Článek
Co je to drahota? Kam až sahá? Nemáme zase tak hluboko do kapsy, abychom nějaký ten peníz nepustili, ale odtud – potud. Prostě služba by měla odpovídat ceně. A o tom to je. Ubytování, pohostinství, pláže… jen předražená bída.
S Chorvatskem jsem spjatá, dalo by se říci, pupeční šňůrou. A to ještě za dob Jugoslávie, kdy jsem si Jadranu užívala jako dítě. Tehdy to bylo něco okouzlujícího. Na trzích barevné zboží, nepřeberné množství zeleniny a ovoce, které jsem tehdy ani neznala. Poprvé jsem zde ochutnala pizzu a Coca colu ze sklenice. Chutě pro mne v té době naprosto neznámé.
Uplynul čas a doba se změnila. Chorvaté o nás už nestojí. Koukají po jiných. Po zámožnějších. Hloupé rady, že si nemusíme vozit zásoby jídla v kufru auta, jsou k ničemu. Jsou prostě pitomé. To ví přece každý, že ve velkém řetězci se nakoupí levně. Ceny jsou srovnatelné s našimi. Jenže jezděte nakupovat do Makarské nebo třeba do Ploče. Než se tam po magistrále doploužíte a s nákupem zpět, je půl dne v háji. Co na tom, že si narvete košík jídla za ceny jako u nás. Kus dovolené vám protekl skrz prsty jen kvůli hloupému jídlu. Pak ještě další čas, kdy je třeba z nakoupených surovin upatlat nějaký ten balkánský pokrm, který si sníte na balkoně apartmánu. Och, to dovolená jako z magazínu!
A jsme u toho. Proč to máme vůbec zapotřebí. Chápu, že je to stejně drahé jako na Lipně nebo Mácháči. Je jasný, že někdo má prostě jiný vkus a volí předraženou bídu. I předražená bída se dá prodat. Kupující sice asi nepatří k nejbystřejším, ale jsou. Ani třicet pět let od revoluce jsme se nenaučili nějaké národní hrdosti. Lezeme sveřepě do země, která o nás prostě nestojí. Myslíme si, jak jsme v pohodě s porovnáním s rodiči, kteří by dali za takovou dovolenou majlant. Ale to je omyl.
Co nám poskytne Chorvatsko? Přelidněnou pláž, ke které se budeme pachtit ve vedru kilometr a kde se budeme válet na vlastním ručníku tělo na tělo. Předražené ubytování, kde vám nikdo nevytře nebo nepřevleče postel ani za čtrnáct dní, jíst budete buď tedy vlastní konzervy na balkoně, nebo pojedete půl dne do velkého marketu za levnějším nákupem, ze kterého budete klohnit nějaké jídlo, poslední den si vyrazíte s rodinkou na večeři do hospody, kdy budete čekat, jestli si vás nějaký pingl vůbec všimne, dáte si rybí menu, které vám připraví ze zmrazených ryb z atlantiku, zaplatíte cenu, nad kterou se vám protočí panenky a v apartmámu se dorazíte turisťákem z domova, abyste nešli spát s prázdným břichem. Následně pojedete domů celý den, urvaní jako psi v autě.
Sedněte si doma a spočítejte, kolik ta sranda vlastně stála. A za stejnou cenu si odletíte klidně do Řecka. Nikdo nemusí řídit, každý může spát. Let trvá dvě hodiny. Kouzelné pláže, čistá voda a…pokud půjdete do taverny, spolehněte se, že nad vámi nikdo neohrne nos. Budou si vás vážit stejně jako třeba Němců či Angličanů. Občas prohodí i české slovíčko. Budou na vás mávat a zdravit vás. Jenže Chorvat si vás ani nevšimne. Jste pro něj šmejdi, kteří zabírají místo potřebnějším. V Řecku není třeba jezdit do nějakých super či hypermarketů. Najíte se dobře i v taverně s bohatým výběrem a navíc dostanete většinou aperitiv a dezert jako pozornost podniku. Je to opravdu milé. A což takhle rychlé občerstvení, které je levnější než u nás? Nebo vydat se rovnou do jiných zemí? Egypt nebo Turecko? Za cenu, kdy v Chorvatsku budete objíždět města a shánět potraviny ze kterých vymícháte oběd na další den, budete mít v těchto zemích all-inclusiv. Jíst a pít můžete celý den, co hrdlo ráčí. Bohatá snídaně, svačina, víno, káva, voda, pivo oběd, sladký dezert, večeře, půlnoční polévka….
Písčitá pláž či kamenitá? Volba je jen na vás. Moře čisté a teplé, pokud máte brýle a šnorchl, spatříte hejna barevných ryb, jak dovádí a prolínají se s jinými druhy. Neopakovatelné krása. V Chorvatsku ji prostě nenajdete.
