Článek
Ne každý trpí na průjmy. Někomu stačí ovšem málo a průjem ho může potrápit. Především na zahraniční cestu jsme vybaveni všemožnými léčivy a pochopitelně vyděšeni z možnosti střevních problémů vezeme si s sebou i Endiaron. Tedy vozili jsme si. Po delším výpadku se opět v lékárnách objevil a podařilo se mi koupit jednu krabičku. Kdybych věděla, že se objevil pouze na pár dní, koupila bych jich pochopitelně více, ale v té době se mi ulevilo, že je konečně po problému a Endiaron už bude opět k mání.
Jenže to jsem se spletla. Díky tomu, že na svůj reflux a problémy s pálením žáhy užívám pravidelně Helicid, který tlumí kyselé žaludeční prostředí, tak průjem je u mne celkem častý. Nebývá to ovšem jen obyčejný průjem, mám za sebou už řadu onemocnění campylobakterií nebo salmonelózou. Mně prostě stačí málo a požitá bakterie mi udělá ze zažívání peklo. Jiný, správně kyselý žaludek by bakterii rychle srovnal, ale bohužel u mne jí je dobře. To jsou už zcela jiné průjmy, s celkovou slabostí, teplotou, zvracením a trvají týdny, než se zažívání vrátí zpět do původní podoby.
I tak je pro mne běžný průjem velice nepříjemnou a otravnou záležitostí. Zvlášť bez Endiaronu. Ten si s ním poradil za dva tři dny. Živočišné uhlí nebo Smekta jsou takové prostředky snad pro miminka, ale na mne rozhodně nezabírají. Vyzkoušela jsem i Ercefuryl. Ten jsem si vždy vozila s sebou na dovolenou, prý je dobrý hlavně na cestovní průjmy. Takže kdyby náhodou selhal můj oblíbený Endiaron, byl tu Ercefuryl. Jenže Ercefuryl také zklamal. Břicho se kroutilo dál, běhala jsem a běhala a efekt žádný. Na doporučení doktora jsem také vyzkoušela Enterol. Cena byla vysoká a já opravdu nedokážu posoudit, jestli pozvolné zlepšení připsat na vrub léku nebo rýži a banánům, které jsem konzumovala.
Nyní na mne přišly rychle za sebou dvě průjmové ataky. Včetně žaludeční nevolnosti a křečí v břiše. Endiaron není možné sehnat už ani u internetových překupníků a já se vydávám do lékárny. Otevřeně líčím svůj problém a ptám se opět, snad po sté, proč není Endiaron a kdy konečně bude. Lékárnice pochopitelně neví, kdy bude a není kvůli výpadku té jedinečné účinné látky, která prostě nejde nahradit. „A chcete pozvolné léčení nebo rychlou úlevu?“ Rozhodně chci rychlou úlevu, už se snažím léčit dost dlouho. „Tak tedy LOPERON. Zahájit dvěma tabletkami a při každé další vodnaté stolici užít jednu další tabletu. To máte ale jen na tři dny. Potom je třeba užívat nějaké lactobacily.“
Kývu, platím a doma nedočkavě polykám první Loperon. Ne dvě tablety, ale jen jednu jedinou. Zkusím a uvidím. Za nějakou tu hodinu se břicho zklidňuje, nekroutí se, nebolí a na záchod mě už nic nenutí. Je mi prostě dobře. Je mi dobře i druhý den, necítím vůbec žádné problémy. Ještě držím dietu, ale už mám i chutě. Průjem je ten tam. To jsem ještě nezažila ani po Endiaronu. Postupně přecházím na běžnou stravu a v bříšku mám jako v pokojíčku. Že by Loperon byl také zázračným lékem na průjem? Snad ještě zázračnějším než Endiaron? U mne se tak alespoň projevil.
