Článek
Jak bude vypadat Trumpova politika vůči Číně?
Americký prezident Donald Trump zatím nerealizoval slibovaná šedesátiprocentní cla na veškeré dovážené čínské zboží, nedávné personální změny v jeho týmu však naznačují tvrdší postoj vůči ČLR. Na post náměstka ministra obchodu pro správu vývozu nominoval Landona Heida, který dříve pracoval ve výboru pro Čínu v americké Sněmovně reprezentantů a pomáhal formulovat kroky k ochraně národní bezpečnosti před čínským vlivem. Ministerstvo obchodu naopak nuceně opouští dva vysocí úředníci, kteří zde v předchozích administrativách dohlíželi na licence k vývozu čipových technologií do ČLR. Bílý dům zároveň vydal několik strategických dokumentů k čínským investicím v USA a americkým investicím v ČLR, v nichž upozorňuje, že často nebývají v zájmu Spojených států, nesou rizika pro národní bezpečnost a napomohly rozvoji Čínské lidové osvobozenecké armády.
I přes obsazení klíčových pozic „jestřáby“ však podoba Trumpovy politiky vůči ČLR zůstává nejasná. I zde platí, že ďábel tkví v detailu, bude tedy třeba pozorně sledovat kroky nově jmenovaných činitelů, přičemž konečné slovo bude mít sám Trump.
Zdroje:
„Umění dohodnout se“ se skutečnými i domnělými diktátory
Ani slib vyjednání míru na Ukrajině první den svého úřadování Trump nesplnil, nicméně pozornost na sebe v této souvislosti upoutává neustále. Po úvodních jednáních americké a ruské delegace v Rijádu bez účasti Ukrajiny a evropských států a následném Trumpově výlevu proti ukrajinskému prezidentovi Zelenskému jako „diktátorovi“ se Spojené státy zdržely hlasování o rezoluci OSN, která by hnala Rusko k zodpovědnosti za agresi na Ukrajině. Přesto je v současnosti na spadnutí ukrajinsko-americká dohoda o nerostných surovinách, která by měla pomoci Kyjevu udržet si přízeň Trumpovy administrativy v duchu jeho transakční diplomacie.
Čína vyjednávání mezi Washingtonem a Moskvou podporuje. Čínský ministr zahraničí Wang I během summitu G20 v Johannesburgu prohlásil, že Peking „doufá, že zúčastněné strany naleznou udržitelné a trvalé řešení, které zohlední zájmy obou stran“. V pondělním telefonátu pak Vladimir Putin podrobně informoval Si Ťin-pchinga o nejnovějších jednáních. Generální tajemník vyjádřil spokojenost s úsilím Ruska o dialog se Spojenými státy s cílem vyřešit „ukrajinskou krizi“, jak Peking válku na Ukrajině nazývá, a obě země se zavázaly nadále „různými způsoby komunikovat a koordinovat své další kroky“.
Zdroje
Vláda ČLR: 习近平同俄罗斯总统普京通电话
Kabely a šedá zóna
Své kroky tito „partneři bez hranic“ slaďují i na moři. V úterý brzy ráno loď s čínskou posádkou poškodila podmořské kabely spojující tchajwanské Peskadorské ostrovy s hlavním ostrovem. Tchajwanská pobřežní stráž následně zadržela nákladní loď s osmičlennou posádkou k dalšímu vyšetřování kvůli podezření z úmyslné sabotáže. Plavidlo v čínském vlastnictví a s čínskou posádkou plulo pod vlajkou Toga – v lednu byla za podobných okolností vyšetřována čínská loď Shunxing 39, která zase operovala pod kamerunskou vlajkou.
Stále častější útoky na podmořské kabely jsou další z arzenálu aktivit v šedé zóně, které Čína systematicky využívá k oslabení protivníků, aniž by vyvolala otevřený konflikt. Patří mezi ně také kybernetické útoky, ekonomický nátlak či využívání rybářských lodí jako polovojenských plavidel. Peking těží z asymetrické výhody, kdy státy dodržující mezinárodní právo mají jen omezené možnosti, jak tyto akce prokázat a potrestat. Stejně jako v dalších oblastech hybridní války, jako třeba v dezinformačních kampaních, pak koordinuje svůj postup s Ruskem – zatímco čínské lodě stále více provádějí sabotáže i v Evropě, ruská plavidla operují v blízkosti Tchaj-wanu.
Zdroje:
Taipei Times: PRC ship detained after cable damaged
NY Times: 台湾扣留一艘中资背景货船，称其涉嫌切断海底电缆
Čína postupuje hlouběji do Pacifiku
Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády tento týden provedlo vojenské cvičení s ostrou střelbou v Tasmanově moři, tedy ve vodách mezi Austrálií a Novým Zélandem. Podobné manévry sice už v oblasti Čína v minulosti uskutečnila, vždy ale ve spolupráci s australskou a novozélandskou armádou. Tentokrát ČLOA zahájila cvičení sama a bez patřičného nahlášení dopředu, což způsobilo nečekané narušení leteckého spojení mezi oběma zeměmi. Právě ukázka síly a schopnosti přerušit kontakt mezi Austrálií a Novým Zélandem byly jedním z předpokládaných cílů tohoto cvičení.
Tím druhým je pak normalizace pohybu čínské armády v tichomořských vodách. ČLR se dlouhodobě snaží posílit svůj vliv v jižním Pacifiku, zejména skrze utužování vztahů s tichomořskými ostrovními státy na úkor tradičních velkých regionálních hráčů, tedy zejména právě Austrálie a Nového Zélandu. Číně se tak například tento měsíc podařilo podepsat „všestrannou strategickou dohodu“ s Cookovými ostrovy. Ty jsou volně přidruženým státem Nového Zélandu a měly by tak držet stejný směr v zahraniční politice, tento krok však s Wellingtonem místní vláda nekonzultovala.
Zdroje:
