Článek
Rozšiřování seznamu
Evropská unie se v předvečer druhého výročí invaze na Ukrajinu chystá rozšířit sankční seznam osob a firem pomáhajících ruským vojenským snahám. V seznamu by nově měly figurovat i tři čínské firmy, kterým by případné sankce znemožnily obchodovat s evropskými subjekty. Existuje totiž podezření, že tyto firmy nakupují evropské technologie a přeprodávají je do Ruska.
Pokud rozšíření seznamu schválí všechny státy Unie, bude to poprvé, kdy EU uvalí sankce přímo na čínské firmy. To by jistě nepomohlo již tak chladným evropsko-čínským vztahům a je tedy možné, že některé státy mohou mít vůči tomuto kroku námitky. Vedení EU se nicméně zdá být v úsilí omezit čínskou pomoc Rusku jednotné. Evropská delegace na summitu v Pekingu na konci loňského roku předložila generálnímu tajemníkovi Si Ťin-pchingovi seznam čínských firem pomáhajících ruskému vojensko-průmyslovému komplexu, především prodejem technologií s dvojím využitím.
Zdroje:
The Diplomat: At China Summit, EU Leaders Pushed Xi Jinping on Chinese Firms’ Breach of Russia Sanctions
Derisking německého velkého byznysu: zatím jen v Sin-ťiangu
I přes tyto kroky a celoevropskou debatu o potřebě „deriskingu“ ve vztahu k ČLR dosáhly investice německých podniků v Číně v uplynulém roce nového rekordu. Německé korporátní špičky nadále považují čínský trh za klíčový pro růst a expanzi. Menší a střední německé podniky nicméně tento sentiment tolik nesdílí a mnohé se snaží svou činnost v Číně omezit, nebo z ní dokonce zcela odejít.
Německý agrochemický gigant BASF odchod z Číny zjevně neplánuje a výstavbou chemičky v hodnotě 10 miliard eur v jihočínském Čan-ťiangu táhne statistiky německých investic. Před pár dny nicméně společnost oznámila prodej podílů ve společných podnicích v čínském Sin-ťiangu, a to kvůli neutěšené lidskoprávní situaci a zdokumentovaným případům nucené práce. Ty mapuje také nová publikace akademika Adriana Zenze, která již vyvolala na německé půdě debaty. Řeší se například budoucnost aktivit Volkswagenu – zatím ale také jen v Sin-ťiangu samotném.
Zdroje:
Jamestown Foundation: Forced Labor in the Xinjiang Uyghur Autonomous Region: Assessing the Continuation of Coercive Labor Transfers in 2023 and Early 2024
Američtí vojáci budou na dohled od Číny trénovat tchajwanskou armádu
Tchaj-wan by jen těžko odolával čínské vojenské agresi bez podpory svého největšího spojence – USA. Obě země na konci sedmdesátých let přerušily oficiální diplomatické vztahy a americká armáda musela opustit své základny na Tchaj-wanu. Američané však dále podporují tchajwanskou armádu nejen prodejem zbraní v rámci svého Taiwan Relations Act (1979), ale je též veřejným tajemstvím, že američtí vojáci pobývající na Tchaj-wanu „na dovolené“ cvičí své tchajwanské kolegy. A to nyní i na souostrovích Ťin-men a Ma-cu.
Ťin-men a Ma-cu jsou dvě skupiny ostrovů s necelými 140 000 obyvateli spravované tchajwanskou vládou. Zatímco od čínské pevniny je dělí jen jednotky kilometrů, samotný Tchaj-wan je od nich vzdálen asi 200 kilometrů. Ostrovy mají pro tchajwanskou vládu velký strategický význam. Jejich správa však představuje výzvu nejen kvůli geografické a kulturní blízkosti Číně, ale i kvůli jejich složitému postavení z pohledu mezinárodního práva, které je ještě komplikovanější než otázka samotného ostrovu Tchaj-wan. Mnozí proto pochybují, že by vláda Spojených států v případě pokusu ČLR o vojenské obsazení těchto souostroví Tchaj-wanu pomohla. Přítomnost amerických vojáků na tamějších tchajwanských základnách, která navíc jeví známky stálého umístění, však tyto obavy částečně vyvrací.
Zdroj:
UDN: 美軍綠扁帽顧問 長駐陸軍兩棲營
Konec čínského dobrodružství Jaroslava Tvrdíka?
Jaroslav Tvrdík končí ve funkci viceprezidenta čínské státní společnosti CITIC i jako šéf představenstva jejích Pivovarů Lobkowicz. Zdá se, že tak uzavřel svou dobrodružnou čínskou pouť. Ve službách PPF a později jako místopředseda představenstva podvodné čínské společnosti CEFC se podílel na „restartu“ našich vztahů s ČLR. Ten se mírně řečeno příliš nepovedl – CEFC, „vlajková loď“ čínských investic, zkrachovala, její předseda byl „zmizen“ a dluhy i Tvrdíka následně převzala čínská státní agentura CITIC. Tvrdík se pak znovu vynořil v počátcích covidové pandemie. Tehdy za podpory bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka dojednával nákup respirátorů z ČLR. Že se to dělo velmi nestandardním způsobem, shrnul později ve své zprávě Národní kontrolní úřad – dodavatele vybírala převážně Tvrdíkova Komora s čínským velvyslanectvím a ochranné prostředky v mnoha případech nesplňovaly požadavky na kvalitu.
Na čínském poli už Tvrdík zřejmě další mety nemá, rozhodl se tak plně soustředit na svou roli ve vedení fotbalového klubu Slavia, který od čínské strany koupil koncem minulého roku miliardář Pavel Tykač. Ale vzhledem k Tvrdíkově schopnosti nečekaných návratů – kdo ví, kde se s ním zase za pár let potkáme?
Zdroje:
Sinopsis: Nekonečný příběh CEFC v Čechách
