Článek
První částí dovolené je cesta. Pokud cestujete letecky, už na letišti se potkáte se směsí národů, jedni letí za mořem, druzí na nějaké pracovní schůzky, další se vrací z Čech naopak domů.
Jak se obléknout do letadla?
Logicky by se dalo říci, že pohodlně, přeci jen budeme delší domu sedět stísněni v nepohodlné sedačce. Dalším oříškem je vystihnout míru oblečení, pokud letíme na dovolenou za sluníčkem a u nás panuje nevlídné počasí.
Turisté si s módou hlavu nelámou, je jim jedno, jak vypadají a je na nich vidět, že se už hodně těší k moři. Velká část z nich je už v plážovém. Gumové pantofle, kraťasy a na hlavě klobouky. Venku je zrovna asi 12 stupňů a oni se chvějí u popelníku před vstupem do letištní haly. Pak jsou tu ti, kteří nechtějí mrznout a mají na sobě dlouhé kalhoty, pevné boty a svetřík s bundou. Ti po výstupu z letadla v Egyptě nebo Turecku musí omdlít vedrem. Dva extrémy.
Někteří, především ženy, si dovolenou pletou s módní přehlídkou a kráčí k odbavení vyfešákované jako na ples. Jsou nalíčené, chrastí řetízky a náramky a vrtí zadky v dlouhých sukních.
Na letišti jsou k vidění i páni v drahých oblecích a lakovaných botách. Ti jistě neletí na dovolenou, ale na nějaké jednání a nechtějí se převlékat. Jsou zde i jiní pánové. Také v oblecích, ale z jakéhosi tržiště. Jsou celí pomuchlaní a k obleku mají okopané adidasky. Kdo ví, kam ti letí.
Ruské turistky jsou většinou upravené, ale ještě dříve, než je spatříte, tak je ucítíte. Jejich pronikavé parfémy jsou jedinečné. Šíří se snad na stovky metrů. Jejich pachová stopa zůstává na místě, kudy prošly dlouhou dobu. Někteří cestující vypadají zase jako bezdomovci. Na letišti působí nepatřičně a máte pocit, že si musíte držet kabelku, když vás míjí. Jejich oblečení páchne potem, vlasy jsou slepené a k odbavení místo kufru nesou krabici z kartónu převázanou motouzem. Inu také zavazadlo. Češi to nejsou.
Pozornost přitáhnou také dvě dívky. Na sobě tílka a minisukně. K nim ovšem těžké boty na platformě a jakési pletené podkolenky se vzorem. Pak je tu paní s igelitkou, ta má na sobě teplákovou soupravu se čtyřmi pruhy. Souprava už něco zažila, paní asi také. Jiná paní jde asi přímo z plesu a nestačila se převléct. Křiklavé líčení, krajkové krátké šaty, přes ně perleťové bolerko a na nohou tenisky. Také zajímavá kombinace.
O tom, že na mezinárodním letišti spatříme lidi z celého světa, kteří jsou oblečeni podle jejich zvyků a v souladu s kulturou se nebudeme ani zmiňovat. Ortodoxní židé v kloboucích, zahalené muslimky, nebo Indka v pestrobarevném hávu s perlou na čele.
První cenu v naprosto otřesném oděvu turistů nevyhrávají Češi ve svých sandálech s ponožkami, ani ti Češi, kteří čekají u gejtu ve slamácích a gumových pantoflích nebo žabkách v plážovém ohozu a s husí kůží, která jim vyskočila ze zimy na letišti.
O první místo se dělí:
Dva mladíci cestující na dovolenou z Prahy, ale mluvící anglicky. Oba mají černé mikiny a nasazené kapuce na hlavách. Chápu, je celkem chladno. Ovšem jinak mají kraťasy, spíš to jsou vlastně plavky. Na nohou mají tlusté a vysoké ponožky, ale obuti jsou v ošoupaných kroksách. Nejsou to pochopitelně pravé značkové boty Crocks, jen odrané, ošoupané a špinavé napodobeniny, snad někde z tržiště. Pánové jsou k nepřehlédnutí.
Muž cestující z Prahy, neznámé národnosti, cizinec. Podivín středního věku v ošuntělém svetru se vzorem a v sepraných džínech. Na nohou nejlevnější žabky a PONOŽKY. Bílé ponožky se zařezávaly mezi palcem a ukazováčkem nohy v místě, kde byla přepážka žabky. Obličej evropského intelektuála, vzhled blázna. Z haly odbavoval přes svůj notebook nějaké obchody, telefonoval a s někým vyjednával.
Ať si pan Špaček a další módní kritici říkají, co chtějí. Nejsme na módní přehlídce, na plese nebo na jiné významné společenské akci. Pro mnohé právě začíná dovolená a každý si ji chce užít podle svého. Stačí, že mnozí z nás musí chodit v práci v obleku a kravatě, nebo šatech a silonkách i v těch největších vedrech.
