pekingu jako další z mírotvorných snah Číny
Peking tento týden hostil jednání o palestinské jednotě mezi islamistickou militantní skupinou Hamás a jejími rivaly z umírněného hnutí Fatah, spravujícího Západní břeh Jordánu. Mezi oběma skupinami panují politické spory od roku 2007, kdy bojovníci Hamásu v krátké válce vyhnali Fatah z Gazy. Zatím jediné veřejně přiznané setkání mezi čínskými představiteli a Hamásem od vypuknutí války se uskutečnilo v březnu, kdy se čínský vyslanec Wang Kche-ťien setkal v Kataru s Ismailem Haníjou, šéfem politického byra Hamásu.
Paralelně k jednáním v Pekingu navštívil americký ministr zahraničí Antony Blinken Saúdskou Arábii, Jordánsko a Izrael v nepříliš úspěšné snaze dojednat klid zbraní. Washington, který je po desetiletí hlavním hráčem v oblasti, dlouhodobě vyzývá Peking, aby pomohl s deeskalací regionálního konfliktu, včetně krize v Rudém moři a otázek spojených s Íránem. Peking se v oblasti snaží hrát aktivnější diplomatickou roli od loňského března, kdy zprostředkoval mírovou dohodu mezi Rijádem a Teheránem.
Zdroje:
MZV ČLR: 2024年4月30日外交部发言人林剑主持例行记者会
Voice of America: Blinken departs Israel without cease-fire agreement
Macronův tibetský gambit před návštěvou Si Ťin-pchinga
Jen několik dní před vysoce očekávanou návštěvou generálního tajemníka Si Ťin-pchinga ve Francii se prezident Emmanuel Macron v Elysejském paláci setkal s předsedou Ústřední tibetské správy, sikjongem Penpou Tseringem. Jednalo se o první setkání tibetského zvoleného vůdce s hlavou státu významné západní demokratické země. Setkání proběhlo při příležitosti udělení Řádu čestné legie bývalému francouzskému senátorovi a dlouholetému podporovateli Tibetu André Gattolinovi.
Již příští týden za Macronem zavítá také Si Ťin-pching, který na evropský kontinent přicestuje poprvé po pěti letech. Ve dnech 5. až 10. května má Si postupně navštívit Francii, Srbsko a Maďarsko – oficiálně s cílem posílit vztahy mezi Čínou a EU, nicméně vzhledem k volbě zemí evidentně také s vidinou prohloubení vnitroevropských rozporů. Už tak komplikovaný dialog v Paříži ovšem Si Ťin-pchingovi příliš neusnadňuje skutečnost, že se bude konat ve stínu historického setkání s tibetským představitelem.
Zdroje:
