Článek
Čím je to způsobeno a proč se děti nerodí? Proč se ženy nechtějí stát matkami? Co za tím stojí?
Z toho jednoduchého úhlu pohledu si řekneme, že matky mají málo výhod, mladé rodiny mají problémy s bydlením, prostě je zde nějaký ekonomický problém, který mladé páry odrazuje od založení rodiny. Jenže ta problematika bude asi složitější. Jak bychom si potom mohli vysvětlit, že během druhé světové války, kdy podmínky pro mladé rodiny byly také velice mizerné, se děti rodily?
Na jedné straně mohl mít trochu vliv nedostatek antikoncepce. Druhý vliv je nedostatek jiného vyžití, takže se sexu a to nechráněnému, oddávalo častěji opakovaně více párů. Dalším faktem může být nedostupnost interrupce. Každá žena, která otěhotněla, své dítě donosila, porodila a pečovala o něj.
Byly běžné velké rodiny, kde žilo více dětí pohromadě, starší pečovali o mladší, komfort se neřešil. Často bydlely rodiny, které čítaly klidně rodiče a tři děti v jedné pronajaté místnosti. Přesto tyto děti, dnes vlastně už zasloužilí penzisté, na ta léta vzpomínají jako na krásné období.
Poté nastal mírný útlum a velikou vlnu porodnosti zasela až sedmdesátá léta. Pod vedením prezidenta Husáka, který stál tehdy v čele našeho státu, začala veliká výstavba sídlišť s tisíci novými byty. Na sídlištích se zároveň stavěly jesle, školky a školy a samoobsluhy. Sídliště byla spojená městskou dopravou s centrem města, kam bylo možné dojíždět za prací, lidé měli díky své rodině výrazné slevy na dani, čekala je výhodná novomanželská půjčka. Byla to doba, která toho moc nabídnout nemohla, ale zázemí pro mladé rodiny s dětmi měla výborně nastavené. Vycestovat za hranice se nedalo a mnoho jiných cílů mladí tehdy ani neměli. Kariéra nebo seberealizace byl cizí pojem, v tom rámečku, ve kterém tehdy společnost žila, byla vlastně jediná výhoda zplodit děti. Poté čekat na přidělení bytu, kdy byly byty rozdělovány podniky svým zaměstnancům, ti, kteří pracovali ve sféře, která žádnými byty nedisponovala, museli podat žádost o přidělení bytu bytové družstvo a celá léta platit družstvu. I oni se svého přiděleného bytu dočkali, ale trvalo to mnohem déle. Výhodou přidělených bytů bylo to, že byly současně osídleny v podstatě stejně starými, nebo vlastně mladými rodinami s malými dětmi. Vytvořili spolu úžasnou symbiózu a na toto soužití na omezeném panelákovém prostoru kolikrát s láskou vzpomínají dodnes, ačkoliv už dávno obývají třeba honosné vily, nebo žijí v pečovatelských domech.
Jenže ta nechuť rodit není jen v tom, že je bydlení nedostupné. Je to jeden z hlavních důvodů, ale ty příčiny je třeba brát komplexně.
Vliv špatných podmínek bydlení na nízkou porodnost.
Jsou to mladé dvojice, kde oba pracují, jejich výdělky jsou prokazatelné a po propočtech banky dosáhnou na hypotéku. Jenže než se dostanou ve dvojici do tohoto stavu, tak už prošli mnohým. Koupí tudíž byt, ale ten je třeba zařídit a vybavit. K tomu splátky hypotéky a kde vzít ještě na děti.
Pak jsou to pochopitelně mladí, kteří zdědili jakési bydlení, ať už dům či byt. Pokud tedy zdědili dům, mají nejspíš to štěstí, že dosáhnou na jakousi dotaci. Čeká je hromada úřadování a práce. Léta běží a myšlenky na potomka odplouvají. Zdědit vybavený byt může být výhra. Mladá rodinka se smíří s vybavením padesát let starým, je šťastná, že zdědila tuto socialistickou králíkárnu, které se kdysi prezident Havel tak vysmíval, ale ona má ta malá králíkárna dnes hodnotu asi tak dvou až třech milionů. No a co teď? Zplodit potomka a žít ve vybavení, které si babička zakoupila kdysi před padesáti lety? Koupat se v šedivém bytovém jádru v orezlé vaničce? Vařit na prorezlém sporáku a bojovat s upadlými dvířky od kuchyňské linky? Ne, je nutné ten byt opravit, strhnout staré zašlé tapety, obměnit ten padesát let prosezený nábytek. Takže i tak je dítě, nebo myšlenka na něj, v pozadí. A věk přitom plyne.
Pak jsou tu lidé, kteří pracují, ale mají nízké výdělky, snaží se, bydlí v pronájmu, ale jejich nízké výdělky nejsou zase až tak nizoučké, aby dosáhly na dávky na bydlení. Takže za pronájem dají dvacet tisíc a na nějaké rozmnožování je přejde chuť.
Nakonec je tu skupinka, která nepracuje, nebo jen občas a načerno. Bydlí na ubytovně, nic moc neřeší. Hlavně dost peněz přijde z úřadu. Jsou v pohodě, klidně se smáčknou, v bytečku nebo ubikaci jich může být hodně. Skupina, která se prostě nejvíce rozmnožuje, je ta, která bydlí v těch nejnuznějších podmínkách, je spokojená se svým stavem, ví, že na nic víc asi nikdy mít nebude. Tato skupina nám dá nejvíce dětí.
Jenže jak už jsem nakousla, není vše jen o bydlení. Je to celkový přístup k mateřství. Mateřství už není automatickou součástí partnerského života.
Partnerský život je možné prožít i bez plození potomků. Partneři bez potomků vidí své výhody. Nemusí se omezovat, nemusí se vázat, Nemusí mít strach, že se jim miminko narodí postižené. Nemusí obětovat svoji kariéru. Není pro ně jediný důvod, proč po dítěti toužit. Přivedení dítěte na svět je pro ně jen a jen představa oběti. Nic jiného.
Je to konzumní dobou, kdy je neustále jen vyvíjen tlak na upřednostňování vlastních potřeb a přání či plnění svých očekávání.
Lidé už po dětech netouží. Možná by byli ochotni rodinu založit, kdyby je stát motivoval nějakými výhodami. Jenže výhody celá léta nejsou. Žádné bydlení, žádné výhodné půjčky, nic. Proč tedy plodit děti?
Můžeme cestovat, můžeme se bavit, můžeme vlastně cokoliv. Dveře jsou nám otevřené. Pokud tedy nemáme děti. Pak musíme čelit nástrahám. Není školka, nejsou jesle, dítě má diagnostikovanou poruchu učení, ale není k dispozici psycholog. I práce s dětmi je složitější. V kombinaci s tím, že je více dětí problematických a také s důrazem na potřebu odborného přístupu matky, se dalším ženám do porodu prostě nechce. A co na to partner? Inu ten se často jen veze. Málokterý chlap řekne, že chce do vztahu přivést miminko. Natož, aby se zavázal k nepodmíněné péči o něj.
Zdroj:
https://csu.gov.cz/narozeni?pocet=10&start=0&podskupiny=133&razeni=-datumVydani#grafy
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-nechut-cechu-mit-deti-je-rekordni-chybi-penize-bydleni-skolky-i-prestiz-40500645
https://vskp.vse.cz/27190_analyza_plodnosti_aporodnosti_behem_apo_2svetove_valce
https://www.maminka.cz/clanek/deti-mit-nechci-proc-stale-vic-zen-odmita-materstvi-krome-neplodnosti-je-duvodem-i-nechut-podrizovat-se-tlaku-okoli
