Článek
Studentů se nikdo neptal. Školy jim daly volno, aby mohli protestovat za veřejnoprávní média
Podpora svobodných médií je legitimní téma. Otázkou ale zůstává, zda školy při organizování či umožňování protestů dostatečně respektovaly také svobodu studentů rozhodnout se jinak.
Dne 3. listopadu 2026 se studenti v různých částech České republiky zapojili do protestů na podporu České televize a Českého rozhlasu. Akce navazovala na stávku zaměstnanců obou veřejnoprávních médií, kteří protestovali proti vládnímu záměru zrušit televizní a rozhlasové poplatky a převést financování institucí pod státní rozpočet.
Do celé události se zapojil také vzdělávací sektor. Některé vysoké školy studentům poskytly volno, další umožnily omluvení absence a jiné vyzvaly vyučující k vstřícnosti vůči účastníkům protestů.
Právě tady se nabízí nepříjemná otázka: Kde končí podpora občanské angažovanosti a kde začíná institucionální prosazování konkrétního politického postoje?
Volno na protest. Které školy se rozhodly?
Z dostupných informací vyplývá, že nejvýraznější podporu studentské účasti poskytly některé brněnské vysoké školy.
Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (FaVU VUT) vyhlásila na 3. listopadu celodenní děkanské volno. Rozhodnutí učinil děkan Filip Cenek. Výuka odpadla a měla být nahrazena v jiných termínech.
Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) vyhlásila rektorské volno od 14 hodin pro studenty, kteří se chtěli zúčastnit akční stávky Výboru solidarity studentů JAMU.
Masarykova univerzita (MU) zvolila jiný postup. Plošné zrušení výuky nevyhlásila, ale omluvila absenci studentům, kteří se rozhodli zúčastnit akcí na podporu médií veřejné služby.
Mendelova univerzita v Brně plošné volno nevyhlásila. Podporu médiím vyjadřovalo její vedení a studentské spolky.
Situace tedy nebyla všude stejná. Přesto je podstatné, že některé vysoké školy skutečně uvolnily studenty z výuky, aby se mohli zúčastnit politicky a společensky vyhraněného protestu.
Ani další univerzity nezůstaly stranou
V Praze se do podpory protestů zapojily například:
- Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK),
- Právnická fakulta Univerzity Karlovy (PF UK),
- Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (MFF UK),
- 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy,
- Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (UMPRUM),
- Akademie výtvarných umění (AVU).
Podle studentské iniciativy Média nedáme! se na pochodu v Praze 3. listopadu sešlo přibližně 5 000 studentů. Uvedené školy a fakulty iniciativa zmiňovala v souvislosti s účastí na pochodu.
Je ovšem nutné rozlišovat mezi účastí studentů, podporou vedení školy a oficiálně vyhlášeným volnem. Ne všechny uvedené instituce přerušily výuku.
Například Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) ani UMPRUM rektorské volno nevyhlásily. Jejich vedení ale studentům vyjádřilo podporu a požádalo vyučující o vstřícnost. Na České zemědělské univerzitě (ČZU) záleželo na rozhodnutí jednotlivých děkanů.
Odpadly přednášky a semináře. Zkoušky ale zůstávají
Další otázkou, která v souvislosti s vyhlášeným volnem zůstává poněkud stranou, jsou samotné studijní povinnosti. Studentům odpadly přednášky, semináře a další výuka, jejich povinnost zvládnout předepsané učivo a úspěšně složit zkoušky však samozřejmě nezmizela.
Některé školy sice nabízely náhradní termíny výuky, jenže ani toto řešení nemuselo být v praxi uskutečnitelné. Studenti mají své rozvrhy, další povinné předměty, semináře a v některých oborech také odborné praxe. Přesun zrušené výuky do jiného termínu proto může znamenat kolizi s již naplánovanými studijními povinnostmi.
Nabídnout náhradní výuku na papíře je jedna věc. Zajistit, aby se jí studenti skutečně mohli zúčastnit, aniž by museli obětovat jinou povinnou výuku či praxi, je věc druhá.
Výsledkem tak může být situace, kdy studenti přijdou o řádnou výuku, musí si sami doplnit probrané učivo a následně jsou přesto hodnoceni ze znalostí, jejichž získávání jim škola v daný den neumožnila. Zkoušky se totiž kvůli jednomu dni volna automaticky neruší ani neposouvají.
Je proto namístě ptát se, zda školy při rozhodování o volnu dostatečně zohlednily také praktické a studijní dopady na studenty. Pokud se vedení instituce rozhodne podpořit protest tím, že přeruší výuku, mělo by zároveň převzít odpovědnost za její smysluplnou náhradu. Nestačí pouze oznámit, že se výuka přesune na jiný termín, pokud studenti v tomto termínu mají jiné povinnosti.
Zvlášť problematické to může být u oborů s povinnými laboratorními cvičeními, klinickou výukou, uměleckými ateliéry nebo odbornými praxemi, které nelze jednoduše přesouvat podle potřeby.
Kdo se studentů ptal, zda chtějí stávkovat?
To je otázka, která by neměla zapadnout za transparenty a politická hesla.
Studenti mají samozřejmě právo vyjadřovat své názory, protestovat a podporovat nezávislost médií. Stejně tak ale mají právo nesouhlasit, nezapojit se a pokračovat ve výuce.
Pokud vedení školy rozhodne o volnu nebo vyzve vyučující, aby studentům účast na protestu usnadnili, mělo by být zcela jasné, že jde o možnost, nikoliv o očekávanou povinnost.
Zveřejněné informace o protestech přitom neobsahují důkaz, že by jednotlivé školy před svými rozhodnutími uspořádaly mezi studenty reprezentativní hlasování o tom, zda chtějí, aby se jejich škola do protestu zapojila. Nelze proto tvrdit, že se neptaly vůbec žádné školy. Stejně tak ale nelze automaticky předpokládat, že účastníci reprezentovali názory všech studentů.
A právě to je podstatné. Tisíce protestujících studentů nejsou automaticky tisíce studentů, kteří podporují konkrétní politické stanovisko. A už vůbec ne všichni studenti dané školy.
Podpora médií nesmí znamenat konec názorové plurality
Spor o financování České televize a Českého rozhlasu je legitimní veřejnou debatou. Změna způsobu financování může mít významné důsledky pro nezávislost a fungování těchto institucí. Je zcela namístě, aby se o ní diskutovalo na univerzitách, ve školách i mezi občany.
Škola by ale měla být především místem, kde se studenti učí kriticky přemýšlet, porovnávat argumenty a vytvářet si vlastní názor.
Pokud se vedení školy rozhodne podpořit jednu stranu veřejné debaty, mělo by zároveň zajistit, aby studenti s odlišným názorem nebyli znevýhodněni. Neměli by mít pocit, že jejich neúčast na protestu znamená nedostatek občanské odpovědnosti nebo že se tím staví proti svobodě médií.
Stejně tak by se nemělo zapomínat na studenty, kteří se protestu nezúčastnili, ale následky rozhodnutí vedení školy pocítili v podobě zrušené výuky a komplikací při plnění studijních povinností.
Je rozdíl mezi tím, když škola poskytne prostor pro diskusi o budoucnosti veřejnoprávních médií, a tím, když organizačně usnadní účast na protestu namířeném proti konkrétnímu vládnímu návrhu.
Studenti nejsou nástrojem škol, politických stran ani občanských iniciativ. Jsou to lidé, kteří mají mít možnost rozhodovat sami za sebe.
A pokud se má škola hlásit k demokracii, měla by respektovat nejen ty studenty, kteří vyjdou do ulic, ale také ty, kteří se rozhodnou zůstat v lavicích. A především by měla zajistit, aby za rozhodnutí vedení školy nemuseli platit tím, že si budou muset sami dohánět výuku, kterou jim škola zrušila.
Protesty pokračovaly i 10. listopadu
Podpora protestů nezůstala pouze u 3. listopadu. Další studentské protestní akce se uskutečnily také v úterý 10. listopadu 2026. Tentokrát se studenti sešli na podporu nezávislosti veřejnoprávních médií a kultury, ale také v souvislosti s financováním veřejných vysokých škol.
Do akce se zapojili studenti vysokých škol z celé republiky. V Praze se demonstrace konala na náměstí Republiky a začala symbolicky v 16:36. Podle organizátorů se jí účastnily tisíce lidí, zatímco ČTK uváděla vyšší stovky demonstrantů.
Významnou roli sehrála opět Univerzita Karlova. Její rektor Jiří Zima vyhlásil na 10. listopadu rektorské volno pro studenty i akademické pracovníky. Veškerá výuka, praxe a laboratorní práce byly v tento den zrušeny, s možností stanovených výjimek.
Univerzita ve svém oficiálním prohlášení výslovně uvedla, že podporuje právo studentů zapojit se do protestních aktivit. Současně doporučila fakultám a vyučujícím vstřícný přístup a možnost náhradního splnění studijních povinností.
Znovu tak vyvstává otázka, zda bylo skutečně nutné rušit výuku na celé univerzitě, aby se studenti mohli zúčastnit odpoledního protestu. Rektorské volno totiž nebylo omezeno pouze na dobu konání demonstrace, ale znamenalo přerušení výuky na celý den. Studijní povinnosti přitom studentům zůstaly.
Zdroj:





