Článek
Čínská špionáž od Černínského paláce po Istanbul
Ve středu česká vláda obvinila Čínskou lidovou republiku z dlouhodobé kyberšpionážní kampaně proti Ministerstvu zahraničních věcí. Kampaň od roku 2022 cílila na neveřejnou komunikační síť ministerstva. Rozsáhlé vyšetřování, na němž spolupracovala Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství, Úřad pro zahraniční styky a informace a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, s „vysokou mírou jistoty“ určilo jako pachatele hackerskou skupinu APT31 napojenou na čínské Ministerstvo státní bezpečnosti (MSS). V reakci na odhalení kauzy si ministr zahraničí Jan Lipavský předvolal čínského velvyslance Feng Piaa, představitelé Evropské unie i NATO vydali prohlášení solidarity a kybernetický útok odsoudili.
Mezitím v Turecku odhalila Národní zpravodajská služba (MIT) čínskou špionážní síť působící v pěti městech, včetně Istanbulu. Síť tvořená sedmi čínskými státními příslušníky používala zařízení maskovaná za mobilní vysílací věže, která do země propašovali po částech. Zařízení sloužila k odposlouchávání komunikace tureckých úředníků a ujgurských exulantů, data dále přenášela na čínské servery pro cílené phishingové útoky. Oba případy, český i turecký, poukazují na širší trend zintenzivnění čínských špionážních aktivit v zahraničí a kombinování kybernetických operací s fyzickým sledováním.
Zdroje:
Rada EU: Cyber: Statement by the High Representative on behalf of the European Union on malicious behaviour in cyberspace against Czechia
Hledání nových trhů
Navzdory svým špionážním aktivitám se Čína nicméně nadále snaží zaujmout evropské země nabídkami přátelské spolupráce. V pátek si Si Ťin-pching telefonoval s německým kancléřem Friedrichem Merzem, o den dříve pak s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. V obou případech generální tajemník ÚV KS Číny volal po užší spolupráci, zejména v ekonomické oblasti. Současně Ministerstvo obchodu ČLR oznámilo, že Čína dokončila jednání se Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN) o dohodě o volném obchodu. Jedná se již o třetí balíček pravidel odbourávajících celní bariéry mezi Čínou a zeměmi jihovýchodní Asie, první dohoda vznikla již roku 2002.
Spojené státy byly pro Čínu nejdůležitějším vývozním trhem. V důsledku zhoršení vzájemných vztahů však nyní Čína stále intenzivněji hledá nová odbytiště pro své zboží. Evropské země přistupují ke spolupráci s Čínou zdrženlivě, především kvůli nekalým obchodním praktikám a častému nedodržování závazků. V tomto kontextu představuje dohoda se zeměmi bloku ASEAN pro Čínu značný úspěch – může Pekingu pomoci obcházet struktury, v nichž dominují Spojené státy, a zároveň zajišťuje pravidelnou komunikaci s dotčenými zeměmi. Přesto je otázkou, nakolik je takové sbližování udržitelné. Země jihovýchodní Asie mají s Čínou nejrůznější spory, včetně teritoriálních. Filipíny například roku 2023 opustily čínskou iniciativu Pásu a stezky a zároveň se čím dál častěji potýkají se snahou Číny přisvojit si sporná území v Jihočínském moři.
Zdroje:
Shein, Temu a spol.: EU zavede poplatky na balíčky z čínských e-shopů
Evropská komise plánuje zavést paušální poplatek 2 eura (zhruba 50 korun) na miliardy malých balíčků dovážených do EU. Nový poplatek zruší bezcelní status zásilek pod 150 eur zasílaných přímo zákazníkům, často prostřednictvím čínských platforem jako Temu a Shein. Podle deníku South China Morning Post „v loňském roce do EU dorazilo 4,6 miliardy malých balíčků, tedy více než 145 za sekundu, přičemž 91 % z nich pocházelo z Číny“.
Toto opatření – spolu s podobnými diskusemi v rámci skupiny G7 a nedávnými kroky USA, které počátkem měsíce zrušily výjimku „de minimis“ pro čínské zboží v rámci svých cel – podtrhuje rostoucí globální obavy z přílivu levného čínského dovozu s minimální regulací. Vzhledem k relativně nízkým ziskovým maržím čínských firem by tyto dodatečné poplatky mohly výrazně oslabit jejich konkurenceschopnost a ziskovost, zejména pokud se k těmto opatřením připojí i ostatní ekonomiky G7.
Zdroje:
Čína ladí 15. pětiletku a novou průmyslovou politiku
Čínské vedení v těchto měsících usilovně pracuje na dvou klíčových dokumentech: na 15. pětiletém plánu pro období 2026 až 2030 a současně na nové průmyslové strategii, která má nahradit plán „Made in China 2025“. Podle informací agentury Bloomberg má průmyslová politika pravděpodobně dostat nové jméno, aby předešla kritice ze strany Západu, jejím jádrem však zůstane důraz na čínskou dominantní pozici v globálních dodavatelských řetězcích, především v pokročilých technologiích.
„Patnáctá pětiletka“, jejíž schválení se očekává na čtvrtém plenárním zasedání 20. Ústředního výboru KS Číny koncem letošního roku a oficiální zveřejnění na zasedání legislativního sboru v březnu 2026, nastíní ekonomické a politické priority Číny v příštích pěti letech. Podobně jako chystaná průmyslová strategie se pětiletý plán zaměří na upevnění hospodářské soběstačnosti a technologického pokroku, vedle toho však poskytne i širší ideologický rámec vycházející ze „Si Ťin-pchingova myšlení o socialismu s čínskými rysy pro novou éru“, zakotveného ve stranických stanovách i státní ústavě.
Zdroje:
