Článek
Mazance, hlavička a hlavně vajíčka a pomlázka
Věřící o Velikonocích slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista a ateisté příchod jara, ale tradice, které se dodržovaly, byly vesměs v našich končinách stejné. Ženy pekly mazance nebo jidáše a také velikonoční nádivku, které se říkalo hlavička. Pod tímto názvem ji už málokdo zná. A proč vůbec hlavička? Na oslavy velikonoc se často chystala pečínka z nějakého mladého zvířete. Většinou jím bývalo tele a maso z hlavy se obralo a použilo se do této nádivky. Ženy zdobily kraslice, děvčata barvila vajíčka a kluci chodili na koledu. Než vyrazili, museli si dojít na pruty a uplést z nich pomlázku. Mezi lokální velikonoční zvyklosti patřilo i polévání studenou vodou. Někde polévali dívky chlapce, jinde tomu bylo naopak, pokud vyšlehaná dívka byla lakomá a nechtěla dát koledníkovi vajíčka. Koledník, který chtěl získat výslužku, musel říci nějakou koledu nebo básničku, pošlehat pomlázkou děvče pro omlazení a za odměnu měl dostat vejce, ať už syrová, nebo vařená a obarvená, případně i nějakou sladkost. První koledník toho měl dostat nejvíc, prý do domu měl přinést největší porci štěstí a hojnosti.
Americký zajíček mrkvičku nenosí
A co je tedy úkolem tohoto zajíčka? Nosí sladkosti. Hodně sladkostí.
Děti už mají jasno. Pomlázka je fajn, ale dostat s ní na zadek příjemné není a co také s nějakými vykoledovanými vajíčky, že? Těch je v lednici spousta, ale čokoládový zajíc je čokoládový zajíc. A ten prostě vyhrává na plné čáře. A ten zajíc, co obšťastňuje děti, dohopkal už i k nám. Je mazaný a sladkosti skrývá a děti se už dopředu těší na hru se schovanými vajíčky. Jenže od zajíce to nejsou obyčejná vajíčka, ale vajíčka čokoládová nebo plastová, ale naplněná sladkostmi. Pokud se nedají naplnit, tak vítěz, který nasbírá nejvíce plastových vajíček, získává největší sladkou odměnu.
Lov vajíček aneb Easter egg hunt
Velikonoce
Zní to nevinně. Dokud nezačne soutěž. Najednou se z poklidného svátku stává akční hra. Děti sprintují po zahradě, křičí, strkají se. Loví vejce jako o život. Žádné pletení pomlázky a Hody, hody…,nebo barvení vajec, žádné učení se říkanek a vzorné koledování. Vše je připraveno, nachystáno a začíná boj. Nevítězí v něm ovšem ten, který si přivstal a šel na koledu jako první a tím pádem měl nárok na největší odměnu, protože podle tradice přinesl nejvíce štěstí do domu, nevítězí ani ten, který se snažil a obešel nejvíce stavení ve vsi. Vítězem je pochopitelně nejrychlejší lovec znalý prostředí, většinou jeden z nejstarších a nejprotřelejších. Největší úlovek je jeho.
Je to jednoduché a zábavné, je to americké. Je to spravedlivé? Už to není skupinka různě starých koledníků, kteří šli svorně od domu k domu. Už si každý hraje na svém písečku. Ti starší bývají nadšeni. Ti mladší, kteří se na hru tak těšili, odchází zklamaní. Je to pro české Velikonoce obohacením nebo spíš narušením ustálených tradic?
Zdroj:
