Článek
Dvacet let za vydávání novin
V pondělí byl ke dvaceti letům vězení odsouzen Jimmy Lai, jeden z nejvýraznějších obhájců demokracie v Hongkongu. Do města přišel ve dvanácti letech jako uprchlík z Číny a po masakru na náměstí Nebeského klidu založil noviny Apple Daily, které patřily k tamějším nejdůvěryhodnějším médiím. Během protestů proti zákonu o státní bezpečnosti podporoval zachování svobod a autonomie. ČLR zákon zavedla 30. července 2020 a už 10. srpna byl Lai poprvé zatčen; od prosince toho roku je ve vězení. Soud jej nyní uznal vinným ze „spiknutí, šíření podvratných materiálů a spřažení se s cizí mocí“. Lai vinu odmítá a demokratické státy i lidskoprávní organizace konstatují, že byl potrestán za vykonávání svobodné žurnalistiky podle zákona odporujícího mezinárodnímu právu.
Při příležitosti rozsudku vydala ČLR bílou knihu o „obraně státní bezpečnosti v Hongkongu“. Popisuje zde dějiny vztahů Hongkongu a Číny, protesty roku 2019 označuje za pokus o barevnou revoluci a jejich potlačení, navzdory účasti čtvrtiny obyvatel, hájí jako nutné pro stabilitu. Přes obšírný výklad událostí sahajících téměř dvě století do minulosti však zůstává smutnou pravdou, že se ČLR při předání v roce 1997 zavázala zachovat autonomii Hongkongu 50 let, postupně však potlačila demokratické principy i svobodu projevu. Zákon o státní bezpečnosti z roku 2020, na jehož základě byl odsouzen i Jimmy Lai, představuje vyvrcholení procesu, který autonomii fakticky zlikvidoval během méně než poloviny původně slíbené doby.
Zdroje:
NYT: Dissidents Are Silenced, and the West Moves On
China Daily: Full text: White paper on HK's efforts on safeguarding China's national security
Sinopsis: Exemplární potrestání mediálního magnáta
Zbraně pro Tchaj-wan
Minulý týden generální tajemník Si Ťin-pching během telefonátu s prezidentem Donaldem Trumpem varoval Washington, aby s „opatrností zacházel“ s prodejem zbraní Tchaj-wanu. Vymezil tak hlavní bod, který by mohl ohrozit osobní setkání obou mužů chystané na duben. Spojené státy loni v prosinci schválily historicky největší balíček zbraňových systémů určených k prodeji Tchaj-wanu. Podle některých zdrojů ve Washingtonu by měl stávající balíček v hodnotě 11 miliard dolarů doplnit ještě jeden další a potenciálně větší, nicméně jeho finální výše může být ovlivněna právě vyjednáváním ohledně dubnové schůzky. Nehledě na to, kolik zbraní budou Spojené státy ochotny prodat, problémy jsou i na straně Tchaj-wanu. Místní opozice, která drží legislativní většinu, stále blokuje zvláštní obranný rozpočet prezidenta Laj Čching-tea, který by umožnil nákup zbraní za 40 miliard dolarů v průběhu osmi let.
Rozpory uvnitř tchajwanské politiky sleduje i Čína a zdá se, že jich hodlá stále více využívat. Minulý týden do Pekingu dorazila delegace opoziční strany Kuomintang (KMT) a sešla s členem stálého výboru politbyra Wang Chu-ningem, který má ve straně na starosti „tchajwanskou agendu“. Wang tento týden promluvil na výroční Pracovní konferenci o tchajwanských záležitostech, kde kromě tradičního odsouzení „tchajwanského separatismu“ hovořil o potřebě udržet představu, že „obě strany průlivu jsou jedna rodina“. Tchajwanci by podle něj měli více studovat a pracovat v ČLR a ta by se měla snažit o prohlubování kontaktů s „krajany“ na ostrově. KS Číny tak pokračuje v taktice jednotné fronty a doufá, že si získá „mysl a srdce tchajwanského lidu“.
Zdroje:
Financial Times: China warns US arms sales to Taiwan could threaten Trump visit in April
MZV ČLR: President Xi Jinping Speaks with U.S. President Donald J. Trump on the Phone
New Bloom: Pan-Blue Obstructionism Threatens US Arms Deals
Xinhua: 2026年对台工作会议在京召开 王沪宁出席并讲话
Propojení tradiční čínské medicíny s AI… a politikou
Minulý týden představilo osm čínských státních institucí nový pětiletý plán pro rozvoj tradiční čínské medicíny (TČM). Jeho cílem je do roku 2030 modernizovat výzkum a výrobu tradičních léčiv. Konkrétně Peking usiluje o využití technologií jako AI pro standardizaci TČM, rozšíření výrobních kapacit, propojení TČM s odvětvími jako kosmetika či zdravá výživa a podporu klíčových hráčů v oboru.
Nástup umělé inteligence může přinést bezprecedentní rozvoj TČM. Hlavní přínos AI spočívá ve standardizaci postupů, které vychází z nejednoznačných historických textů a široké škály rozmanitých léčivých látek. Za pokrokem v TČM stojí také podpora státu, který na její výzkum v roce 2024 vyhradil v přepočtu přibližně 61 miliard korun. Nejvyšší vedení Číny v čele se Si Ťin-pchingem v TČM spatřuje také užitečný politický nástroj, kdy se z praktikantů čínské medicíny stávají i šiřitelé dobrého jména Číny a její kultury. ČLR tak v zahraničí aktivně zřizuje centra TČM; během Zemanova „restartu“ česko-čínských vztahů vznikala také u nás, s přispěním nechvalně proslulé společnosti CEFC a Jaroslava Tvrdíka. Poslední dobou se pak primárně zaměřuje na africké státy. Ve snaze posílit její důvěryhodnost čínské úřady cenzurují kritiky tradiční léčby, kteří upozorňují na její nevědecké postupy. Z TČM se také stává lukrativní vývozní artikl – podle čínských odhadů celkový obchod s ní spojený dosahuje hodnoty více než jednoho bilionu korun.
Zdroje:
Eastmoney: 八部门印发《中药工业高质量发展实施方案（2026—2030年）》
rest of world: Beijing enlists AI to bring traditional Chinese medicine into the future
rest of world: China censored a top health platform after it challenged traditional medicine
Merics: Mao called it snake oil – How China uses the Corona crisis to promote traditional medicine in Africa
Bitva o Panamský průplav
Vedle Grónska se v posledních dnech znovu stala jedním z ohnisek americko-čínského soupeření o vliv také Panama. Hongkongská společnost CK Hutchison oznámila zahájení arbitráže proti panamskému soudu, který patrně i kvůli americkému tlaku rozhodl, že firma nemá právo provozovat své dva přístavy v Panamském průplavu. Podle mluvčího čínského ministerstva zahraničí Lin Ťiena tento krok odhaluje „studenoválečnickou mentalitu“ Spojených států a podkopává mezinárodní řád. Společnost se přitom nachází ve středu americko-čínského soupeření již delší dobu: když chtěla loni prodat své většinové podíly v řadě přístavů americké společnosti BlackRock, čínské úřady transakci zablokovaly a čínská média to tehdy označila za „předání nože protivníkovi“.
Čína v uplynulých letech systematicky rozšiřovala svůj vliv v Latinské Americe. V regionu je dnes více než třicet přístavů napojených na čínské společnosti. To vyvolává obavy z možného dvojího využití (dual use), kdy by infrastruktura mohla případně sloužit také čínskému námořnictvu, jehož válečné lodě již některá z těchto zařízení v minulosti navštívily. Příkladem je přístav Chancay v Peru, jehož hlubokovodní kotviště a moderní jeřáby by mohly podporovat logistiku námořnictva ČLOA v relativní blízkosti Panamského průplavu. Podobné obavy se pak týkají také čínských pozemních satelitních stanic, které by mohly usnadnit a zpřesnit čínské údery na velké vzdálenosti, či rozsáhlého vstupu společnosti Huawei, napojené na čínskou armádu, do digitální infrastruktury Latinské Ameriky. Čínský vliv v regionu je tak velmi komplexní a Trumpovy silové kroky tento problém rozhodně nevyřeší.
Zdroje:
Ministerstvo zahraničí ČLR: 2026年2月4日外交部发言人林剑主持例行记者会
