Článek
Třetí fórum iniciativy Pás a stezka: jedeme dál
V úterý generální tajemník Si Ťin-pching zahájil 3. fórum Pásu a stezky (BRI). Během úvodního banketu přivítal hosty z více než 130 zemí, převážně z globálního Jihu (včetně „drahého přítele“ Vladimira Putina s jadernými kufříky) a uvedl, že se všichni společně musí vydat s elánem a nadšením vstříc další dekádě. Za hlavní cíl stanovil vicepremiér Che Li-feng „vzestup digitální ekonomiky, inteligentní výroby a zelené ekonomiky“. Na fóru, které skončilo ve středu, byly podepsány projekty spolupráce v hodnotě 97,2 miliardy dolarů. Kolik se jich skutečně realizuje?
Iniciativa během prvních deseti let narazila na řadu potíží a pravděpodobně nesplnila očekávání, která do ní Peking vkládal. Si Ťin-pching ji však nadále považuje za důležitý nástroj pro posílení moci Číny a vlivu v atmosféře sílícího soupeření s USA. „Čína doufala, že využije BRI k tomu, aby skutečně pronikla do západní Evropy, rozdělila EU a vytvořila rozkol v transatlantických vztazích v oblasti čínské politiky,“ uvedl David Sacks, člen Rady pro mezinárodní vztahy. Podpora a nadšení ostatních zemí však slábne – zatímco v roce 2017 se na prvním fóru Pásu a stezky sešli vedoucí představitelé 29 zemí a v roce 2019 se jejich počet vyšplhal na 37, tento týden se třetího fóra účastnilo pouze 23 hlav států a vlád. Jediným zástupcem z EU byl Viktor Orbán.
Zdroje:
Po proruské neutralitě propalestinská?
V závěru fóra Pásu a stezky se Si Ťin-pching sešel také s egyptským premiérem Mustafou Madbúlím k rozhovoru o izraelsko-palestinském konfliktu. Generální tajemník v něm poprvé osobně vyzval k deeskalaci a prohlásil, že „základním východiskem“ je řešení na principu dvou států. Už prvotní reakce čínské diplomacie, která jmenovitě neodsoudila útok Hamásu ze 7. října a místo toho zdůraznila potřebu samostatného palestinského státu, vyvolala rozhořčení u izraelských představitelů a analytiků. Ti tak v analogii k čínskému naoko neutrálnímu postoji k ruskému tažení na Ukrajině začali hovořit o „propalestinské neutralitě“.
Čínský ministr zahraničí Wang I o víkendu prohlásil, že izraelské bombardování „překročilo rámec sebeobrany“, a že by měl Izrael „přestat s kolektivním trestáním obyvatel Gazy“. Ještě tento týden vyšle do regionu vyslance pro záležitosti Blízkého východu Čaj Ťüna, aby v regionu pracoval na komplexním, spravedlivém a trvalém řešení konfliktu”. Good luck.
Zdroje:
SCMP: Xi Jinping calls for ceasefire in Israel-Gaza war, says two-state solution is ‚fundamental way out‘
Foreign Policy: The Israel-Hamas War Is Testing China’s Diplomatic Strategy
Dobré zprávy Jiřího Paroubka z Pekingu
Kromě Orbána se premiéři států EU Fóru BRI obloukem vyhnuli, pořadatelům se však podařilo přilákat alespoň jednoho bývalého. Jiří Paroubek převzal štafetu po pravidelném účastníkovi Miloši Zemanovi, kterému cestu do Pekingu znemožnil zdravotní stav. A přináší dobré zprávy – poté, co si „se zájmem vyslechl proslov Putina“, usoudil, že válka na Ukrajině již brzy skončí.
Nejel se tam však jen poučit, jako svého času Miloš Zeman, ale také předat něco ze své moudrosti, jež mu kdysi vynesla přezdívku „sexy mozek“. V projevu vyzdvihl čínský koncept, který trochu zmateně nazývá „globální společnost pro společnou budoucnost“. Ten podle něj prostřednictvím win-win přístupu zamezí „exploataci přírodních zdrojů a pracovní síly ve třetím světě“. V neposlední řadě pak volá po zastavení zbrojení a investování takto získaných peněz do řešení problémů nejchudších zemí. Snad si to čínská armáda vezme k srdci.
Zdroje:
CNN Prima News: Válka na Ukrajině brzy skončí a Fiala přijde k rozumu, říká Paroubek ze summitu v Pekingu
光明日報: 期待共建“一带一路”谱新章
Sinopsis: Společenství sdíleného osudu lidstva
V Praze ve zcela jiném tónu
Zcela jiné fórum než to v Pekingu proběhlo tento týden v Praze. Účastníci konference Forum 2000 čínskou iniciativu Pás a stezka také zmiňovali, ovšem v poněkud jiném světle. Panel „Čína: Nová éra, nebo nový normál?“ spoluorganizovaný projektem Sinopsis otevřel téma zpomalení čínské ekonomiky, demografické stagnace či mizení a odklízení vrcholných představitelů země. Je tohle ta vysněná „nová éra“ generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, triumfálně vyhlášená na sjezdu Komunistické strany Číny v roce 2017? Experti jako bývalý tibetský exilový premiér Lozang Sanggjä, hongkongský aktivista Samuel Chu, ředitel tchajwanského think tanku DTL Wu Min Hsuan známý jako Ttcat či zakladatel organizace Citizen Power Initiatives for China Jang Ťien-li hovoří spíše o novém normálu postupné stagnace.
V návaznosti na konferenci pak v úterý na slyšení senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vystoupil aktivista Samuel Chu. Senátorům zde přiblížil situaci v Hongkongu po zavedení zákona o státní bezpečnosti. Opět se otevřela otázka vypovězení extradiční dohody mezi ČR a Hongkongem z roku 2013. Zástupci ministerstva spravedlnosti a zahraničí tento krok odmítají, senátorům však na dalším slyšení musí předložit pádné důvody k jejímu zachování. Ty se hledají těžko, což si většina ostatních zemí uvědomuje – ČR patří spolu s Portugalskem mezi poslední dvě země EU, které dohodu nezrušily.
Zdroje:
Forum2000: 27th Forum 2000 Conference
Senát: Program
Sinopsis: Nová éra starých pořádků
Čipová válka: „hustota výkonu“
V úterý americké ministerstvo obchodu představilo nové předpisy pro vývoz čipů, které dále zpřísňují omezení zavedená před rokem v říjnu. Týkají se špičkových polovodičů i výrobních zařízení, na americkém „blacklistu“ přibyly také další čínské firmy zapojené do vývoje pokročilých čipů. Proč však USA přitvrzují, když, slovy ministryně obchodu Giny Raimondo, „nechtějí být restriktivnější, než je nutné“? Nová opatření míří především na domácí společnosti, které se nařízení snaží obcházet. Doplatí tak na ně například americká společnost Nvidia, která po zavedení loňských restrikcí vytvořila čipy A800 a H800 speciálně pro čínský trh tak, že snížila jejich výkon těsně pod prahové hodnoty. Nová pravidla, která zavádějí obecnější pojem „hustota výkonu“, mají výslovně zabránit společnostem v hledání takovýchto kliček.
Podle Giny Raimondo je cílem zabránit Číně v „průlomu v oblasti umělé inteligence a sofistikovaných počítačů“, jež jsou klíčové pro vojenské účely. Zatímco dlouhou dobu zůstávala ČLR v této sféře daleko za USA, obavy mohla v posledních měsících vzbudit zpráva o čínské státní společnosti SMIC, která údajně začala vyrábět čipy pod 7 nm a dodávat je do smartphonů značky Huawei. Stranický deník Global Times k tomu dodává, že americký přístup „jen posílí odhodlání Číny usilovat o technologickou soběstačnost“.
Zdroje:
Financial Times: US tightens rules on AI chip sales to China in blow to Nvidia
