Článek
America First
Bílý dům na začátku prosince představil novou americkou národní bezpečnostní strategii. Dokument v necelých třiceti stranách shrnuje představu Trumpovy administrativy o pozici a roli USA v současném světě a reflektuje ideologii hnutí MAGA a jeho ústřední heslo „America First“. Spojené státy se na jeho základě hodlají řídit čistě svými ekonomickými a strategickými zájmy a naopak chtějí naprosto opustit roli světového strážce demokracie a lidských práv. Tato část je dobrou zprávou pro Čínu (a Rusko), v jejímž politickém systému již USA nevidí hrozbu a vnímají ji především jako významného rivala v ekonomické a strategické oblasti. Strategie v tomto ohledu deklaruje, že se Spojené státy nebudou nijak zajímat o vnitřní dění v jiných státech. To se však zjevně netýká Evropy, do jejíchž vnitřních záležitostí se USA hodlají aktivně zapojovat, aby zachránily starý kontinent před domnělým civilizačním kolapsem v důsledku přílišného liberalismu.
Pro Čínu méně příznivou částí strategie je potvrzení významu Tchaj-wanu pro Spojené státy, které hodlají za každou cenu zabránit ČLR v násilném převzetí kontroly nad ostrovem. Důvodem je důležitost tchajwanského polovodičového průmyslu pro světové dodavatelské řetězce, ale také strategická poloha Tchaj-wanu, která by Číně značně usnadnila další postup hlouběji do Tichomoří a umožnila jí kontrolovat významné okolní obchodní cesty. Z podobných důvodů strategie hovoří i o významu Jihočínského moře, o jehož kompletní kontrolu Čína také usiluje. Dokument tak sice potvrzuje některé dlouhodobé strategické cíle Spojených států, nicméně zároveň v duchu Trumpovy transakční politiky dává Washingtonu možnost se se svými rivaly domluvit, čehož mohou Čína, Rusko a další státy využívat ve svůj prospěch a tvoření nových sfér vlivu.
Zdroje:
The White House: National Security Strategy of the United States of America
Mezinárodní právo a mezinárodní incidenty
Minulý týden poblíž Okinawy proběhlo rozsáhlé vojenské cvičení čínské armády. Jelikož se odehrávalo v blízkosti japonských teritoriálních vod, vzlétly japonské stíhačky, aby pohyby čínské armády monitorovaly. Stíhačky ČLOA však údajně na japonská letadla dvakrát namířily radar pro řízení palby. Japonská vláda se snažila dovolat na horkou linku a incident řešit, Peking však neodpovídal. Tokio proto důrazně protestovalo u čínské vlády proti tomuto kroku, který se obecně považuje za provokativní a rizikový kvůli možnosti eskalace. Podpořily jej i Spojené státy, které incident kritizovaly a své spojenectví s Japonskem označily za „silnější než kdy dříve“. Čínská strana jako obvykle tvrdí, že postupuje zcela v souladu s mezinárodním právem. Vzájemné vztahy se tak dále zhoršují od doby, kdy japonská premiérka Sanae Takaiči prohlásila, že v případě napadení Tchaj-wanu Čínou by její země přišla svému sousedovi na pomoc, na což generální konzul ČLR v Ósace reagoval slovy, že by se měl useknout premiérčin „špinavý krk“.
Japonsko kromě narůstající vojenské aktivity ČLOA kolem svého území řeší také rostoucí vlnu nenávisti vůči svým občanům žijícím v Číně, kterou tamní úřady v lepším případě tolerují, v horším dokonce podporují. S rozpínavostí Pekingu mají nicméně problémy i tak vzdálené země jako Austrálie a Nový Zéland. Čínská vojenská cvičení zde narušila civilní dopravu a čínští představitelé občas prohlašují, že Austrálii „objevili“ právě Číňané, tudíž by jim měla patřit. Jelikož je Rusko nyní „přítelem bez hranic“, vláda v Pekingu oficiálně neotevírá téma nevyjasněných sporů o rusko-čínskou hranici. Na čínském internetu se však čím dál častěji objevují hlasy volající po „navrácení“ rozsáhlých území na východ od Amuru, o něž čchingská Čína přišla ve válce s Ruskem, a to včetně Vladivostoku a Sachalinu. Termín „přátelství bez hranic“ tak může nabývat zcela nových významů.
Zdroje:
Nikkei: Japan says China didn't answer hotline during radar incident
Reuters: US backs Japan in dispute with China over radar incident
Čipy pro Čínu, provize pro Washington
V pondělí americký prezident Donald Trump povolil vývoz vyspělých mikročipů od společnosti Nvidia do Číny. Konkrétně jde o pro vývoj AI využívaný model H200. Ačkoliv tento model není nejvýkonnějším produktem této společnosti, H200 i tak překonává své čínské alternativy. Cílem tohoto kroku je snížit motivaci ČLR k vývoji vlastních technologií a držet tak Peking alespoň částečně závislý na amerických dodavatelích. Čtvrtina tržeb Nvidia z prodeje H200 v Číně připadne americké vládě. Čínské regulační orgány však zvažují, že dovoz těchto čipů omezí.
Export nejpokročilejších amerických čipů poprvé Bílý dům zakázal v roce 2022. Opatření měla zpomalit tempo rozvoje čínského výzkumu AI, zachovat americkou dominanci v oboru a zabránit čínské armádě v přístupu k těmto technologiím. Omezení se postupně rozšířila i na software a stroje pro výrobu čipů a postihla 140 čínských entit. Peking odpověděl omezením vývozu kritických surovin jako germanium, gallium, antimon či karbon do USA. Americká opatření nejprve v Číně vedla k růstu cen technologií a propouštění, Peking však zároveň motivovala intenzivně rozvíjet domácí vývoj a výrobu AI čipů. Situace na čínském trhu se tak začíná měnit – dříve americké firmy pokrývaly více než 80 % poptávky po AI čipech, letos 60 % z ní podle odhadů zajistí čínští dodavatelé. Vyspělé čipy se navíc do ČLR dostávají přes pašeráky a třetí země. Zastánci Trumpova rozhodnutí jej tak chválí za snahu udržet vazby s Čínou a zachovat její závislost na amerických technologiích. Jeho kritici naopak upozorňují, že Čína už je pevně rozhodnutá se z této závislosti vymanit. Export H200 podle nich na této dynamice nic nezmění, zato však čipy nevyhnutelně skončí v rukou čínské armády.
Zdroje:
The Economist: Donald Trump’s flawed plan to get China hooked on Nvidia chips
CSIS: The Limits of Chip Export Controls in Meeting the China Challenge
The Guardian: US chip export controls are a ‚failure‘ because they spur Chinese development, Nvidia boss says
Al Jazeera: China hits back against US chip crackdown
Neříkejte, že jsme vás nevarovali
Volební účast v nedělních hongkongských volbách do Legislativní rady dosáhla jen necelých 32 %. Podobně nízká, téměř poloviční oproti předchozím volbám, byla již v roce 2021, kdy poprvé začal platit nový volební systém, umožňující kandidovat pouze „vlastencům“ schváleným Pekingem. Kromě toho, že systém reálně nedává možnost volby a zcela vyloučil prodemokratické politiky, se na účasti podepsala také frustrace společnosti z reakce úřadů na listopadový požár v hongkongském bytovém komplexu, který si vyžádal nejméně 159 obětí. Ani pobídky jako „děkovné kartičky“ voličům směnitelné za odměny v místních obchodech či volební píseň „Volte, tvořte budoucnost“ s účastí kantopopových hvězd tak příliš nepomohly.
Zatímco čínská média hovoří o „hladkých“ a „úspěšných“ volbách a frontách nadšených voličů tvořících se před volebními místnostmi již za úsvitu, zahraniční média především v kontextu ničivého požáru vnímají situaci poněkud odlišně. Úřad státní bezpečnosti si tak předvolal jejich zástupce, obvinil je z „útoků na volby a zasahování do nich“ a dodal: „Neříkejte, že jsme vás nevarovali“. To dále ilustruje zhoršující se stav svobody tisku v Hongkongu. V žebříčku organizace Reporters Without Borders klesl Hongkong po zavedení zákona o státní bezpečnosti v roce 2021 téměř o sedmdesát příček a dnes se drží na nepříliš lichotivém 140. místě.
Zdroje:
