Článek
Hudbu měli v krvi. Otec byl hvězdou operního jeviště
Příběh sourozenců Hany a Petra Ulrychových začal v rodině, kde hudba nebyla koníčkem, ale součástí každodenního života. Jejich otec Jaroslav Ulrych byl operní pěvec a sólista Janáčkovy opery v Brně. Právě prostředí brněnského kulturního života ovlivnilo oba sourozence už od dětství.
Petr Ulrych se narodil v roce 1944 v Hradci Králové, Hana v roce 1949 v Liberci, ale jejich životní a umělecké kořeny jsou pevně spojené s Brnem. Právě tam začali objevovat svět moderní hudby a později se zařadili mezi nejvýraznější tváře československého bigbítu.
Éra Ulrychových začínala ve znamení bigbítu
Dnes si mnoho lidí spojuje Ulrychovy hlavně s moravskými písněmi a cimbálem. Jejich začátky ale byly úplně jiné.
Petr Ulrych stál u vzniku studentského Divadla bez tradic a později působil ve skupině Vulkán. Hana se k němu postupně přidala a společně se stali součástí kapely Atlantis. Jejich písně se dostávaly do hitparád a skupina měla ambice prosadit se i mimo Československo.
Šedesátá léta pro ně znamenala rychlý vzestup. Byli mladí, talentovaní a patřili k nové generaci muzikantů, kteří chtěli československou populární hudbu přiblížit světovým trendům.
Moravské kořeny jako celoživotní inspirace
Právě Morava se stala největší inspirací jejich tvorby. Petr Ulrych dlouhodobě studoval lidové písně a jejich melodiku, kterou originálně propojoval s moderní hudbou. Výsledkem byla skupina Javory, jejíž tvorba ovlivnila několik generací hudebníků. Později se nechal inspirovat také balkánským folklorem, ale moravské kořeny zůstaly základem jeho autorské práce. Hudební publicisté dnes jejich styl označují za průkopnické propojení folkloru a rockové hudby.
Rok 1968 změnil jejich hudební osud
Zlom přišel po srpnové okupaci v roce 1968. Petr Ulrych tehdy reagoval písní Zachovejte klid, kterou zazpíval v ilegálním rozhlasovém vysílání.
Krátce nato vznikl ambiciózní projekt Odyssea - nahrávka, která spojovala rockovou kapelu Atlantis s big bandem Gustava Broma. Přestože šlo o mimořádný hudební počin, tehdejší vedení Supraphonu rozhodlo, že album nevydá. Na veřejnost se dostalo až po roce 1989.
Neznamenalo to ale konec jejich hudební dráhy. Spíše naopak. Tato zkušenost je přivedla k hledání nového výrazu.
Z rocku k moravským kořenům. Tak vznikly Javory
Právě v období normalizace začal Petr Ulrych stále více objevovat sílu moravského folkloru. Nešlo ale o návrat do minulosti, lidové motivy spojil s moderním hudebním cítěním a vytvořil zcela osobitý styl.
Vznikly Javory, projekt, který spojil hlas Hany Ulrychové, Petrovo skladatelství a moravskou hudební tradici. Postupně vznikla alba jako Nikola Šuhaj loupežník, Meč a přeslice nebo Markéta Lazarová, která patří k nejvýraznějším dílům jejich tvorby.
Z bývalých hvězd bigbítu se stali interpreti, kteří dokázali oslovit úplně nové publikum.
Hana Ulrychová: hlas, který pozná několik generací
Hana Ulrychová se postupně stala jedním z nejvýraznějších ženských hlasů české hudební scény. V roce 1971 získala Zlatou Bratislavskou lyru za píseň Spoutej mě a její hlas se stal neodmyslitelnou součástí zvuku Javorů.
Přestože často stojí po boku svého bratra, není jen interpretkou jeho písní. Během kariéry natočila také vlastní sólové projekty a působila v divadelních hudebních inscenacích.
Petr Ulrych: skladatel, který dal Javorům tvář
Petr Ulrych je především autorem většiny písní, skladatelem a hudebníkem, který dokázal spojit různé světy: rock, folk, folklor i scénickou hudbu.
Kromě práce pro Javory vytvořil hudbu k řadě filmových a divadelních projektů. Jeho tvorba je spojená například s inscenacemi Koločava, Radúz a Mahulena nebo dalšími projekty Městského divadla Brno.
Jaký je jejich soukromý život?
Hana a Petr Ulrychovi bývají někdy mylně vnímáni jako partnerská dvojice. Ve skutečnosti jsou sourozenci, bratr a sestra. Sami na svých stránkách tuto skutečnost zdůrazňují.
Na rozdíl od mnoha známých osobností si Hana i Petr Ulrychovi své soukromí vždy pečlivě chránili. O svých rodinách veřejně mluví jen výjimečně.
Hana Ulrychová byla provdána za architekta Miroslava Svanovského a mají spolu dceru Hanu. V mládí byla také blízkou přítelkyní Karla Kryla, který jí věnoval slavnou píseň Nevidomá dívka, kterou zpěvačka dodnes příležitostně zařazuje do svého repertoáru.
Petr Ulrych o svém rodinném životě hovoří jen minimálně. Nicméně před pár lety se médiím pochlubil celkem čtyřmi potomky. Nejmladším Petrem, který v té době dělal sport a dcerou Alenou, maminkou hudebně nadané Magdalenky. Jmenoval i starší dvě dcery Petru a Lucii, od kterých měl v té době celkem čtyři vnuky: Martina, Ondřeje, Egona a Filipa, kteří dědečkovi dělali radost svým talentem pro sport i muziku.
Bez skandálů, ale s obrovským respektem publika
Zatímco řada jejich generačních kolegů se dostávala na titulní stránky kvůli aférám, Hana a Petr Ulrychovi zůstávali stranou bulváru. Veřejnost si je spojuje především s poctivou muzikantskou prací, desítkami alb, scénickou hudbou a nezaměnitelným zvukem skupiny Javory. Za svou tvorbu získali řadu ocenění včetně Ceny Jihomoravského kraje za celoživotní přínos kultuře.
Legenda, která stále žije
Ani po více než šedesáti letech na hudební scéně Hana a Petr Ulrychovi nekončí. Stále zpívají, koncertují a své publikum oslovují nejen osvědčenými hity, ale i novějšími písněmi. Příběh sourozenců Ulrychových tak stále pokračuje. Z mladých muzikantů šedesátých let, kteří hledali vlastní cestu mezi moderní hudbou a domácími kořeny, se stali interpreti, kteří dodnes vyprodávají koncertní sály a zůstávají pevnou součástí české hudební scény.
Zdroj:
