Článek
Žena po padesátce, spíš už po čtyřicítce to má s výběrem partnera těžké. Muži, tedy ty kvalitnější kousky jsou rozebráni a dávno sedí v nějakém hnízdečku se svojí rodinkou. Na výběr zbývají buď nějací svobodní podivíni, nebo rozvedení, což už je varovným signálem, že s takovým kusem nemusí být všechno v pořádku. Zkusit seznamku? Nebo házet okem po sympatickém ženatém kolegovi?
Důvodů proč ženy shání mužský protějšek v tomto věku je vícero. Převážně jsou to ty, které se po letech rozvedly. Jiné zasvětily dosavadní život péči o rodiče nebo děti. Dalším do čtyřicítky vyhovoval singl život, ale náhle zjistily, že zůstaly singl jako jediné z celého okolí a všichni ostatní nakonec přece jen někde zakotvili. Už není s kým jít do kina, na večírek nebo vyrazit na dovolenou.
A většinou se začnou porozhlížet po nějakém tom mužském protějšku, protože cítí, že jako singl v tomto věku to už není úplně ono. Už to nejsou žádné dvacetileté diblice, které by toužily po seznámení za účelem objevování intimního života, hledají spřátelenou duši, se kterou si večer popovídají, vyrazí s ní na výlet nebo do divadla, v létě k moři, protože jim dochází, že dál to už takto nejde, čím dál víc si povídají se svým psem, kterému dokonce vyvařují pochoutky, na běžné věci jako ucpaný sifon vlasy si musí platit instalatéra, nebaví je už řešit problémy všech těch technických problémů, těch mužských záležitostí. Zatímco dříve se často okolo motalo hodně kamarádů, kteří rádi vypomohli, opravili nezvonící zvonek, vyřešili záhadu špatného jističe, opravili pračku, nebo dovezli novou ledničku, tak kamarádi se už nekonají, už někam zmizeli a padesátnici nezbývá než mávat peněženkou. A ne jen mávat, ale také platit. Navíc zjišťují, že je mají často za hlupačky a snaží se je natáhnout. Prostě odrbat. A to nejen všichni ti elektrikáři, malíři pokojů nebo instalatéři, ale i úředníci a obecně je jejich pozice ve společnosti mnohem horší, než u žen, které jsou vdané.
No já fakt nevím, kde chlapa hledat. V práci? Jo, tam jeden svobodný je. Je hodný a pohledný taky. Je mu už šedesát, celý život se staral o rodiče, zůstal starý mládenec. Jenže on nemluví. Teda jen když musí s vedoucím. Jinak kýve, nebo vrtí hlavou a krčí rameny. Nikoho jiného nezadaného neznám. Nevím jak se seznámit. Říká Alena, která je deset let rozvedená. Manžel pil a udělal dluhy, proto šli od sebe.
Veronika: Já bych se radši neviděla. Patnáct let jsem čekala, až se Ondřej rozvede. Patnáct let jsem věřila a těšila se na jednu sobotu v měsíci. Zabila jsem svůj život a ztratila ta nejlepší léta. Dneska jsem sama, děti nemám, ujel mi vlak. Zkusila jsem seznamku. Přijel pán, prohlédl si byt, mne si sotva všiml. Řekl, že má velkou sbírku historických zbraní a kdyby se ke mně nastěhoval, neměl by to kam dát. Další dostal žlučníkový záchvat, upekla jsem kachnu a on doslova sežral celou půlku. Pak na mě ječel, že neumím vařit a že jsem ho málem zabila. Ze seznamky už nechci nikoho ani vidět.
Markéta žila prací a jedna jízda do zaměstnání jí krutě vytrestala. Autonehoda ji změnila celý její budoucí život. Kromě trvalých následků se léta potýká s depresemi a úzkostmi. Čím dál víc cítí, že si na ni okolí hodně troufá. Vnímá, jak s ní zacházejí na úřadech, jak posměšně s ní mluví třeba v autoservisu nebo na jiných místech. Sousedé jí dělají ze života peklo, jakmile jde na zahradu, pouští z reproduktorů nahlas nesnesitelnou hudbu, když je požádá a ztlumení, tak jí nadávají do bláznivých nesnášenlivých starých panen. Potřebovala opravit střechu na domku, sousedé jí dohodili pokrývače. Byla hloupá a naivní, že zrovna jim uvěřila. Když se šla Markéta podívat, jak mu jde práce od ruky a nesla mu talíř s chlebíčky a pivo, našla ho nahého, jak na ni čeká v její posteli. Proklela se za svoji neskutečnou naivitu a důvěřivost. Sousedé z ní museli mít ukrutnou švandu, poslali ji nějakého kumpána, aby ji prověřil. Chlapa vyhodila, naštěstí to nebyl násilník. Oblékl se a mumlal nějaké neslušné připomínky. Odešel.
Simona je milá vtipná a temperamentní. Po letech z manžela vypadlo, že se stěhuje, má už tři roky milenku. Simona zůstala doslova ohromená a sama. Teda kamarádi by byli, vždyť Simona je společenská. První kamarád ji okradl o tři tisíce, když jí maloval obývací pokoj, druhý kamarád ji pozval na kafe, když ji vyslechl, že by chtěla do divadla, nabídl se, že když mu koupí lístek, šel by tedy s ní, protože ji má rád. Nakonec si nechal zaplatit i to kafe. Další kamarád z oddílu turistů ve věku jejího osmdesátiletého otce ji na túře v lese povalil do křoví a osahával jí prsa. Šeptal jí do ucha, jak je krásná a chce s ní žít. Simona říká, že kdyby chtěla, za dveřmi jí bude stát fronta sexuchtivých „kamarádů“, ale ani jeden vhodný kandidát na společný život.
Klára se celé manželství trápila. Toho svého milovala, ale on jí jen podváděl a ona se tak urputně snažila zachovat manželství. Po patnácti letech to vzdala. Už neměla sílu, už prohlédla, že si jí její Roman neváží, že si s ní dělá, co chce. Několik let se po rozvodu vzpamatovávala, až našla muže svého srdce. Pohledný architekt, úředně sice ještě ženatý, údajně v rozvodovém řízení, žijící v odloučení od manželky. Společná dovolená, divadlo, večírek, kino….byl fajn, ale pak udělal scénu, která jí doslova vyrazila dech. Šlo o jakousi společenskou akci, měl se blýsknout kdesi, aby prý získal prestiž. Měla mu stát po boku. Klára je opravdu pohledná pětačtyřicetiletá štíhlá blondýna. Jenže ten den slavil Kláry tatínek kulatiny, tam nemohla chybět. A to byla rozbuška. Ne, ať si táta přesune oslavu, musíš jít se mnou, nebo na mně zapomeň. Koukala a nevěřila vlastním očím. Scéna trvala nejméně půl hodiny. Třicet minut hysterických výlevů, donucování, přemlouvání, vyhrožování. Panovačný, sebestředný a majetnický. Šla na otcovu oslavu a zařídila se podle jeho doporučení. Buď půjdeš se mnou, nebo na mne zapomeň. Takže se snaží zapomenout na Romana.
A všechny tato ženy neví, kde hledat chlapa pro život. Ze seznamek mají hrůzu, ačkoliv v dnešní době je to běžný způsob seznámení. Své o tom ví Eva. Ta se seznamek nebojí a tvrdí: Je to prostě v tvých rukách, ty si vybíráš a ty si říkáš, co chceš a co ne. Já to beru, jsem spokojená. Teď mám Petra. V létě s ním pojedu k moři, občas mě vezme na večeři, někdy jedeme na výlet, je milej, navštěvujeme se, já uvařím večeři, on mi opraví, co potřebuju…
Ukazuje fotku. Štíhlou Evu objímá „Shrek“. Prostě obří holohlavý pán s panděrem, Eva se na fotce tváří profesionálně, ale je cítit, že nejde o vztah. Natož o nějakou lásku ze seznamky. Je to prostě jen obchod. Něco za něco.
Chlapi, kteří za něco stojí, jsou prostě beznadějně rozebraní. Zkusit je ukrást manželkám? Bylo by to řešení? Prostě aby se všechny ty Kláry, Simony, Markéty, Veroniky začaly snažit. Vyhlídly si ty perspektivní manžílky, začaly se před nimi natřásat, lichotit jim. Láska prý prochází žaludkem. Takže něco dobrého navařit, pochopitelně i něco erotického obléci a pak třeba zaklepat na souseda, jakmile manželka odjede do lázní?
To asi není dobré řešení, jednou ukradnete manžela vy, podruhé ho ukradne jiná vám. Vrátí se vám to. Je třeba věřit, že láska přijde, jít jí naproti a přitom nenásilně. Mít oči otevřené a být pozitivně naladěná. Často je možné seznámení i při běžných situacích. Cestou autobusem, ve frontě v supermarketu nebo třeba v čekárně u lékaře. Mějte oči otevřené a buďte připravené, že TO prostě přijít může kdykoliv.
Zdroj:
https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-lze-najit-lasku-kdyz-je-vam-40-plus-40412818
https://www.prozeny.cz/clanek/je-vam-50-a-nemuzete-najit-muze-delate-asi-tyhle-4-chyby-50092
