Článek
Skandál v Bruselu
Belgická policie začala tento týden vyšetřovat lobbisty čínské telekomunikační firmy Huawei kvůli podezření z uplácení europoslanců. Podle nizozemského investigativního serveru Follow the Money měla firma překračovat pravidla lobbingu a dopustit se tak korupčního jednání při styku s několika europoslanci v období okolo roku 2020, kdy se Evropská komise začala zabývat vyřazením rizikových dodavatelů z evropských 5G sítí. Proti těmto snahám se pak v roce 2021 ohradilo s odkazem na „technologický rasismus“ v otevřeném dopise osm europoslanců z Itálie a Rumunska.
Hlavní postavou ve vyšetřování by měl být Valerio Ottati, který pro Huawei jako šéf veřejných záležitostí pro EU pracoval od roku 2019. Ve stejném roce uspořádal pro Huawei na půdě Evropského parlamentu debatu, jíž se společně s několika dalšími europoslanci zúčastnil i Jan Zahradil. Ten byl v té době jako předseda neoficiální Skupiny přátelství mezi EU a Čínou (o níž jako první podrobně informoval projekt Sinopsis) jedním z nejvýraznějších propekingských politických hlasů v Evropském parlamentu. Některá média teď zmiňují Zahradila i jako jednoho z europoslanců vyšetřovaných v současné kauze.
Zdroje:
Follow the Money: How Huawei’s lobbying campaign in Europe went rogue
European Parliament: Letter regarding implementation of communications technology in the EU
Vše pro vládu – ale pro čí?
Minulý týden Oddělení efektivity vlády (DOGE) Elona Muska rozhodlo o ukončení financování Státní agentury pro světová média, která provozuje Hlas Ameriky (VOA) a zároveň financuje rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) a rádio Svobodná Asie (RFA). Zatímco Hlas Ameriky, největší americké médium světového dosahu, přerušil svou činnost a jeho zaměstnanci jsou na nucené dovolené, RFE/RL a RFA se s americkou vládou soudí a jejich budoucnost je značně nejistá. Tato média doposud poskytovala zpravodajství v mnoha jazycích zejména v zemích, kde novinářská svoboda neexistuje, případně je výrazně omezená.
Podstatná část aktivit těchto médií se zaměřovala na Čínu – Hlas Ameriky i rádio Svobodná Asie vysílaly nejen ve standardní čínštině, ale i v kantonštině či ujgurštině. Ukončení jejich provozu nyní čínská média nadšeně oslavují a radost může mít i Elon Musk, jenž má v Číně rozsáhlé obchodní zájmy a v minulosti opakovaně přebíral rétoriku Komunistické strany Číny. Otázkou je, jak tento krok zapadá do strategie vlády Donalda Trumpa, která signalizuje nadcházející ofenzivu vůči Číně.
Zdroje:
Foreign Policy: Trump Closes an Important Window Into China
Ambiciózní plány na oživení spotřeby
Čínská vláda v neděli představila „Zvláštní akční plán pro zvýšení spotřeby“, ambiciózní soubor opatření na podporu domácí poptávky a ekonomického růstu. Plán se snaží zvýšení spotřeby propojit s dalšími palčivými problémy čínské společnosti, jako je nízká porodnost, stárnoucí populace, stagnující mzdy nebo krize v realitním sektoru. Hovoří se tak například o zvýšení rodičovské podpory a minimální mzdy, zlepšení dostupnosti sociální i zdravotní péče či zastavení úpadku na trhu s bydlením. Bez konkrétních finančních závazků nebo systémových reforem nicméně opět hrozí, že i tato opatření budou spíše udržovací než transformační.
V této souvislosti uvedl mluvčí Čínského národního statistického úřadu Fu Ling-chuej, že ekonomika se sice pohybuje správným směrem, nicméně „základ pro ekonomické oživení zůstává nestabilní“ a „vnější prostředí je složitější a ponuřejší“. Tím zjevně poukazuje především na rostoucí tlak ze strany Trumpovy administrativy, která nedávno rozšířila cla na čínský export. Tyto kroky dále motivují Peking k posílení domácí spotřeby jako klíčového pilíře růstu v krátkodobém horizontu.
Zdroje
Xinhua: 如何提振消费？这份行动方案划出重点
Tchaj-wan představuje novou strategii proti čínské infiltraci
V reakci na zintenzivňující se působení zpravodajských služeb ČLR na tchajwanskou politiku a ozbrojené síly představil tamní prezident Laj Čching-te novou strategii boje proti čínské infiltraci. Mezi 17 navržených opatření spadá obnovení vojenských soudů, které byly před více než deseti lety zrušeny po netransparentně prošetřeném úmrtí vojáka v základní službě. Nově by měly stíhat příslušníky armády působící ve prospěch Pekingu. Laj dále navrhuje zpřísnění pravidel pro získání povolení k pobytu na Tchaj-wanu pro občany ČLR. Ti by o něj mohli žádat pouze za předpokladu, že se vzdají čínského pasu a registrace domácnosti. Obyvatelé Hongkongu a Macaa by pak nově pod institutem „dlouhodobého pobytu“ de facto ztratili možnost žádat o tchajwanské občanství.
Prezident Laj tato opatření oznámil na dvacáté výročí přijetí čínského zákona proti odtržení (反分裂国家法), kterým si Peking vyhrazuje možnost proti „tchajwanským separatistům“ použít vojenskou sílu. Právě tchajwanští vojáci, kteří by v případě jeho uplatnění čelili ČLOA, jsou častým cílem čínských zpravodajských služeb. Ty je prostřednictvím úplatků a vydírání využívají ke špionáži, natáčení kapitulačních videí určených k demoralizaci tchajwanského obyvatelstva či k organizaci skupin, jež by se v případě čínské invaze pokusily svrhnout vládu. Jen mezi lednem 2022 a červnem 2024 bylo zdokumentováno více než 1700 pokusů čínských zpravodajců o nábor tchajwanských vojáků, počet stíhaných jedinců pro spolupráci s ČLR pak za poslední dva roky stoupl z 10 na 64.
Zdroje:
The Economist: China is infiltrating Taiwan’s armed forces
