Článek
Li Kche-čchiangův skon jako symbol i zdroj spekulací
Náhlé úmrtí bývalého čínského premiéra Li Kche-čchianga minulý pátek v Šanghaji vyvolalo spekulace o skutečných příčinách i debatu o symbolickém významu jeho skonu. Li, nomenklaturně druhý nejmocnější muž Číny v uplynulé dekádě, zemřel v 68 letech oficiálně na infarkt. Jeho skon však přišel v politicky velmi turbulentní době – nedávno byli za nevyjasněných okolností odvoláni ministr zahraničí Čchin Kang a ministr obrany Li Šang-fu. Díky exkluzivní zdravotní péči se navíc nejvyšší čínští představitelé zpravidla dožívají vysokého věku, nezřídka přes 90 let.
Na jeho skon okamžitě zareagovali cenzoři mazáním smutečních příspěvků na internetu s cílem zamezit kampani za politické a ekonomické reformy. Jeho smrt evokuje úmrtí jiného reformního vůdce, někdejšího generálního tajemníka Chu Jao-panga, které vedlo v roce 1989 k protestnímu hnutí na náměstí Tchien-an-men. Li, držitel doktorátu z ekonomie, byl zastáncem otevřenější tržní ekonomiky a pokračování Teng Siao-pchingových reforem. Si Ťin-pching ovšem upřednostnil utužení centrální kontroly. Se skonem Li Kche-čchianga tak symbolicky odchází i „poslední rival“ současného generálního tajemníka.
Zdroje:
中国政府网：李克强同志生平
Stabilizace americko-čínských vztahů?
Po nedávné návštěvě čínského ministra zahraničí ve Spojených státech Washington potvrdil, že by se měl americký prezident Joe Biden v polovině listopadu setkat s generálním tajemníkem KS Číny Si Ťin-pchingem při příležitosti konání summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v San Franciscu. Peking sice schůzku zatím oficiálně nestvrdil, vzhledem k oboustrannému úsilí o zlepšení vztahů se však její uskutečnění zdá velmi pravděpodobné. K žádnému „restartu“ americko-čínských vztahů ale nejspíš nedojde. Očekává se spíše jejich křehká stabilizace, která má zabránit další eskalaci napětí mezi dvěma rivaly.
Zdroje:
Milujte se a množte se
V lednu 2023 zaznamenal Národní statistický úřad ČLR první pokles obyvatel po šedesáti letech, a to i přes uvolnění dříve tak striktní politiky plánování porodnosti. 30. října vykročil Si Ťin-pching opět v Mao Ce-tungových šlépějích a vyzval čínské ženy, aby plodily více dětí – „vytvořily nový trend rodiny“ a pomohly omezit stárnutí populace. „Má-li žena odvádět dobrou práci, neznamená to jen pracovat na seberozvoji“, uvedl Si Ťin-pching podle agentury Sin-chua během diskuse s vedením Všečínské federace žen KS Číny. „Je třeba aktivně pěstovat novou kulturu manželství a plození dětí a posílit vedení mladých v otázkách manželství a rodiny“.
Co na to čínské ženy? Od založení rodiny je odrazují nejen vysoké náklady na péči o děti, ale také rostoucí touha mít vlastní život a kariéru. Řada z nich nechce ani jedno dítě, natož tři. Konečně mohou žít relativně nezávisle a podle svého a zdá se, že ani apel samotného Si Ťin-pchinga a ohrožení hospodářského růstu je k rodinnému krbu jen tak nevrátí. Bude muset Čína přehodnotit sociální, hospodářskou, zahraniční i obrannou politiku, nebo se na čínské ženy chystá nějaké tajné eso?
Zdroje:
Kolokvium v Poslanecké sněmovně
Sinopsis tento pátek ve spolupráci s předsedkyní Podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí paní Evou Decroix uspořádal v Poslanecké sněmovně kolokvium k problematice „jedné Číny“. U kulatého stolu se zde sešli zástupci z řad akademiků, státních úředníků, zákonodárců i světa byznysu. Celou akci zahájil ředitel projektu Sinopsis Martin Hála společně s Evou Decroix a senátorem Pavlem Fischerem, oficiální stanovisko České republiky představili zástupci ministerstva zahraničí Patrick Rumlar a David Steinke. Akademický pohled následně doplnila profesorka Olga Lomová a analytička projektu Sinopsis Simona Fantová.
Cílem setkání bylo především vyjasnění někdy trochu obskurní hagiografie „jedné Číny“. Hlubší porozumění tématu, včetně správného rozlišování pojmů jako „politika jedné Číny“ a „princip jedné Číny“, je nezbytným předpokladem pro konzistentní přístup České republiky vůči Tchaj-wanu. Ten by měl podle řečníků umožnit rozvíjet vztahy s Tchaj-wanem při minimalizaci třecích ploch s Čínskou lidovou republikou.
Zdroje:
Sinopsis: Jedna Čína a „provincie“ Taiwan
Sinopsis: Tchaj-wan ČLR nikdy nepatřil
Jednu Čínu vyznávati budeš!
Shodou okolností nabyl takřka současně termín „politika jedné Číny“ na aktuálnosti v souvislosti s návštěvou poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara v Pekingu. Jeho agenda při jednání s nejvyšším čínským diplomatem Wang Im zjevně zahrnovala celou škálu témat, ale čínská státní média z ní vyzdvihla jediný bod – potvrzení české politiky jedné Číny.
Některá česká média mechanicky převzala poněkud zavádějící titulky čínského stranického tisku, takže to vypadalo, jako by vysoký český představitel cestoval do Pekingu, jen aby potvrdil politiku jedné Číny. Toho se ihned chopila domácí dezinformační scéna na sociálních sítích, která celou věc dále překroutila v tom smyslu, že česká vláda reviduje svůj současný vstřícný postoj vůči Tchaj-wanu. Potvrzení naší politiky jedné Číny samozřejmě nic takového neimplikuje.
Zdroje:
FMPRC: 王毅应约会见捷克国家安全顾问波亚尔
