Článek
Írán optikou čínské diplomacie, narativů a satelitů
Čína se v eskalujícím konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy s Izraelem prozatím profiluje jako opatrný diplomatický aktér, který upřednostňuje své klíčové ekonomické zájmy. Na tiskové konferenci 8. března ministr zahraničí Wang I varoval před návratem k „zákonu džungle“, odsoudil snahy o změnu režimu a vyzval k okamžitému příměří. Peking preferuje zachování autoritářského režimu v Teheránu – ať už pod vedením Modžtaby Chámeneího nebo jiné osobnosti – v kombinaci s ochranou energetických toků a zachováním diplomatického vlivu. Spolu s diplomatickou a rétorickou podporou se však objevily také zprávy o tom, že Teherán oproti loňské dvanáctidenní válce výrazně zpřesnil své raketový útoky na americké a izraelské cíle, k čemuž mu může dopomáhat čínský navigační satelitní systému BeiDou. Je tak dost možné, že stejně jako v případě ruské války na Ukrajině se čínské technologie stále více stávají součástí strategického soupeření, i když Peking veřejně zdůrazňuje neutralitu.
Válka vyvolala také vlnu komentářů v čínském digitálním prostoru, které odhalily jak skepticismus veřejnosti, tak přísně kontrolované narativy. Online diskuse o Chámeneího smrti zahrnovaly satiru zaměřenou na nacionalistické komentátory a nepřímou kritiku politické propagandy, někteří uživatelé sdíleli písničku „Unfortunately Not You“ („Bohužel jsi to nebyl ty“) s jen lehce zastřeným přáním, aby podobný osud potkal Si Ťin-pchinga, zatímco jiní se vysmívali příliš sebevědomým provládním analytikům, jejichž předpovědi se rychle ukázaly jako mylné. Naopak čínsko-kanadský profesor Ťiang Süe-čchin, stojící za YouTube kanálem Predictive History (Prediktivní historie), si některými médii vysloužil přezdívku „čínský Nostradamus“. Ťiang již v roce 2024 předpověděl, že Donald Trump se vrátí k moci a rozpoutá válku s Íránem. Současně ale doplnil, že to bude zahrnovat pozemní invazi a dlouhotrvající válka bude ve finále pro Spojené státy ničivá.
Zdroje:
China Digital Times: Translation: On Khamenei’s Death and Authoritarian Myth Machines
Zdravotnictví jako nový motor ekonomiky i geopolitiky
Tento týden v ČLR skončila tzv. dvě zasedání – každoroční jednání čínského pseudoparlamentu a dalších orgánů, na nichž se vytyčují hlavní priority země. Čína zde letos stanovila svůj nejnižší cíl hospodářského růstu od roku 1991, a to v rozmezí 4,5 až 5 %. V minulosti platilo, že na zpomalení ekonomiky stát reagoval stavbou nových domů, dálnic či továren. Tento model však v posledních letech přestává fungovat, a proto se hlavním tématem stalo posílení domácí spotřeby. Zatím ale převažují spíše prohlášení než konkrétní kroky a důraz se klade především na „odemknutí latentní poptávky“, například prostřednictvím zlepšení logistiky, aby se zboží dostalo i do venkovských oblastí, nebo budováním parkovišť, která mají podpořit nákupy automobilů. Zmiňují se však i některé širší systémové změny, například vyšší investice do zdravotnictví. Národní komise pro rozvoj a reformy (NDRC) slíbila zvýšit výdaje na zdravotnictví a Si Ťin-pching o tomto tématu diskutoval i s členy Čínského lidového politického poradního shromáždění. Zdravotnictví se objevuje také v pětiletém plánu – jak z hlediska personálního zajištění, tak podpory farmaceutického průmyslu, který má být dalším pilířem průmyslu.
Mnohé analýzy dlouhodobě upozorňují, že v oblasti léčiv je již nyní Západ na Číně výrazně závislý a farmaceutický sektor by se mohl stát dalším nástrojem čínského ekonomického tlaku, podobně jako jsme to v minulém roce viděli u vzácných zemin. Čína je dnes největším světovým producentem účinných farmaceutických látek (API) a u některých konkrétních léků má na dodávky téměř monopol – až 95 % ibuprofenu v EU a USA pochází z čínských továren a více než 80 % účinných látek pro klíčová antibiotika se vyrábí právě v Číně. Evropský parlament na to začátkem roku reagoval podporou nové legislativy Critical Medicines Act (CMA). Jejím hlavním cílem je obnovit výrobu kritických léčiv a jejich účinných látek v EU, diverzifikovat dodavatelské řetězce a lépe koordinovat evropské zásoby. Investice do zdravotnictví by tak čínskému vedení pomohly zabít dvě mouchy jednou ranou – „investovat do lidí“, což zdůrazňuje nová pětiletka, ale zároveň posílit svou pozici v geopolitickém soupeření.
Zdroje:
Renmin ribao: 【微镜头·习近平总书记两会“下团组”】“重点工作做到位了，健康中国建设就能扎实推进”
Health Policy Watch: EU Parliament Backs Critical Medicines Act, Sparking Supply Concerns in Africa
Nečekaná návštěva na baseballovém zápasu mezi Českem a Tchaj-wanem
V sobotu tchajwanský premiér Čuo Žung-tchai (DPP) navštívil Japonsko. Přicestoval jako soukromá osoba zhlédnout baseballový zápas mezi Českem a Tchaj-wanem v rámci World Baseball Classic, který mimochodem Česko prohrálo 14:0. Podle svých slov premiér v Japonsku neměl žádnou další agendu a cestu si platil sám. Jakkoli spolu oba státy úzce spolupracují a pojí je i silná kulturní afinita, Tokio s Tchaj-pejí nemají od roku 1972 oficiální diplomatické styky. Návštěvy vysokých politiků jsou tak velmi vzácné a tchajwanský premiér veřejně navštívil Japonsko vůbec poprvé od konce oficiálních diplomatických vztahů. Na návštěvu tchajwanského premiéra si dle očekávání stěžovalo čínské ministerstvo zahraničí.
Cesta přichází v době probíhajícího sporu mezi Japonskem a Čínou, který eskaloval po prohlášení japonské premiérky Sanae Takaiči, která označila hypotetický čínský útok na Tchaj-wan za „situaci ohrožující přežití Japonska“, což je jednou z podmínek, za nichž může země nasadit ozbrojené síly. Vzrůstající agresivita Číny vůči svým sousedům Japonsko čím dál více ohrožuje. Premiérka Sanae Takaiči se svou administrativou nyní stojí před úkolem posílit obranyschopnost Japonska, jež je značně omezena poválečnou „mírovou“ ústavou. V budoucnosti chce například zintenzivnit bezpečnostní spolupráci se „stejně smýšlejícími zeměmi“, posílit protiraketovou obranu či podpořit obranný průmysl.
Zdroje:
Focus Taiwan: WBC / Taiwan defeats Czech Republic 14-0 to secure first win at 2026 WBC
Sinopsis: The 2026 House of Representatives Election and the Takaichi Administration
OpenClaw: humří horečka v ČLR
Open source AI asistent OpenClaw od rakouského vývojáře si rychle získal popularitu napříč světem. Čínský internet vzal přímo útokem. OpenClaw, jež má v logu kresleného humra, na rozdíl od AI chatbotů umí nejen zodpovídat otázky, ale také plnit úkoly, jako je odesílání zpráv, organizování kalendáře či rezervace letů. Mezi rychle rostoucí skupinu jeho čínských uživatelů patří jednotlivci, podnikatelé, ale i tamní technologičtí giganti – firmy jako ByteDance, Xioami, Huawei, Alibaba či Tencent asistenta nedávno zaintegrovaly do svých služeb. Integraci OpenClaw podporují i některé místní samosprávy, které za ni firmám nabízí finanční pobídky.
Dosavadnímu úspěchu asistenta nahrává „akční plán AI+ “, součást nové pětiletky. Jde o ambici Pekingu skrze širokou implementaci AI napříč ekonomikou zvýšit produktivitu práce. Ohledně vlivu AI na ekonomiku panuje v Pekingu optimismus, řada ekonomů však varuje, že široké rozšíření AI povede spíše ke ztrátě než k tvorbě pracovních míst. Podle Mezinárodního měnového fondu AI ovlivní až 60 % pracovních pozic ve vyspělých ekonomikách. Nejvíce přitom může ohrozit pracovní místa zastávaná absolventy univerzit, což by mohlo dále prohloubit vysokou nezaměstnaností mladých lidí v Číně. Problémem OpenClaw také je, že vyžaduje přístup k řadě operací na zařízení uživatele, čímž jej potenciálně vystavuje hrozbě kyberútoků či úniku citlivých dat. Navzdory těmto varováním však zvyšování produktivity práce prostřednictvím AI zůstává pro ČLR prioritou.
Zdroje:
STCN: “养龙虾”，怎么就火了？
