Článek
Určitě jste si už všimli podivných zábran podél silnic. Slouží právě žabám, které se od počátku března vydávají na svoji pouť k vodní ploše, kde se budou rozmnožovat. Ze svých úkrytů až k cíli urazí mnohdy až stovky metrů. Ze zimní hibernace se probouzejí postupně. Mezi první, kteří vyrážejí na pochod patří naše tři druhy hnědých skokanů.
Žabí zátarasy.
Skokani hnědí
Skokan štíhlý často dorazí k vodě, která je ještě částečně zamrzlá. Obývá rád listnaté lesy nižších poloh, během roku vodní plochy nevyhledává a žije v nízkém lesním porostu. K vodě doráží už počátkem března. Vejce klade v shlucích velikosti pěsti a neprobíhá u něj klasické páření. Samice postupně klade snůšku uchycenou k vodnímu porostu a samec jednotlivá vejce následně oplodňuje. Další zajímavostí je, že tento druh žáby nejspíš neuslyšíte. Samci sice „kvákají“, ale pod vodní hladinou.
Skokan štíhlý.
Velmi brzy se také rozmnožuje skokan hnědý. Ten je na českém území celkem obvyklý, zatímco třetí ze skupiny hnědých skokanů, skokan ostronosý se vyskytuje na celém území spíše sporadicky.
Snůška vajec skokana.
Skokani zelení.
Skokan zelený se rozmnožuje většinou od konce dubna. Zelené skokany máme na území také celkem ve třech druzích. Skokan zelený, skokan skřehotavý a krátkonohý. Tito skokani se drží celoročně poblíž vody a obývají plochy mimo horských oblastí. Samci lákají samice zvukem, který vyluzují nafukováním vokálních vaků.
Skokani všeobecně kladou celkem velké a početné chuchvalce vajec.
Kuňky
Po dešti od poloviny dubna se rozmnožují kuňky. Jde o kuňku ohnivou a žlutobřichou. Jsou to menší žáby s výrazně žlutočernými nebo oranžovočernými, skvrnitými bříšky. Vybavte si známou scénku z filmu Na samotě u lesa, jak Smoljak předvádí, jak jim v rybníčku příjemně kuňkaj žáby a jeho filmová manželka ho napomíná: Vejš, Radime! Přesně to je hlas kuňky. „Kuňk. Kuňk.“
Kuňka klade malé shluky vajec.
Blatnice
Žijí u nás i málo známé žáby blatnice. Většinu dne jsou zahrabané v zemi, aktivní jsou až za soumraku a v noci, takže se s nimi běžně moc nesetkáme. Přesto i ony míří zjara do vody, aby se rozmnožily. Jejich rozmnožování probíhá ve dvou vlnách. Napřed s ropuchami a potom s rosničkami.
Vejce kladou do spirálových řetězců kolem stonků rostlin.
Rosničky
Rosničku si většinou představíme jako malou žabku ve sklenici s jakýmsi žebříčkem, která předpovídá počasí. Zahlédnout ji v přírodě je opravdu náhoda. Asi také právě proto, že často vysedává někde na rostlinném porostu a ne na zemi, jako ostatní žáby. Páří se později než ostatní druhy žab.
Vajíčka jsou drobná, v malých shlucích.
Ropuchy
Ropucha je velice známá žába, která díky své bradavičnaté pokožce budí častý odpor u lidí. Přesto si i ona zaslouží naši pozornost. Ropuchy jsou u nás zastoupené třemi druhy. Ropucha obecná, krátkonohá a zelená. Nejvíce zastoupená ropucha obecná míří k vodě většinou od poloviny března do poloviny dubna a na tah se vydává hromadně hodně jedinců zároveň.
Všechny ropuchy kladou vejce do dlouhých provazců.
Zajímavost: Především ropuchy jsou známé tím, že už během cesty k vodě často potká samec samici a pro jistotu se jí zmocní pevným úchopem, aby mu ji sok nepřebral. Usadí se tak na hřbetě mohutnější samičky než je sám a ona ho následně nese. Někdy je o samici takový zájem, že ji zasednou i dva samci. Putuje tedy k rybníku s opravdu velikou zátěží.
Péče o žáby
Zátaras pro žáby s odchytovou jímkou.
V současné době se stavějí žabám zátarasy v místech, kde je očekáván jejich tah za rozmnožováním, aby neskončily pod koly aut. Před zátarasem jsou umístěné sběrné nádoby, které jsou pravidelně kontrolované dobrovolníky, kteří žáby vybírají a přenáší bezpečně přes komunikaci.
Naše maličké zahradní jezírko si oblíbil skokan štíhlý. Nakladl několik snůšek a z vajec se postupně líhnou malí pulci. Pochopitelně jde o více žab stejného rodu. Každá samice tohoto druhu klade jen jednu snůšku. V jezírku jsou už čtyři. Ve dne jsou žáby schované u dna, v noci vyrážejí na lov. Nehnutě setrvávají na břehu a číhají na svůj úlovek. Je radost je pozorovat.
Den záchrany žab slavíme 28. dubna. Tento den vznikl, aby upozornil na alarmující úbytek žab a dalších obojživelníků po celém světě. Je to největší mezinárodní kampaň na podporu ochrany žab a připomíná nám, jak křehké jsou jejich životy.
Žáby jsou chráněné a určitě si zaslouží naši pozornost a ochranu. Všechny žáby jsou užitečné tím, že loví hmyz. Jejich přemnožení nehrozí, slouží také jako potrava a jsou důležitou součástí potravního řetězce. Pochutnají si na nich třeba čápi, vydry, štiky nebo užovky. Jejich larvy, pulci, čistí vodu. Živí se řasami a organickým materiálem. Žáby působí jako bioindikátor. Tam, kde se vyskytují, nehrozí problém s vodou nebo krajinou. Žádná žába není jedovatá, může ovšem dojít k alergické reakci po kontaktu s pokožkou. Žab není proč se bát nebo štítit, je třeba je chránit.
Zdroj:
https://obojzivelnici.wbs.cz
https://www.zachranna-stanice.org/poradna/jaro-a-zaby/
https://csop.cz/obojzivelnici-na-cestach/
https://www.veronica.cz/ochrana-obojzivelniku
https://www.ochranazvirat.cz/2025/04/28/den-zachrany-zab-proc-je-dulezite-chranit-nase-obojzivelne-sousedy/
