Článek
Kdo potravinami plýtvá nejvíce?
Podle výsledků průzkumu jsou to především domácnosti, a to ty, které mají pouze jednoho člena. Podle věku hraje prim ve vyhazování potravin právě mladá generace, která ctí ekologii. Jedí zdravě, vyznávají čerstvé potraviny. Také žijí rychle, většinou nemají čas na vaření, někdy ani na klidné posezení u jídla. Nakupují chaoticky, často volí velká balení potravin, která jsou cenově výhodnější, ale nedokážou je zkonzumovat. Běžně se jí za chůze, něco navíc se koupí „na doma“. Jenže na bagetu nebo polotovar už nepřijde chuť, už prošla doba spotřeby, nebo jídlo vlastně až tak moc nevoní a nevypadá vábně. Končí v koši. Z kilového balení pomerančů se polovina zkazí, stejně tak jako nedojedené jogurty, prošlé mléčné výrobky, okoralé pečivo. Čerstvé potraviny se prostě rychle kazí.
Průzkumy plýtvání u studentů VŠ
Plýtváním potravinami u studentů žijících na koleji se zabývá hned několik různých studií. Studenti si vedou plýtvací deníčky a poctivě odvažují potraviny, které vyhodili. Nebo výzkum probíhá skrytě. Pátrači přehrabují odpadkové koše a zjišťují stavy vyhozených potravin.
Studentka Vysoké školy ekonomické na základě deníčků dobrovolníků vypracovala letos svoji bakalářskou práci. Jedenáct studentů z různých zemí i sociálních poměrů detailně zapisovalo své plýtvání. Poctivě vážili každý gram, který putoval do odpadu. Nejvíce vyhazovali zkažené ovoce, které bylo zakoupeno v příliš velkém balení a nedojedené zbytky, na které se v ledničkách jaksi zapomnělo.
Sociální postavení studentů přitom nemělo na míru plýtvání žádný vliv. Bohužel nebylo zohledněno, kolik potravin celkem tito studenti na koleji měli a kolik procent z nich přišlo vniveč. Věřím, že zde mohou být opravdu rozdíly, jedni se stravuji téměř výhradně mimo kolej, druzí ovšem mohou jíst hlavně na koleji.
Výzkumem plýtvání potravin na vysokoškolských kolejích se zabývá také celý tým, který kvůli své studii zkoumá obsah popelnic. Prostě prohrabují kontejnery a tahají plesnivé ovoce, bagety a jiné nechutnosti. Nádoby na odpad jsou hojně krmené právě ovocem, zeleninou, mléčnými výrobky a také právě různými bagetami a podobnými produkty rychlé spotřeby.
Nejhospodárněji se k potravinám staví nejstarší generace
Není divu. Kdybychom se vrátili o nějakou tu generaci zpět, nestačili bychom se divit, jak si dříve potravin lidé vážili. Chleba se dojídal do poslední kůrky, oschlé zbytky se zpracovaly na topinky, z přebytků vařených brambor byly placky, zbytek knedlíku se opekl s vajíčkem a ze zbytků všeho možného se udělala „havířina“. Zbytky masa od nedělního oběda šly do sekané, karbanátků nebo do pomazánky, maso, pokud už lehce páchlo, se rozhodně nevyhodilo, ale omylo se octovou vodou, ovoce se na zimu sušilo nebo kompotovalo. Leckterou hospodyni nezaskočili ani mouční červi. Mouka se prosála přes síto a dál zpracovávala. Jídlo z rychlého občerstvení neexistovalo, polotovary také ne. Spotřebovalo se zkrátka vše, nic nepřišlo nazmar. Nebyly žádné akce a slevy, které by lákaly k neuváženým nákupům.
Kde je spořivost babiček? Mladí už na to nemají čas, chtějí jíst zdravě, jen čerstvé potraviny. Dokonce i mrazáky jsou jakousi hudbou minulosti. Není třeba nic zamrazovat, vždy si koupím čerstvé. Zdravý život? Sobectví? Módní trend? A planetu zaplaví tuny odpadu ve formě nesnězených potravin.
Podle výzkumů nejvíce plýtvají domácnosti
Kromě toho, že se část potravin prostě zkazí v lednici, nebo na ně už nemá nikdo chuť, či je v rodině trend nedojídat zbytky a všechny vyhodit, tak je pro dnešní hospodyně velkým strašákem datum spotřeby. A hromady vyhozeného jídla rostou a rostou.
Jenže na potravinách se střídají dva údaje ohledně jejich spotřeby a každý znamená něco jiného.
Datum minimální trvanlivosti
Což je datum, dokdy by potravina měla zůstat kvalitní. Nejčastěji se uvádí na trvanlivých potravinách. Potraviny po datu minimální trvanlivosti můžete sníst, pokud jste je skladovali tak, jak je uvedeno na obalu a obal není poškozen.
Datum spotřeby
Je datem, dokdy je bezpečné potravinu jíst. Uvádí se, zpravidla na čerstvých potravinách. Potraviny po uplynutí data spotřeby byste už neměli jíst, ani když jste dodrželi podmínky skladování.
Prostě není absolutně nutné šmahem vyhodit hned vše, co prošlo datem minimální spotřeby. A pokud na jogurtu, který jsme koupili před dvěma měsíci, zrovna včera nebo předevčírem uběhl datum spotřeby, tak se musíme zamyslet nad tím, jestli ten jeden či dva dny v tak dlouhé době od výroby a prodeje opravdu hrají roli. Je třeba k výrobku přičichnout, ochutnat ho a rozhodnout se podle našich zkušeností. Zkažený produkt by byl jistě rozpoznatelný.
Zdroj:
